ULIČNÍK‎ > ‎

Plzeňská

Jedná se o asi nejdelší stříbrskou ulici a Ministerstvo vnitra ČR (Adresy v České republice) v ní eviduje k 30. červenci 2010 98 adres. Začíná na jižním konci Masarykova náměstí, pokračuje dolů směrem k řece, krátce pod tzv. Velkými schody se dělí na „starou a novou Plzeňskou“. Obě části se za hotelem „U Branky“ opět spojují a pokračují přibližně jihovýchodním směrem až na konec města jako výpadovka na Plzeň.
Délce této komunikace a množství zde evidovaných adres odpovídá i četnost názvů, které se v této ulici vystřídaly. Počtu pojmenování značně přispěla i ta skutečnost, že ulice nikdy netvořila celek, ale vždy se dělila na jednotlivé části. Přiřadíme-li ke všem dnes platným popisným číslům pojmenování, které v průběhu cca tří století vývoje nesly, dospějeme k neuvěřitelnému počtu 32 a to nebereme v potaz různé způsoby psaní názvů (např. Prager Gasse – Pragergasse – Prager Straße).
Názvy tohoto veřejného prostranství se vyvíjely takto:
Prager Gasse - Název je uveden v Císařských povinných otiscích map stabilního katastru Čech, Moravy a Slezska 1824 – 1843 (konkrétně plán města pochází z r.1838)
V roce 1912 nesla Plzeňská ulice tyto názvy:
Pragergasse
Takto byla označena ta část Plzeňské ulice od náměstí až pod křižovatku s dnešní ulicí Jiřího z Poděbrad.
Neustadt
Pokračování ulice až přibližně k řece Mži
Untere Vorstadt
Za řekou od čp.336 směrem nahoru na Plzeň
čp.387 (ex Alcoa Fujikura Czech, s.r.o., ex Siemens) je v adresáři označen jako „osaměle stojící dům“
Rozpaky vyvolává v tomto adresáři označení popisných čísel 288 a 289 jako Beim roten Steg (U Červené lávky) ? Jedná se o dva domy za železničním mostem směrem na Vranov.
V roce 1914 je v Seznamu telefonních abonentů v Království Českém uveden název Pražská ulice.
Název Pražská ulice se opakuje i v Telefonním seznamu z r.1920. Tento seznam uvádí nově také název Plzeňská třída.
Stejné pojmenování ulic jako v r.1912 je uváděno i při sčítaní lidu v únoru 1921. Pouze německé názvy Pragergasse a Untere Vorstadt nahradil sčítací komisař českým překladem Pražská a Dolní předměstí. Název Neustadt zůstal zachován. U čp. 316 se nově objevuje název Vorstadt.
V adresáři z roku 1928 české názvy mizí a zůstávají pouze německá pojmenování Pragergasse, Neustadt, Untere Vorstadt, Vorstadt (čp. 468, 496). U čp. 609 se nově objevuje jméno Pilsenerstraße.
Mimořádnou hojnost názvů přináší adresář z r.1938. Kromě obvyklých Pragergasse (ale i Prager Straße), Pilsener Straße, Untere Vorstadt se nově objevují názvy Töpfergasse (čp. 36, 250, 266, 542), Steile Gasse čp.319 (Příkrá či Strmá ulice – průběh této ulice není zcela jasný. Podle dříve existujících popisných čísel se jednalo o část nynější ulice Hradební a pak také o onen svah na začátku „staré“ Plzeňské) a Schlossergasse (čp. 336, 339, 340, 342, 347, 408, 770).
K velkému počtu názvů přispěla i ta skutečnost, že některé domy, které dnes patří k ulici Plzeňské, byly v r.1938 součástí ulic okolních: Gabelgasse / Partyzánská (čp. 496), Bahnhofstraße / Nádražní (čp. 553), Brenntegasse / Jiřího z Poděbrad (čp. 73), Pochmühlweg / Ruská (čp. 315).
Čp. 387 (ex Alcoa Fujikura Czech, s.r.o.), v r. 1912 označené v adresáři jako osaměle stojící dům, obdrželo název Langenzugzeche / Dlouhý tah. Další změny v pojmenování Plzeňské ulice přineslo období let 1938 – 1945.
Pragergasse se změnila na Konrád Heinlein Strasse, Pilsenerstrasse na Tuschkauer Strasse.
Zachovány zůstaly názvy Schlossergasse, Steile Gasse i Töpfergasse. Nově přibyla u čp. 336 ulice Ländenweg.
