Ulice‎ > ‎

třída 5. května

Třída 5. května vychází z kruhového objezdu na horním konci ulice Benešovy a vyvádí dopravu ze Stříbra západním směrem. Podle první nejbližší obce kterou pak prochází bývala nejprve zvána Milikauerstrasse. Po připojení Stříbra k „Říši“ bylo pojmenování změněno na Nürenbergerstrasse. Dnes užívaný název, tj. Třída 5.května, pak potvrdila 30. října 1945 Místní správní komise ve Stříbře. Nezpochybnitelný význam jmenované komunikace pro naše město lze označit za přímo historický, neboť se stala součástí veledůležité obchodní cesty Praha – Norimberk, která pak dostala v počátcích 19. století status císařské silnice. (Pozn.: Usilovná a celkem i pochopitelná snaha místních radních o její průchod městem vedla k obětování Pražské a posléze i Chebské brány, v případě nutnosti se dokonce uvažovalo i o likvidaci brány na starém mostě.) Důležitost uvedeného průtahu se pak nezáviděníhodně potvrdila i v nedávné minulosti, konkrétně poslední léta před dostavbou úseku dálnice Plzeň – Rozvadov, kdy v asfaltu vyjeté koleje zřetelně potvrzovaly četnost průjezdů vozidel všeho druhu, zejména však kamiónů. V současnosti lze třídu 5.května definovat jako asi průměrně frekventovanou regionální komunikaci - „výpadovku na Tachov a k dálnici u Benešovic.“


tř. 5. května - kruhový objezd

http://goo.gl/IFaMCAhttp://goo.gl/hJitnY
          obr.1393 (přibl. 1958)                               obr.1394 (duben 2014)

Je to sice k neuvěření, leč křižovatka ulice 5. května (směr Rozvadov) s ulicí Revoluční (směr Planá) vyhlížela cca v roce 1958 tak, jak ukazuje náš černobílý dokument. Kdesi vpravo za zády máme přidružující se ulici Vodičkovu - náš pohled tudíž směřuje ke městu a zachycuje počáteční fáze bourání stodol, jejichž rozlehlá kolonie se prostírala v místech dnešního autobusového nádraží.
Přibližně z téhož stanoviště se pokusil 8.dubna 2013 ona místa zachytit fotoaparát současného dokumentaristy. Místo stodol zde však figuruje kruhový objezd, prodejna Penny Market a zmíněné autobusové nádraží.

«oOo»

tř. 5. května - vodojem

http://goo.gl/BajK01x-default
                  obr.1395                                    obr.1396 (březen 2008)

Oproti předešlým snímkům obrátíme však svoje kroky opačným směrem, tedy k bývalým kasárnům, přičemž se nejdříve věnujeme objektům na levé straně. Zde se totiž nachází snad nejhistoričtější stavbička daného místa – bývalý vodojem. Jeho podobu nám přibližuje výkres, který byl součástí projektové dokumentace z 13.8.1923 týkající se zamýšleného vodovodního přivaděče. Zda byla stavba realizována v zde prezentované podobě nemohu posoudit. Existenci vodojemu v daném místě však potvrzují jednak pamětníci a potom i foto z 3.března 2008, kdy již byl objekt delší dobu nefunkční, ale stále identifikovatelný. V následujících létech pak byl obdivuhodně přebudován na rodinou vilku.

«oOo»

tř. 5. května - kasárna ošetřovna (U Věže)

x-defaultx-default
                   obr.1397                                     obr.1398 (8.4.2013)

