Ulice‎ > ‎

Žižkova

Žižkova ulice (dříve Wassergasse) tvoří, k jihu směřující, spojnici mezi jihozápadním rohem Masarykova náměstí a ulicí Plzeňskou. Přibližně v polovině své délky se kříží s ulicí Kostelní, dolním koncem pak kolmo vstupuje do ulice Jiřího z Poděbrad.













Žižkova - pohled z "ptačí" perspektivy

http://goo.gl/0PhZW0                   http://goo.gl/eckEQC
                 obr.561 (13.5.2007)                                 obr.562 (13.5.2007)

Oba letecké snímky ze 13. května roku 2007 názorně ukazují vzpomínanou ulici v celé její délce, přičemž pro zorientování dodejme, že náměstí s radnicí budeme hledat v obou případech při horním okraji obrázku – podél dolní hrany daných fotografií se vine ulice Plzeňská.

«oOo»

Žižkova - pohled od náměstí

http://goo.gl/Sl3WQzhttp://goo.gl/pibM4a
              obr.563 (22.6.2008)                                 obr.564 (8.4.2007)

Pro další průzkum námi vybrané lokality již sestoupíme na zem a budeme postupovat od náměstí dolů. Po levici tak máme čp.64, jemuž jako protějšek vpravo figuruje čp.90.

«oOo»

Žižkova - čp. 64

http://goo.gl/ldYjZV








Dům čp.64 je v adresáři z r.1912 doplněn o údaj: Weber Peter (hostinec-výčep) a dále: Guber Leni (strojní pletení). V roce 1928 je k téže adrese uváděno pouze: Hoffmann Rudolf – cukrář. Předválečnou cukrárenskou živnost potvrzuje i spodní vrstva nápisu na omítce a následně i poválečný český nápis „Cukrárna“, kdy zde zřejmě nějaký čas působil jeden ze stříbrských cukrářů té doby – pan Nový. Jeho cukrárna je však více známa z ulice Benešovy.
  Reklamní vizitka z poloviny r.1946  http://goo.gl/lwPYtH
 
              obr.565 (24.2.2008)


http://goo.gl/HY07dthttp://goo.gl/UMtHD8
              obr.566 (20.8.1989)                                  obr.567 (1.4.2007)

Při pohledu v opačném směru nás již srovnávací foto nenaplňuje takovým optimizmem, jako protější strana ulice. Snad nově pokrytá střecha…? Jinak ale již objekt po léta nejeví známky života. Sborník tachovského muzea 1983/18 uvádí tento dům jako „Bývalý ženský klášter v Žižkově ulici – památka III. kategorie.“ Uvedený údaj se dle jiných zdrojů jeví poněkud nejistý, přesto však je pravdou, že jakási mlhavá vazba na církve zde v minulosti byla – tuším, že po nějakou dobu tady dokonce pobývala blíže neurčená instituce církve pravoslavné. Černobílé foto představuje „náš“ dům ve stavu k 20.8.1989. Za povšimnutí pak stojí jakási malá tmavá plocha nad vchodovým portálem. Ta dokládá existenci jednoho z původních pěti, ve městě dochovaných, domovních paládií, představovaných kopiemi známého stříbrského zázračného milostného obrazu Panny Marie Bolestné. Snímek z 1. dubna 2007 dokládá již jen existenci prázdného místa. Současné osudy tohoto konkrétního exempláře historického religioza nejsou autorovi těchto řádků známy.

«oOo»

Žižkova - čp. 90

http://goo.gl/7zI2Tfhttp://goo.gl/91gYQR
             obr.568 (poč.80.let)                                 obr.569 (7.2.2008)

