ULIČNÍK‎ > ‎

Stříbrský uličník, aneb stříbrská nej

Ještě jednou se vracím k pojmenování stříbrských veřejných prostranství, tentokrát formou stříbrských NEJ.

Nejstarší známé názvy stříbrských ulic jsou - Pohanská ulice (z r. 1505), Biřická ulice (z r. 1545), Veliká ulice (z r. 1553), Dolejší ulice (z r. 1554), Řeznická (z r. 1563), Klášterní ulice (z r. 1598). Pojmenování byla uváděna v češtině. Bohužel není známa lokalizace těchto ulic. U Klášterní ulice není jisté, zda označovala stejné veřejné prostranství jako pozdější Klostergasse.

Na druhé straně nově schválené ulice jsou Forstova, Milíkovská, Průmyslová, U Věže a Vodárenská / vše v areálu bývalých kasáren/, (schváleno Zastupitelstvem 16.9.2013). Až na posledně jmenovanou ulici (U Věže) Ministerstvo vnitra ČR tyto ulice dosud neeviduje. Dále pak ulice Hřbitovní, (schváleno Zastupitelstvem 18.11.2013). Nejnověji pak byla Zastupitel-stvem 15.9.2014 schválena ulice Březová (také bývalá kasárna).

Nejdelší ulicí je zřejmě ulice Plzeňská (cca 4 km). Musíme si uvědomit, že vede z náměstí až k č.p. 387, což je bývalá firma Alcoa Fujikura, dříve Siemens.

Nejkratší jsou ulice Jakoubkova, Luční a Pivovarská. Všechny tři měří přibližně stejně něco kolem 70 metrů.

Nejméně popisných čísel (jedno) mají ulice Hřbitovní (zatím pouze čp. 1626), Luční (pouze čp. 1499) a Pivovarská (čp. 19), Polní (čp. 980) a Tylova (čp. 13). Pouhá dvě popisní čísla mají ulice Sadová (čp. 1462 a 1495) a U Kaple (čp. 812 a 1586).

Nejvíce popisných čísel (140 adres) má ulice Na Vinici, následuje ulice Plzeňská (100 adres) a třetí příčku zaujímá ul. Palackého se 78 adresami (stav k 29.9.2014).

Nejvíce názvů vystřídala v průběhu let nejspíš ulice Plzeňská (cca 43). Důvodem byla i ta skutečnost, že dnešní Plzeňská dříve nikdy netvořila jeden celek. Většinou se minimálně dělila na část od náměstí po starý most, starý most až po odbočku na Vranov a na pokračování ulice směrem na Plzeň.

Nejméně názvů z historicky dřívějších ulic má dosud zřejmě ulice Kostelní. Včetně německého Kirchengasse zůstává tomuto pojmenování trvale věrná. Obdobně je to i s ulicí Pivovarská (Brauereigasse).

Dnes již neexistující ulice: Hřbitovní cesta - nyní součást ul. Smuteční vrch, Kamenná cesta - spojnice ulic Plzeňská a Ruská, Myslbekova - dnes součást ul. Mánesova. Do této kategorie také patří lokalita Severní předměstí a Třída ČSA - dnes Benešova (obě posledně jmenované ulice Ministerstvo vnitra ČR stále eviduje, i když bez popisných čísel). 

Již jednou použité pojmenování mají dnešní ul. LučníU Kaple a Zahradní. Názvy byly poprvé použity v r. 1945 jako náhrady za 
německé Wiesengasse (Luční ulice - dnes Dvořákova a zřejmě i část ul. Alešova), Kapellenweg (Ulice u kaple - dnes Alešova) a Gartengasse (Zahradní ulice - dnes Mánesova).

Schválené, ale nezavedené názvy: Stalingradské náměstí jako náhradu za Masarykovo náměstí schválila toto pojmenování Rada MNV na svém zasedání 16.5.1950, k přejmenování však nedošlo. Další schválené leč nerealizované pojmenování se týkalo ulic Čapkova, Elišky Krásnohorské, Karoliny Světlé, Kolárova, Ladova, Předměstí Františka Palackého, Raisova - vše v lokalitě Západní předměstí, areál bývalých kasáren. Názvy schválilo Zastupitelstvo města Stříbra na svém zasedání 14.6.2006. Ulice Okružní - pojmenování schválilo Zastupitelstvo města Stříbra na svém zasedání 14.12.2006, je dnes nahrazena ulicí K Floriánu.

Zvažované, ale neschválené. V průběhu let se v pracovních materiálech stříbrských zastupitelů objevily názvy jako Brokařská ulice (dnes Partyzánská), Doubravská ulice (dnes Palackého), Havlíčkovo náměstí (Náměstí Svobody), Lovecká ulice (Myslivecká), Palackého náměstí (Náměstí Svobody), Petruská ulice (Palackého), U Elišky (V Domkách), U Stalingradu (V Domkách a okolí), Ulice knížete Soběslava I. (Soběslavova), Ulice Petra Zmrzlíka (Prokopa Holého).