Z pohledu vypravěčova je nepochybně zajímavější prostor severně od popisované třídy 5.května. Paradoxně však jako první probereme místa, která prozatím zaznamenala na první pohled nejmenší změny. Do struktury nových kasáren bylo s jejich výstavbou začleněno i toto nádvoříčko s okolím. Z hlediska mladých mužů, kteří prošli stříbrskou posádkou se jednalo o jakousi oázu klidu, či dokonce azyl, kam se někteří uchylovali uondáni „plněním náročných úkolů bojové a politické přípravy.“ Po zrušení stříbrské posádky a s tím souvisejících změn pojala příslušná developerská firma záměr přestavby celého objektu na rodinné domky, kteroužto odvážnou akci zastřešuje slogan „Rezidenční bydlení U Věže.“ Realizace projektu odstartovala v srpnu 2012, stav k 8.4.2013 zachycuje zde přiložené barevné foto. Účel zmiňované „Věže“…???...snad pozorovací.
Prvotním uživatelem těchto budov však bylo „Wehrbezirkskommando - Wehrmeldeamt - Mies“ (viz příloha 1, zdroj: SOA Tachov) http://goo.gl/iU9ZPZ .
Informační tabule u vchodu uvedené instituce by v češtině hlásala cosi jako „Okresní vojenské velitelství a Vojenský registrační úřad - Stříbro.“ Architektonicky jsme zde konfrontováni se stavbou, řekl bych „říšského střihu,“ které vyrůstaly v režii okupačních orgánů ve válečných létech v bývalé ČSR. 
V dané lokalitě nelze opomenout záležitost vážící se k době po skončení druhé světové války. V prostoru mezi „ošetřovnou“ a dnešní třídou 5.května byl 18.6.1945 zřízen jeden ze tří táborů na území Stříbra, ve kterých byli soustřeďováni občané německé národnosti určení k tzv. odsunu. Konkrétně v tomto případě se snad jednalo o osoby, které se nějakým způsobem provinily proti republice a víceméně měly stanout před tváří poválečné československé justice. Ze všech tří sběrných táborů měl tudíž asi tento nejtvrdší režim. Jistou představu o chodu a organizaci tohoto zařízení lze nabýt prostudováním příslušného výnosu Místního národního výboru ve Stříbře (viz příloha 2.) http://goo.gl/lSS3Sv . 
Pro tábor samý, ale snad i pro bezprostřední okolí, platil přísný zákaz fotografování. Přesto se nám dostaly do rukou kopie snímků, zřejmě ilegálně pořízených. Úroveň oněch reprodukcí je však natolik nekvalitní, že jejich vypovídací hodnota je téměř nulová.

«oOo»

tř. 5. května - kasárna PDA

http://goo.gl/Jb0NFhhttp://goo.gl/FNSKzU
           obr.1399 (8.4.2013)                                  obr.1400 (8.4.2013)

Zde zobrazené objekty sice dosud existují, avšak v důsledku dále uvedených skutečností lze již dnes přiložené snímky (fot. 8.4.2013) považovat za historické dokumenty. V březnu 2013 bylo totiž vydáno rozhodnutí o demolici a je tudíž jen otázkou času, kdy dojde k jeho realizaci.
Levý záběr zachycuje podobu bývalé restaurace „Argentária.“ Jejím původním posláním údajně bylo sloužit jako tzv. PDA – neboli Posádkový dům armády. S výstavbou zbrusu nového objektu téhož určení se toto stávající bohulibé zařízení pozvolna začalo měnit v cosi jako vojenský klub s restaurací. Po režimních změnách i zde přišla ke slovu možnost soukromého podnikání. Noví provozovatelé se pokusili připomenout tradici těchto míst a pojali část interiérů jako malé vojenské muzeum, o čemž se můžeme přesvědčit podrobnějším prozkoumáním reklamní pohlednice (viz příloha 3a, 3b)  http://goo.gl/y5pxNa  http://goo.gl/CgIpqK
(pozn.: V prvních létech po zbudování bývala tato prefabrikovaná stavba všeobecně známá jako „JUGO – klub,“ neboť montáž prováděli jugoslávští dělníci.)
Anonymní blok zdiva na obrázku vpravo byl a je pro mnohého skutečně cosi jako „Terra Incognita.“ Výše zmíněné demoliční rozhodnutí v tomto případě hovoří o již dlouhá léta nepoužívané čerpací stanici zajišťující zásobování kasáren vodou.

