ULIČNÍK‎ > ‎

Benešova

Podle Ministerstva vnitra ČR (Adresy v České republice) je k 18. červnu 2010 evidováno v této ulici 33 adres. Jedná se o popisná čísla: 145, 146, 147, 148, 149, 150, 151, 152, 153, 193, 194, 195, 196, 197, 198, 199, 200, 201, 202, 203, 204, 205, 226, 442, 482, 508, 511, 521, 587, 646, 682, 1370, 1442.
Názvy tohoto veřejného prostranství se vyvíjely takto:
Eger Gasse (Eger = německý název pro Cheb) - název uveden v Císařských povinných otiscích map stabilního katastru Čech, Moravy a Slezska (1824 – 1843, konkrétně plán města pochází z r.1838).
Lange Gasse (Dlouhá ulice) - pojmenování lze nalézt na pohlednici, na které je ještě vyobrazena tzv. Horní (nebo též Chebská, Říšská, Nová) brána. Tato brána stávala těsně za křižovatkou s ulicí Husovou a byla stržena v r.1877. Podle rukopisného vročení byla pohlednice odeslána 4.11.1902.
Na tomto místě nutno připomenou, že nynější ulice Benešova se většinou skládala ze dvou, samostatně pojmenovaných částí. První, východní část začínala na náměstí a končila přibližně na křižovatce s dnešní ulicí 28. října, druhá, západní část pak pokračovala až ke křižovatce s ulicí Revoluční a někdy zahrnovala část nebo i celou tuto ulici. Název Egergasse (Chebská ulice) uvádějí adresáře v letech 1912 – 1938 pro východní část. Obere Vorstadt (Horní předměstí) – do této části města náležely domy stojící v r.1912 v západní části ulice.
Villenviertel (Vilová čtvrť) – r.1912, název uveden u čp. 508 (budova nynější SOŠ).
Chebská ulice - název se objevuje v Seznamu telefonních abonentů v Království Českém v r.1914 i v Seznam telefonních stanic v obvodu ředitelství Pošt a telegrafů v Praze ze srpna 192
Chebská – takto zapsal tuto ulici sčítací komisař do Sběrného archu domovního při sčítání lidu 15.února 1921. Jednalo se o popisné číslo 193, majitel domu Klofat Josef (mimochodem významný stříbrský obchodník s koloniálním /někdy také uváděno s osadnickým/ zbožím, výroba sodové vody a limonád). Obdobný název (Chebská ulice) se objevuje i 8. listopadu 1937 v dopise Zemského úřadu v Praze adresovaném Okresnímu hejtmanovi ve Stříbře ve věci provizorního umístění státního policejního úřadu ve Stříbře Stříbře.
Název Egergasse se opakuje v seznamech telefonních stanic v letech 1923 - 1931. Vzhledem k malému počtu telefonních účastníků se nedá z těchto zdrojů vysledovat průběh této ulice.
V roce 1938 však prokazatelně měly východní i západní část ulice společné pojmenování Egergasse. Znovu se oba úseky osamostatnily koncem roku 1938.
Východní část byla přejmenována na Strasse des 9. Oktobers. Název měl připomínat datum, kdy do města vstoupil 9. října 1938 německý Wehrmacht a podle dobového tisku „rozprostřel nad Stříbrem německý štít svobody a míru“.
Západní část, která začínala přibližně na dnešní světelné křižovatce a pokračovala pak i dnešní ulicí Revoluční, nesla v letech 1938 – 1945 pojmenování Egerer Strasse.
Výrazné změny přinesl rok 1945:
Strasse des 9. Oktobers se změnila na Třídu Dr. Edvarda Beneše a Národní výbor Stříbro objednal 12. června 1945 u firmy Bartelmus a spol. v Plzni pro tuto ulici zhotovení šesti návěstních tabulí. Zajímavostí je, že v objednávce je místo správného křestního jména Edvard použito jméno Eduard – no, snad to v Plzni opravili. V žádosti apeluje Národní výbor nejen na přednostní vyřízení, ale nabízí firmě i krytí objednávky známkami na železo.
Od dubna 1951 nesla ulice jméno Stalinova třída – název byl schválen radou MNV Stříbro 24. 4. 1951.
K další změně došlo někdy v letech 1961 - 1962. Ulice byla tehdy přejmenována na Třídu čsl. armády. Zde musím přiznat, že se mi zatím nepodařilo zjistit, kdy a podle jakého usnesení došlo k této změně. Na Přihlašovacích lístcích pro trvalý pobyt se ještě 18.11.1961 uvádí název Stalinova, 19.12.1962 již pak Tř. čsl armády (údaje jsou zřejmě průkazné protože oba dokumenty jsou opatřeny razítkem ohlašovny a stvrzeny podpisy matrikářek MěNV pí.Otcovou a pí.Bayovou). Má-li někdo ze čtenářů lepší informace, rád je do přehledu zařadím. Telefonní seznamy z let 1962 – 1965 pak uvádějí název Čs.armády
K zatím poslední změně došlo v roce 1990. Rada Městského národního výboru se na svém mimořádném zasedání 16.1.1990 totiž rozhodla navrátit ulici název Benešova. K dnešní Benešově ulici, zvané familiárně Benešovka, patří i některé pomístné názvy jako např.: „u Vilíma“ (čp 146.), dříve také Armádní dům, „u Kropáčové“ (čp.203), dnes Prima Centr „berňák“, později „okres“ – (čp. 511 - bývalá Poliklinika), vzpomínka na doby, kdy v budově sídlil do 30.6.1960 ONV, „u Macháčka“, dříve u Chaloupku, pak Maso, uzeniny, jídelna (s výbornou sekanou). Provozovna se nacházela na rohu B.Němcové a Benešovy a byla zbořena v r.1980, „u Paucha“ - (čp.193), prodejna potravin (později Kamila, Spaar) dnes prodejna SVOP „Hadrák“ (také „dům hrůzy“) Benešova čp.226, bývalý Dům oděvů, dnes Josef Kopf - JOKO, „ZTŠka“ – (čp.508), Zemědělská technická škola, původně Státní učitelský ústav, později také Gymnázium, Pajďák, nyní SOŠ.