ULIČNÍK‎ > ‎

Pastýřská


Dnešní ulice Pastýřská začíná pod autobusovým nádražím jako levostranná odbočka z ulice Benešova. Každý stříbrský občan je hned v obraze: stačí říct "školka v Pastýřské".
K 2. srpnu 2013 eviduje Ministerstvo vnitra ČR v této ulici 3 adresy. Jedná se o popisná čísla: čp. 522, 527 a 735
Adresář Karla Hlawatého z r. 1912 zařazuje čp. 522 do městské části Villenviertel / Vilová čtvrť. Jako majitel domu je uváděn Streeruwitz Hans, Ritter von, starosta města a vrchní poštmistr. Jako majitel čp. 527 je zapsán ředitel Schmidt Johann a dům řadí tento adresář do Neues Viertel / Nová čtvrť. Adresář končí popisným číslem 551.
vila čp. 522 na pohlednici odeslané
31.10.1919

Všeobecné sčítání lidu, které proběhlo v únoru 1921, zařazuje čp. 522 a 527 do městské část Obere Vorstadt / Horní předměstí. Čísla vyšší než 561 tehdy neexistovala. 
Adresář z r. 1929 uvádí názvy ulic jenom v případě, že se v daném domě provozovala nějaká živnost. Dnes platná popisná čísla tento adresář neeviduje. 
Adresář otištěný v knize „Obce okresu Stříbro“, vydané v německém Dinkelsbühlu v roce 2008 a mapující situaci kolem roku 
podpis starosty Hanse von Streeruwitz 

1938, zavádí pro tuto ulici název Hirtengasse, zřejmě z německého r Hirte / pastýř. V místech dnešní prodejny koberců, linolea a nábytku (ex Dům oděvů) stával tehdy městský pastýřský dvůr (Stadtgemeinde Hirtenhof) a tvořil tak začátek Pastýřské ul.
Dvouslovný název Hirten Gasse je uváděn ve strojopisném adresáři mapující léta 1938/45, evidována jsou čp. 522/1, 527/5 a 735/3. Čísla za lomítkem značí nové německé číslování.
V květnu až červnu 1945 byla německá pojmenování ulic nahrazena českými názvy. Národní výbor se 12. června 1945 rozhodl pro název Pastýřská ulice a Místní správní komise pak 30 října 1945 tento název potvrdila. 
Posledním majitelem domu čp. 522 byl před konfiskací Juan Streeruwitz, Ritter von, (někdy psáno také Jan Streeruwitz, nar. v r. 1895). V kartotéce k Národním správám domů je u jeho jména uváděna argentinská národnost, s poznámkou "bývalý konzul republiky Nicaragua". Jeho manželka Margareta byla o 25 mladší a ve starých pověstech stříbrských tak se podává, že se s oblibou opalovala, když před tím odložila veškerý oděv. Zlí jazykové tvrdí, že tato skutečnost vyvolávala u zaměstnanců Správy státních lesů z blízkého čp. 527 nutnost urychleně vyhledat lovecké triedry a snad i puškohledy. 
Tento poslední majitel svedl v letech 1946-47 s tehdejšími úřady o svůj majetek marný boj. Argumentoval tím, že se na něj, jako argentinského statní občana a vyslance republiky Nicaragua, zákon o konfiskaci nevztahuje. Dotazem na Ministerstvo zahraničí však bylo zjištěno, že dotyční není členem pražského diplomatického sboru, ani honorárním konzulem, ani zaměstnancem nějakého konzulátu a že je nutno na něj pohlížet jako na soukromou osobu. Na základě těchto skutečností byl dům čp. 522 definitivně přidělen podniku Státní lesy a statky. Jan Streeruwitz byl vyzván, aby uvedený dům okamžitě vyklidil. Jak to s vyklízením dopadlo, nevím, ale v záznamech je u tohoto domu poznámka: "Byt nezajištěn, zařízení nesepsáno, nachází se zde cenné věci jako obrazy, koberce, starožitnosti a pod." - kdepak asi tyto zmiňované cenné věci skončily?
Dnes je dům v majetku města Stříbra a sídlí v něm Mateřská školka, provoz Pastýřská.
(Na dokumentu dole pod textem komunikace ministerstev ohledně diplomatické imunity J. Streeruwitze)  
Pastýřská čp. 735 

Zbývající domy čp. 527 (původní majitelé manželé Emma a Josef Harlasovi, po konfiskaci Správa státních lesů) a 735 (původní majitel Dr. Otto Deschmann) jsou dnes v držení soukromých osob.