«oOo»

tř. 5. května - kasárna hlavní brána 

        http://goo.gl/iD7bsd         http://goo.gl/FJgghz
              obr.1401 (11.6.2005)                                obr.1402 (11.6.2005)

V tomto místě, v dobách povinné základní vojenské služby, procházela hranice mezi přísně organizovaným životem prostého vojáka a přece jenom určitou mírou jím svobodně prožitého času. Řeč je o fenoménu zvaném „brána.“ Tudy musel projít každý z mladíků, plnících ve stříbrských kasárnách svoji „nejčestnější občanskou povinnost“ (jak byla v oněch dobách veřejnosti vojenská služba prezentována). Slůvko „musel“ však reálný život vojenský degradoval na pouhé „měl by.“ Ne každý z příslušníků zde dislokovaných útvarů byl totiž ve chvíli, kdy zatoužil po troše volnosti, vybaven velitelem podepsaným dokladem, zvaným Vycházková knížka. V takových případech nezbývalo, než vyhledat některou z četných, mezi mužstvem populárních a tradicí posvěcených únikových cest, zvaných „díra“ (celou větou - „díra v plotě“). V porovnání s dobami Haškova Švejka, kdy bylo třeba plot přelézat, nepochybný pokrok. Existencí „díry“ tak nabývala oficialita „brány“ a v ní sloužících dozorčích orgánů pouze teoretického a poněkud komického nádechu.
Levý snímek představuje ono kdysi přízračné místo - tedy pěší průchod, kterým se kdysi trousívali šťastlivci prokazující se zmíněnou Vycházkovou knížkou. (Pozn.:Mnohého z nich pak ale stejně nepředvídatelně vzniklé časové disproporce dohnaly k návratu do kasáren „jinou“ cestou.)
Druhé foto pojímá kauzu „brána“ komplexněji a zároveň čímsi jako vývěsním štítem (viz příloha 4) http://goo.gl/CR0K3J  připomíná útvar, kterým se historie stříbrských Nových kasáren uzavřela. (Oba snímky pořízeny 11.6.2005.)


http://goo.gl/OHckHhhttp://goo.gl/issYNq
           obr.1403 (6.5.2008)                                         obr.1404

Teprve doba po roce 1989 uznala za vhodné ocenit ty, kteří počátkem padesátých let zdejší kasárenský komplex budovali. Za potěšující lze tudíž z tohoto pohledu považovat datum 6.května 2008, kdy se u hlavní brány stříbrských kasáren sešla skupinka mužů, jejichž rukama byla naše kasárna vystavěna. Při té příležitost došlo i na odhalení pamětní desky.
Současně byla toho dne na druhém pilíři brány sňata rouška z desky připomínající útvar, jehož domovskou posádkou byla od konce čtyřicátých let právě tato kasárna. Ona jednotka se pyšnila jménem Františka Palackého, přičemž přesná rezortní specifikace se časem, podle vývoje armádních kritérií, měnila. Z 11 pěšího pluku (v roce 1949), přes 57. pěší pluk (od r. 1952), 57. motostřelecký pluk (od r. 1958)…až po závěrečnou fázi, kdy snad byl útvar veden jako 57. mechanizovaný pluk. Pro veřejnost byl místní útvar znám jako „VÚ 8015.“ (Pozn.: Údajně šlo o útvar s nejstarší doloženou a nepřerušenou tradicí v rámci Evropy. V době oficiálního ukončení jeho činnosti, tj. k 31.12.2005 historici mluvili o 376 létech.)
Kromě uvedeného pluku Františka Palackého byly v různých dobách v prostoru těchto kasáren dislokovány i některé menší formace…namátkově např. PL oddíl, některé útvary byly dokonce jen tzv. „rámcové,“ což laicky řečeno znamenalo: bez mužstva.
(foto p. Sihelská) 