Protější strana ulice, tedy čp.90 je zase spojena s živností pekařskou, prezentovanou jmény: Hanika Franz (1912) a Böhm Franz (1928). Poválečná generace má zdejší pekárnu spojenou se jménem pana Volfa, který s rodinou obýval i horní patro. Po centralizaci pekárenské výroby do jednoho provozu (na Plzeňské ul. v čp 342) sloužily přízemní prostory různým účelům, mj. třeba i jako prodejna masa z nuceného výseku. Po roce 1989 se nový majitel objektu rozhodl obnovit původní řemeslnou tradici, spojenou s těmito místy. Celý dům, potažmo i široké okolí, jsou tak znovu v časných ranních hodinách prosyceny vůní čerstvě pečeného chleba a rohlíků, zatím co nedočkaví zákazníci pomalu začínají tvořit frontu před obchodem. O tom, že pan majitel pojal celou záležitost s nejvyšší zodpovědností, svědčí i vzorně zrestaurovaná původní fasáda, zdobená nádhernou replikou originálních domovních vrat. Pro srovnání zde máme foto z počátku 80. let (20.stol.) a oku lahodící snímek ze 7. února roku 2008.

«oOo»

Žižkova - čp. 65

http://goo.gl/4kZ2sJhttp://goo.gl/7lUIt1
              obr.570 (31.3.1990)                                  obr.571 (9.5.2008)

Pro sousední čp.65 byl rok 2008 rokem přerodu. Barevný snímek z  9. května 2008 je více než výmluvný. Černobíle se pak uchází o přízeň záběr z 31. března 1990. Po stavební stránce si pozornosti dům zaslouží především pro svoje tříúrovňové, ve skále tesané, sklepy. Dle adresářů z r. 1912 i z r. 1928 byl majitelem čp.65 pan Goller Adalbert, v r.1938 pak Wolf Alois. Oba jmenovaní zde provozovali živnost řeznickou a uzenářskou. Rovněž v tomto případě přinesla poválečná doba jen změnu majitele. I nadále sem bylo možno dojít pro „nějakou tu flákotu“. (Namátkově uveďme lidovou adresaci „U Šmejkaly“.)¨Později přešel objekt do držení LSD Jednota, která tu, vedle služebního bytu, mívala i sklad zboží pro pojízdné prodejny, jejíž parkující vozidlo lze dokonce na černobílém snímku identifikovat. Dle ústní zvěsti se prý kdysi jeden takový autobus samovolně vydal dolů svahem Žižkovy ulice, přičemž po obroušení stěn nížepoložených domů, nakonec ukončil svůj výlet kdesi u Velkých schodů. Údajně díky duchapřítomnosti jakéhosi chlapce nedošlo k žádným ztrátám na životech a snad ani ke zraněním. Tolik jedna ze „starých pověstí stříbrských“. V naší době nejspíš podobná nebezpečí nehrozí, neboť v čp.65 sídlí pouze prodejna papírnictví , která nezavdává příčiny k parkování autobusů. (I když…zájezd školní mládeže může vzplanout nutkavou touhou po kolektivním nákupu sešitů , tužek a pravítek…?!)

«oOo»

Žižkova - čp. 67

http://goo.gl/FrMlP7http://goo.gl/0ejoCM
               obr.572 (po 1927)                                obr.573 (18.10.2008)

Hlavním předmětem zájmu budiž zde poschoďový nárožní blok čp.67. Jak bychom ze zvětšeného černobílého snímku vyčetli, pyšnila se fasáda zmíněného domu firmou“Landwirtschaftliche Bezirks – Vorschußkassa“ kterýžto nápis má ale na reklamním letáku z r.1931 podobu „Landwirtschaftliche Bezirksvorschußkasse in Mies“. Podstatné je, že se v češtině jednalo o hospodářskou záložnu. Její budova – tedy Wassergasse Nr. 67 byla do dvouposchoďové podoby přestavěna koncem r.1927. Z doby těsně po zmíněné adaptaci bude pravděpodobně pocházet i náš snímek. Ten nám okrajově zachycuje i čp.65 a dále jakýsi blok pod přízemními okny čp 67. Tím by měla být veřejná kašna sloužící k zásobování města pitnou vodou, v dobách před zavedením vodovodu přímo do domů. Dle jedné pamětnické verze měla být právě tato kašna důvodem k pojmenování ulice ulicí Vodní – čili Wassergasse.


http://goo.gl/t4mQwThttp://goo.gl/Il1VG7
              obr.574 (po 1927)                                  obr.575 (18.10.2008)

V podstatě tytéž záběry jako na předchozí stránce - shodné je i datování.