Zavedená, však dosud bez popisného čísla, je ulice Ve Svahu.

Opačná je situace je u popisného čísla 1706 - Ministerstvo vnitra ČR je eviduje, leč neudává u něj žádný název ulice. Jedná se o novostavbu vpravo od ul. Palackého.

Pouze několik ulic si do dnešních dnů plní svůj původní orientační záměr, tzn. že určují směr, kam vedou. Jedná se o ulice Kladrubská, Nádražní, Plzeňská, Stodská, Vranovská a Západní předměstí. Pro znalce stříbrského místopisu pak snad ještě i ulice K Floriánu (ve své původní lokalizaci) a Nad Kučerkou. Ulice Americká, Dukelská a ani Kubánská nikdy žádný orientační záměr neměly.

V průběhu let si město Stříbro uctilo celkem 4 prezidenty tím, že po nich nazvalo náměstí či ulici. Jednalo se o Masarykovo náměstí, Gottwaldovo náměstí (nebo také Náměstí Klementa Gottwalda) a ulice Benešova a Rooseveltova. Stejné pocty se dostalo také jednomu králi (ulice Jiřího z Poděbrad) a dvěma knížatům (ulice Přemyslova a Soběslavova). Uznání došel i jeden kosmonaut - Gagarinova a i učitel národů - Komenského. Před rokem 1945 bylo pamatováno i na osobu církevní: jednalo se o ulici Anton de Padua - Ulice Antonína Paduánského (dnes Kladrubská). Až do r. 1961 existovala také ulice U Matky Boží (dnes Na Výsluní).

Jen dva stříbrští rodáci se dočkali takového uznání od svých spoluobčanů, že po nich pojmenovali ulici. Jednalo se o Anna Schödlgasse (Anna Schödl, donátorka a 
mecenáška v 19. století - dnes ulice Na Výsluní) a o ulici Forstova (Jan Forst by významný pěvec, basista v 18. století - nově schválená ulice v areálu bývalých kasáren). 

Poplatné době po mnichovském diktátu byly názvy Adolf Hitler Platz (dnes Masarykovo náměstí), Horst Wessel Strasse (dnes Rooseveltova - Horst Ludwig Wessel byl německý nacista, příslušník SA a autor textu písně Die Fahne hoch), Konrad Henlein Strasse (dnes Plzeňská - Konrad Henlein - sudetoněmecký politik), Strasse des 9. Oktober (dnes Benešova - datum mělo připomínat den, kdy Wehrmacht obsadil Stříbro).

Ulice U Kaple a U Rybníka časem ztratily původ svého pojmenování: kaple (tzv. těchlovická) již nestojí a Svinský rybník - lidově "Svinčák" byl zasypán.

Čtyři dnešní ulice jsou spojené s husitským hnutím: Jakoubkova (Jakoubek ze Stříbra), Husova, Prokopa Holého, Žižkova.

Devět ulic nese jména spisovatelů nebo básníků /z toho jednoho ruského/ (Bezručova, Dostojevského, Havlíčkova, Jiráskova, Máchova, Nerudova, Palackého, Tylova, Vrchlického). Tři ulice jsou pojmenováni po malířích (Alešova, Brožíkova, Mánesova) a dvě ulice po hudebních skladatelích (Dvořákova, Smetanova). O nejasnostech kolem původu názvu Vodičkova jsem psal v jednom z dřívějších článků.

Autory většiny názvů byli členové tehdejšího Národního výboru pánové Adolf Vešta a Jiří Kostial. Ti návrh pojmenování předložili na zasedání NV v červnu 1945.

Tradici hornictví ve Stříbře dnes připomíná pouze ulice Hornická. V dřívějších dobách byl výběr pestřejší (namátkově: Am Hammer, Frischglück, Pochmühlweg, Reicher Segen, Oberlangenzug, Unter Langenzug).

Významná výročí naší republiky připomíná Tř. 5. května a ul. 28. října. Na událost místního významu reagovalo město po r. 1938 názvem Strasse des 4. März (dnes Soběslavova - 4. března v roce 1919 zahynuli během manifestace "za sebeurčení" stříbrští občané Johann Luft a Rosa Heller, oba podlehli střelným zraněním).

Sokolské hnutí připomíná dnešní ulice Sokolská.

Kouzelné, až poetické názvy měly ulice Kočičí kout (Katzenwinkel) dnes V Domkách, Zákoutí, nebo Tichý koutek (Stiller Winkel) část ul. Hradební u Židovské branky a Kozí vršek (Ziegenbergl), to byla ta svažující se část Kostelní ulice před jejím spojením s ul. B. Němcové.

KJa