«oOo»

tř. 5. května - kasárna (budovy v komplexu)

http://goo.gl/NhGGErhttp://goo.gl/brxKZs
             obr.1405 (5.8.2005)                                 obr.1406 (5.8.2005)

Pravděpodobně první byla vystavěna budova (foto vlevo), umístěná nejblíže k tehdejší silnici - dnešní třídě 5. května. Od zbytku kasárenského komplexu se poněkud liší architektonickým pojetím. Pan Ing. Klement (autor snímku) nám záběr popsal: Budova jednotek bojového zabezpečení – 5.srpna 2005. (Vztaženo na 60.léta - právě v tomto objektu pobýval předešle zmiňovaný PL oddíl.)
Pravým záběrem pak máme od téhož autora zachyceno: „Budova skladů, v přízemí proviantní sklad, v 1. poschodí výstrojní sklad - 5.srpna 2005.“

http://goo.gl/0crA3c        http://goo.gl/3RVjNs
            obr.1407 (16.6.2007)                               obr.1408 (16.6.2007)

Jedna ze tří budov – půdorysně tvaru „U“ v pohledu od severu (foto vlevo) a východní průčelí téhož objektu (foto vpravo). Tento projektový model byl zřejmě unifikovaným standardem pro kasárna budovaná v tehdejší ČSR počátkem 50. let. S odvoláním na znalost poměrů v polovině 60.let lze upřesnit, že v interiérech takovýchto „úček“ bývaly (kromě širokých chodeb) ubikace mužstva, šatny, umývárny, toalety, sklady, učebny a velitelské kanceláře…a nelze zapomenout na veledůležité stanoviště dozorčího té které roty, či baterie. Mimo tyto základní prvky struktury každých kasáren pak bylo možno porůznu narazit na další doplňující nadstandardy – třebas na tzv. svobodárnu (ubytování pro vojáky z povolání), útvarový klub s knihovnou, kantýnu – neboli „armu“…či podobné „vychytávky“ související s chodem běžného vojenského života a kasáren vůbec.


http://goo.gl/zLLtCBx-default
                  obr.1409                                          obr.1410 (5.8.2005)

V zavedených organizačních pavoucích snad všech armád je na vrcholu řečené pyramidy každého útvaru velitel se svým štábem a k nim přidružené funkční úseky. Projekty kasáren té doby pamatovaly na tuto skutečnost a obdařily nejvyšší funkcionáře útvarů vlastní budovou. Nejinak tomu bylo i v případě kasáren stříbrských.
Černobílé foto není nijak blíže určeno (časově snad 70.léta). Při vší úctě k oněm hochům, hýčkaných náručí Československé lidové armády, je ale na této fotografii také důležitá budova štábu. Můžeme si jí tedy porovnat se snímkem, jehož popis vypovídá: „Budova štábu 33.VS. 5.8.2005. (foto: ing Klement).“


http://goo.gl/QrcO25x-default
        obr.1411 (asi 70. léta)                               obr.1412 (14.3.1966)