«oOo»

Žižkova - křižovatka s Kostelní

http://goo.gl/Fk5Stnhttp://goo.gl/vqP1qA
              obr.576 (asi 1930?)                                  obr.577 (3.2.2008)

Zde jsme již překročili křížení s ulicí Kostelní a ohlížíme se zpět k náměstí. Snímek vlevo není spolehlivě datován – snad r.1930 (?), vpravo se na nás usmívá bezmračné dopoledne 3. února roku 2008. Tímto pohledem se tak můžeme vrátit k předešle prezentované reklamě, která byla mj. otištěna ve spisku „ 800 Jahre Bergstadt Mies. 1131 – 1931“. Máme zde totiž nepřehlédnutelně zachyceno i čp.89 – v barvě nároží vlevo s červenou střechou, kde podnikatel Wolf (nezaměňovat s poválečným panem Volfem z čp.90) provozoval inzerovanou „prvotřídní Staaber Bierhalle“ – tedy „ Stodskou pivnici“, zatímco naproti, v čp.65, fungovalo jeho řeznictví – rovněž prvotřídních kvalit  (viz dobový inzerát) http://goo.gl/NgJh6e . V poválečných létech sídlila dlouhý čas v přízemních místnostech čp.89 svazarmovská autoškola, Dnes je zde prodejna akvarijních rybek a přidruženého sortimentu. V přízemí čp.67 ( na snímcích zcela vpravo - býv. Voschußkasse –   viz reklamní leták z poloviny r.1931) 
http://goo.gl/xuUusQ 
 fungovala ještě koncem 50. let pobočka banky. Po zrušení okresu Stříbro prošlo zmíněnými prostorami několik uživatelů – příkladně sem byl umístěn i prodej partiového zboží. Naopak sloupek z místního tisku v r.1924   (viz inzerát) http://goo.gl/YCt2r8  dává na vědomost, že na adrese „Wassergasse 67“ nalezne případný zájemce jakousi zprostředkovatelnu práce či služby.

«oOo»

Žižkova - čp. 68

http://goo.gl/Do0tnPhttp://goo.gl/BWKIyD
             obr.578 (24.2.2008)                                 obr.579 (24.2.2008)

Oba obrázky dnes již patří minulosti. V polovině listopadu 2008 totiž byla na čp.68 dokončena generální renovace fasády. Náš snímek ale ještě stačil sdělit skutečnost, že kdysi dávno odtud vycházel (nebo možná i vyjížděl) za svými zákazníky jakýsi pan Anton Meyer – klempíř a instalatér (viz inzerát níže). Prostě…instalatér z Wassergasse. Mimo to na téže adrese (čp.68), dle adresáře z r.1928, rovněž provozoval svoji praxi MUDr. Meier Hans, což má později zřejmě souvislost s léty poválečnými. Ještě v první polovině.let padesátých (20.stol.) totiž ordinoval v prvním poschodí MUDr. Morava – menší bělovlasý důstojný kmet s bradkou, jehož přičiněním nosí generace tehdejších školáku dodnes na levém rameni stigma v podobě dvou čoček, neklamné to znamení, že daný jedinec v útlém věku podstoupil očkování proti neštovicím. Jmenovanému lékaři budiž za to dodatečně vzdána čest.
  Dobový inzerát  http://goo.gl/KCWelH

«oOo»

Žižkova - čp. 71

http://goo.gl/N10FSkhttp://goo.gl/NoZX1f
             obr.580 (18.2.2008)                                   obr.581 (21.2.1914)