Velkým změnám v pojmenování ulic, ke kterému došlo po květnu 1945, se nevyhnula ani ulice Plzeňská.
Konrád Heinlein Strasse byla přejmenována na třída Maršála Stalina – s tímto názvem objednal 12. června 1945 Národní výbor Stříbro u firmy Bartelmus a spol. v Plzni výrobu 6 orientačních cedulí.
Marschall Stalingasse – pod tímto pozoruhodným názvem podepsal 18. června 1945 administrátor Josef Putzer v matriční Knize zemřelých německého hrobníka Josefa Keila.
V Zápise o 33. schůzi Místní správní komise konané 30.10.1945 se objevuje označení třída Generalisima Stalina s tím, že MSK takto rozhodla po prozkoumání návrhu svého propagačního oddělení.
Dva odlišné názvy stejné ulice (třída Maršála Stalina a třída Generalisima Stalina) jsou pro tehdejší dobu typickou ukázkou úřední dvojkolejnosti. Ve městě totiž v r.1945 působily po jistou dobu současně jak nevolený Národní výbor, tak i Místní správní komise (tyto komise byly zřizovány v místech s převahou tzv. „národnostně nespolehlivého obyvatelstva“ /rozuměj německého/, kde obvyklá volba Národního výboru nepřipadala v úvahu).
Každá tato instituce pak pojmenovávala ulice podle svého. Z jejich sporu zřejmě vyšel vítězně název třída Maršála Stalina, neboť se objevuje v pozdějších matričních zápisech.
Stejná situace nastala při přejmenování dřívější Schlossergasse. NV Stříbro navrhl název Zámečnická ulice a objednal 12.6.1945 v Plzni zhotovení 2 cedulí s tímto pojmenováním. Místní správní komise se však 30.10.1945 usnesla na názvu Jungmanova. Tentokrát zvítězila Místní správní komise a název Jungmanova byl používán až do otevření nového mostu přes Mži (tzv. „mostu Míru“) v listopadu r.1954. Tehdy došlo k výrazným terénním změnám, Jungmanova ulice ztratila na významu a splynula s Plzeňskou. – jednalo se o uličku vedoucí rovnoběžně s Plzeňskou kolem bývalé pekárny nahoru.
Další název, který se v r.1945 nově objevuje, je Plzeňská třída (dřívější Tuschkauer Strasse ). Zde došlo mezi Národním výborem i Místní správní komisí ke shodě a obě instituce navrhly stejné pojmenování . NV Stříbro pak 12. června objednal v Plzni výrobu 6 orientačních cedulí. Aby však situace přece jen nebyla tak jednoduchá, objevuje se 23. srpna 1945 v zápise Bytového referátu Místní správní komise u čp.697 i název Touškovská ulice.
Přejmenování potkalo i Töpfergasse. Národní výbor na tuto ulici ve svých seznamech nějak pozapomněl a ani neobjednal patřičné informační cedule. Název Hrnčířská ulice, jako prostý překlad německého Töpfergasse, navrhla na své schůzi konané 30.10.1945 až Místní správní komise. Název byl používán ještě dlouho po roce 1945 (pojmenování se objevuje ještě 10.1.1958 v Přihlašovacím lístku pro trvalý pobyt u čp. 36).
Až do r.1951 nesla ulice název Stalinova. Kdy přišla o onu titulaturu maršála či generalisima, mi není známo. Pravdou je, že název třída Marš. Stalina je používán ještě v Úředním telefonním seznamu pro Čechy vydané Ředitelstvím pošt v Praze v r.1947.
Dne 24.4.1951 se však rada MNV rozhodla na své 17. schůzi přejmenovat tehdejší Stalinovu na Plzeňskou. Bylo stanoveno umístit tabulky do 1. května. O změně názvu mělo být obyvatelstvo informováno místním rozhlasem. J.V.Stalin však o svoji ulici ve Stříbře nepřišel, jen se přesunul z dnešní Plzeňské na dnešní Benešovu.
K úplnému výčtu poválečných uličních jmen schází ještě přiřadit popisná čísla 319 v tehdejší Hradební a čp.336, 806 v ulici Polní. Všechna 3 popisná čísla dnes náležejí k ulici Plzeňské.
Po r.1945 se v rukopisném, zřejmě pracovním adresáři stavebního úřadu, objevuje u popisných čísel 319, 368, 420 a 557 ještě název Mostní ulice.