ULIČNÍK‎ > ‎

Značení veřejných prostransví

(pozn. Psáno v červenci 2013 - od té doby Městský úřad chybějící tabule doplnil) 
 Pojmenovat ulice a očíslovat domy uličními čísly bylo poprvé ustanoveno na základě císařského nařízení 23. března 1857. Dalšími právními normami byly zákony a vyhlášky z r. 1920, 1961, 2000 ještě několik dalších. 
O vzhledu orientačních tabulí se poprvé dozvídáme 6. března 1940, kdy úřad stříbrského starosty objednal u firmy Neumayer & Co., oddělení emailových tabulí, Tepliz-Schönau, Hermann-Gering-Strasse č.23 zhotovení 97 orientačních tabulí. Ty měly mít bílý základ a černý text. Zřejmě ve stylu této tabule:


Další dokumentem, kde je zmínka o vzhledu orientačních tabulí, je žádost Národního výboru Stříbro z 12. června 1945 na zhotovení "návěstních tabulí s nápisem ulic pro město Stříbro". Žádost je adresována firmě Bartelmus a spol. Jednalo se o plzeňskou smaltovnu, která fungovala až do r. 1949. V žádosti je požadováno zhotovení tabulí "s nápisem ulic jako v Plzni". Dále požadavek obsahuje prosbu " aby žádosti byla udělena přednost, jelikož se jedná o okamžité přejmenování ulic ve Stříbře". Do žádosti se vloudila chybička: Je požadováno také zhotovení 6 tabulí s nápisem "Třída Dr. Eduarda Beneše", ač ten se jmenoval Edvard.
Ještě jednou se v roce 1945 zabývala stříbrská lidospráva vzhledem orientačních tabulí. Tentokrát se jednalo o Místní správní komisi, která se na svém zasedání 14.9. rozhodla, že "orientační tabulky budou provedeny tak, že na bílém podkladě budou červená písmena a tabulky orámovány modře".
Šedivá je teorie, však zelený je strom praxe - aneb jak to vypadá se značením veřejných prostranství ve Stříbře dnes.
Vzhled orientačních tabulí se ustálil na jednotném červeném podkladu s bílými nápisy a bílým orámováním (někde bílé orámování chybí, např. ul. U KAPLE). Tak je označena většina ulic a náměstí.
Jsou však i prostranství, která mají smůlu a nejsou označena vůbec. Stříbrský občan nezaváhá, ale cizinec může být zmaten. Jde o poměrně rozsáhlou skupinu ulic: Brožíkova, Gagarinova,
K Floriánu, Kostelní náměstí, Luční, Máchovo údolí, Nad Kučerkou, Partyzánská, Polní, Smuteční vrch, Třída 5. května, V Domkách, Višňová. Zvláště nalezení ulice Višňová vyžaduje jisté navigační schopnosti (nejlépe GPS) a ochotu tamějších obyvatel pomoct. Je možné, že na několika chybějících označeních se mohlo podepsat zateplování domů.
Však netřeba zoufat. Přibližně stejný počet neoznačených ulic je nahrazen novodobými, recesistickými pojmenováními. Tak máme ve Stříbře ulici Petřinovu, Vachelovu, Nyklova, Štybarovu, U Mistra světa, Pašáka Zdendy ba i Cyklokrosovou.

 
 
 
 






Některé chybějící názvy se pokoušejí obyvatelé nahradit samovýrobou např. Gagarinova, Třída 5. května, Luční.

 

Některá označení jsou ve sporu s platnými pravidly českého pravopisu. Ta ukládají psát v názvech ulic po předložce vždy velké písmeno. Jedná se o ulice Na vrchu a Na výsluní (správně Na Vrchu, Na Výsluní). Doporučení: psát dvouslovné názvy pouze velkými písmeny, ty snad potom budou trvaleji odolné vůči občasným změnám pravopisu.

 

Tabule označující Vodičkovu ulici svým stavem dlouho volala po náhradě. A její volání bylo vyslyšeno - dočkala se nového označení.

 

Stejně došlo k výměně v ulici Zahradní, kdy zcela zrezavělá tabule byla nedávno nahrazeno tabulí novou.

 

Zcela samostatnou kapitolou by bylo značení popisných čísel. Zde je dána obyvatelstvu naprostá volnost a občané ji plně využili. Já sám mám zadokumentováno více než 20 způsobů, jakým je možno popisné číslo pojednat (a to jsem jistě zdaleka neviděl vše).

K této záležitosti se můžeme vrátit někdy příště.