ULIČNÍK‎ > ‎

Husova

Pro další pokračování seriálu o změnách názvů stříbrských veřejných prostranství se spolu vydáme do Husovy ulice.
Jedná se o jednu z několika stříbrských ulic, které zůstaly v průběhu času věrny svému jménu. Ulice vedla kolem radnice, tak jaký jiný název než Radniční. V roce 1945 sice stále ještě vedla kolem radnice, ale dostala jméno Husova. Podle zápisu ze schůze Národního výboru konané 11.června 1945 připravili a navrhli nové názvy ulic členové Národního výboru A. Weschta a J. Kostial. Po jejich přejmenování ztratila většina ulic svůj původní orientační význam a Stříbro se naplnilo nejrůznějšími velikány z historie, vědy (ulice Křižíkova) a kultury. Snad jenom ulice Kladrubská, K Floriánu, Kostelní, Nad Kučerkou, Nádražní, Plzeňská, Stodská, U Červené lávky a Vranovská svůj orientační smysl neztratily (celkem je ve městě pojmenováno 84 ulic a náměstí) . Názvy ulic Ruská, Americká ani Dukelská nikdy žádný orientační význam neměly.
K 27.srpnu 2010 je Ministerstvem vnitra ČR evidováno v této ulici 17 adres. Jedná se o popisná čísla: 92, 93, 94, 95, 96, 107, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 419, 666, 779, 1525
Názvy tohoto veřejného prostranství se vyvíjely takto:
Rathaus Gasse
Název je uveden v Císařských povinných otiscích map stabilního katastru Čech, Moravy a Slezska 1824 – 1843, plán pochází z r.1838.
Adresář z roku 1912 (Adressbuch u. Führer für den politischen Bezirk Mies) uvádí název Rathausgasse u čp. 92, 93, 94, 95, 96, 138, 140, 141, 142, 143, 144, 419. Adresář z r.1912 končí popisným číslem 551.
Telefonní seznam z roku 1920, sčítací archy z února 1921, seznam telefonních účastníku z r.1930 - 1931i dopis Zemského
úřadu v Praze adresovaném Okresnímu hejtmanovi ve Stříbře z 8. listopadu 1937 ve věci provizorního umístění státního policejního úřadu ve Stříbře uvádějí název Radniční ul.
V letech 1923 – 1928 se telefonní seznamy vrací k německému Rathausgasse. Stejně tak i adresáře z let 1928 a 1938 uvádí stejné pojmenování.
V letech 1938-45 nesla ulice název Rathaus Gasse a byla zde evidována popisná čísla 92, 93, 95, 96, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 419, 666, 779. Adresář z tohoto období končí popisným číslem 837.
V roce 1945, kdy došlo k přejmenování německých názvů ulic na české, se objevují pojmenování Radnická i Radniční ulice (v nedatovaný seznamech živností v městě Stříbře, asi z r.1945, max.1946) a i několik variant pozdějšího názvu Husitská. Asi nejstarším je návrhem je název Husická ulice (sic! bez toho „t“), který je uveden v rukopisném, nedatovaném, zřejmě pracovním seznamu překladů německých jmen ulic. Pojmenování Husova ulice se objevuje 12.června 1945 v seznamu Národního výboru Stříbro.
Ve stejný den objednal Národní výbor Stříbro v Plzni zhotovení 2 orientačních tabulí. Opět se zapojila Místní správní komise a na své schůzi konané 30.10.1945 navrhla název Ulice M. Jana Husi.
Po r.1945 uvádí pracovní adresář stavebního úřadu při MNV Stříbro již zřejmě definitivní název Husova s popisnými čísly čp. 92, 93, 94, 95, 96, 107, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 419, 666, 779. Adresář končí popisným číslem 888.
V červenci 1946 se konala ve Stříbře I. Krajinská výstava pohraničí.
Podle katalogu této výstavy sídlil tehdy v čp.96 (roh s ul. Jakoubkova) Okresní národní výbor a v čp.666 (dnes Česká spořitelna, 
a.s.) bylo Okresní velitelství SNB. Číslo 666 byl původně soukromý dům, postavený v roce 1927, ve kterém od roku 1929 vykonával svoji právnickou praxi jeho majitel JUDr. Gabriel Scherzer. Výše zmíněný dopis Zemského úřadu v Praze, adresovaném Okresnímu hejtmanovi ve Stříbře z 8. listopadu 1937 ve věci provizorního umístění státního policejního úřadu ve Stříbře, situuje do tohoto domu také služební byt správce této policejní instituce.
V nedatovaném strojopisném adresáři, někdy z doby po r.1938, je ještě jako majitelka uváděna Scherzer Regina. Vzhledem k tomu, že se však jednalo o „nearijskou“ rodinu, byl objekt později konfiskován a využíván jako úřadovna režimních organizací. Údajně zde mělo sídlit okresní vedení NSDAP, spolu se služebnou Sicherheitsdienstu (SD – zpravodajská služba SS a NSDAP). Těsně po skončení války zde našla svoje útočiště civilní správa města.
Ze stejného  výstavního katalogu z r.1946 jsem vybral reklamu Pohřebního ústavu,který tehdy jako národní správce, provozoval Václav Lenk (původním majitelem byl Josef Mourek).
I méně pozorný čtenář si jistě všimne jaksi nepatřičného popisného čísla 16 (správně by mělo být 139). Jedná se o pozůstatek německého číslování ulic. Po přičlenění města Stříbra k Německé říši (oficiálně 21. listopadu 1938), zavedly německé úřady nové číslování. Každá ulice začínala od jedničky, přičemž levá strana měla čísla lichá, pravá strana pak čísla sudá. Rozhodující pro určení strany byl pohled od náměstí. Tento způsob číslování používají mnohá města i dnes (např. Brno).
Jenom tak na okraj: první číslování domu ve Stříbře bylo zavedeno 8.2.1788. V té době mělo Stříbro (včetně mlýnů) 282 domů.