Na dolním konci dnešní Žižkovy ulice, v čp. 71, sídlila do konce války redakce a tiskárna novin „Deutsche Wacht an der Miesa“, politický týdeník pro západní Čechy, s přílohou „Bezirks Bote“ (Okresní posel) pro okrsky Bezdružice, Planá, Teplá, M. Lázně a Bečov nad Teplou (viz inzerát níže). Brožura „Stříbro do roku 2000“ k této záležitosti doslovně udává: „ 10.10.1891 - Ve Stříbře začal vycházet týdeník Deutsche Wacht an der Miesa (Německá stráž na Mži). V roce 1919 (15.3.) byl pro protistátní psaní zastaven a navázaly na něj (31.5.) Mieser Zeitung (Stříbrské noviny), vycházející až do konce 2. světové války se stupňující nacionalistickou tendencí.“ Tolik stručný citát, přičemž ale listováním v archivních svazcích zjistíme, že zmiňovaný plátek (Wacht an…) již zřejmě servíroval „silné kafe“ čtenářům v dobách před vznikem Československa., o čemž svědčí čas od času c.k. úřední mocí vybílené stránky. Vlevo - čp.71 v Žižkově ulici na snímku z 18. února 2008, vpravo – ukázka titulní stránky týdeníku „Deutsche Wacht an der Miesa“ z 21. února 1914.
  Dobový inzerát  
http://goo.gl/IhF7Ab

«oOo»

Žižkova - čp. 72

http://goo.gl/0Zp5Vohttp://goo.gl/ks9cUi
                  obr.582 (1978)                                   obr.583 (26.8.2008)

Jsme definitivně na dolním konci ulice Žižkovy, která zde kolmo ústí do ulice Jiřího z Poděbrad. Historickým snímkem z roku 1978 si připomeňme kdysi existující čp.72, zbořené koncem března 1988. Uvedený objekt je zmiňován již v kontextu ulice Plzeňské, takže si jen zopakujme, že se vlastně v této podobě jednalo o polovinu původní, poměrně rozlehlé stavby, jejíž část musela ustoupit koncem 19. století plánované výstavbě tzv. „ Velkých schodů“. Foto z 26.8.2008 naznačuje, že díky nekonvenčnímu přístupu posledních nájemníků k obývání pevných staveb, by dnes již nebylo třeba žádného bourání, takže případný investor by zde mohl vybudovat bez problémů třeba odbavovací halu letiště.

«oOo»

Žižkova - Velké schody

http://goo.gl/HD0ojj                                    http://goo.gl/0J7Mrq
                      obr.584 (1977)                                  obr.585 (8.4.2006)

Za jakýsi zlatý hřeb klesání Žižkovy ulice možno považovat legendární „Velké schody“. (Velké počáteční písmeno proto, že já osobně považuji toto sousloví za vžitý a běžně užívaný pomístní název.) Oba snímky (z r.1977 i z 8.4.2006) dokazují, že čas prošel těmito místy poměrně nevšímavě. Detailnější pohled by přece ale jen odhalil stopu jeho zubu v podobě vypadávajících kvádrů ze šikmin bočních stěn a popraskaných žlabovnic. Celá lokalita by tudíž zasluhovala komplexní rekonstrukci, řešenou a provedenou na odpovídající úrovni.

«oOo»

Žižkova - pohled od jihu

http://goo.gl/RhJyF6          http://goo.gl/ZQ7lJZ
            obr.586 (pol.30.let)                                    obr.587 (9.4.2008)

S Žižkovou ulicí se rozloučíme dálkovými pohledy od jihu. Nedatovaný černobílý snímek možno rámcově zařadit do první poloviny let třicátých (20.stol.).Zajímavostí zde může být porovnání zástavby v prostoru čp.85 – dnes nepřehlédnutelného a stále ještě moderního činžovního domu. Další delikatesou pak lze nazvat malinký domeček stojící těsně vlevo u vrcholu Velkých schodů. Pamětnické návraty do minulosti se v tomto případě sice poněkud rozcházejí – uvedeme si proto všechny jejich varianty. V nich se mluví o trafice, jindy o obuvnické dílně neboli „ševcovně“, ve hře je i trvalý obyvatel. Mne osobně vždy oslovovala ona stavbička jako typická trafika. Navíc přesně na správném místě. Druhým snímkem (z 9.4.2008) nahlížíme do Žižkovy ulice po její ose, od zmiňovaných schodů až po vyústění ulice do náměstí. Můžeme tak ocenit, jak užitečnou zkratkou, při cestě ke starému mostu a dál, Velké schody jsou.

«oOo»