Nedatované foto (cca 70.léta) - Muži ve zbrani - snad jsou právě na cestě do výkonu „jediného bojového úkolu v míru“ (opět použita oficiální dobová a poněkud pathetická terminologie). Tím bojovým úkolem byla míněna strážní služba. Přívlastek „bojový“ snad souvisel s tím, že každý voják ve stráži byl vybaven plným počtem ostrého střeliva. Jinak na strážní službě většinou nic bojového nebývalo. Spíš se v jejím průběhu člověk pohyboval jednou nohou v „prů…švihu.“
To snímek „Stará vazelína B 122 H“ dýchá větší pohodou. Pokud přístup k výkonu základní vojenské služby nebyl během oněch dvou let u některého ze zde zúčastněných ohodnocen tzv. „ostrými“ (ve vojenském žargonu tak bylo zváno potrestání vězením, jehož délka se musela nasluhovat), projdou tito muži za 200 dní kasárenskou branou již coby civilisté. K danému snímku lze přidat i doplňující informace. Předně: B 122 H znamená: baterie 122 milimetrových houfnic vz.38s…a za 200 to bylo 14.března 1966. Zde zvěčněná skupinka je jen jakýsi reprezentativní vzorek z celkového stavu zmíněné baterie, který činil v tehdejší (mírové) době okolo 35 mužů. Ovšem, vzhledem k kategorizaci „stará vazelína“ a „bažanti“ - ne všichni se v danou chvíli mohli radovat, že to mají za 200.
Ještě snad na úplný konec - snímek byl pořízen nelegálně, za pozadí posloužily zdi budovy zvané „kombajn,“ což v místním názvosloví značilo objekt prádelny, kde se nacházely i přidružené sprchy pro mužstvo a snad zde sídlil i útvarový holič – kadeřník. V době příchodu nováčků pak v těchto prostorách probíhaly i nezbytné přijímací ceremoniely - vystrojení, lékařská prohlídka a všeobecně populární „úprava účesů“ – čímž se z civilních nedisciplinovaných hejsků stali vojáci - uvědomělí to obránci socialistické vlasti.


x-default       http://goo.gl/wszzHD
            obr.1413 (25.10.2003)                               obr.1414 (11.6.2005) 

Změny po roce 1989 však přinesly pro stříbrskou posádku (a tím i pro stříbrská kasárna) soumrak Bohů…tedy přesněji - soumrak Boha války. Posléze pak kdesi i padlo konečné rozhodnutí a nic na tom už nezměnila ani slavnostní přísaha konaná na zdejším nádvoří 25.10. 2003 (foto ing Klement)…neodvratnému zániku naší posádky nebyl schopen zabránit ani bojovně vyhlížející husitský válečník, stojící jen pár kroků opodál (viz foto z 11.6.2005).
Oficiálně pak byla činnost místního útvaru ukončena k poslednímu dni roku 2005, čímž Stříbro po 99 létech přestalo být posádkovým městem.
PS. Malý početní úkol: jestliže se stav stravovaných kuchyní mužstva pohyboval (v roce 1966) přibližně na úrovni 1400… kolik že to asi po dobu plného fungování zdejších kasáren prošlo vojáků základní služby jejich branou. Díky tomu, vyslovíte-li jméno našeho města i v těch nejodlehlejších končinách bývalého Československa, s největší pravděpodobností zaslechnete: „Ááá – znám. Tam jsem byl na vojně.“ Případně zazní i jména legendami opředených důstojníků.

«oOo»

tř. 5. května - kasárna (nové PDA a letecké snímky)

http://goo.gl/0WRbJhhttp://goo.gl/qKJvfI
               obr.1415 (16.6.2007)                                 obr.1416

Přibližně koncem 80. let byla zahájena stavba nové budovy PDA., kterou se přes všechny peripetie oné doby podařilo dovést ku zdárnému konci. Byl to v podstatě takový „kapesní kulturáček.“ Snímek z 16.června 2007 zachycuje prostory hlavního sálu. V modernizačních projektech dané lokality - budoucího nového předměstí, které má mimochodem v názvu připomínat bývalý 57. motostřelecký pluk – čili předměstí Františka Palackého…tedy v těchto záměrech se s využitím bývalého PDA nepočítalo…tudíž v dnešní době již neexistuje.
Druhý snímek (cca z poloviny 1. desetiletí 21. století) názorně ukazuje již několikrát zmíněná „účka.“ Přímá asfaltová komunikace při levém okraji představuje třídu 5.května. Vlevo dole pak rozeznáme hlavní kasárenskou bránu, výše pak budovu štábu a za ní svobodárnu. Přes centrální zelenou plochu vpravo identifikujeme objekt ve tvaru písmene „T“ jako komplex kuchyně a jídelen pro mužstvo.


x-defaultx-default
              obr.1417 (3.10.2009)                                 obr.1418 (2013)

V celkem ještě neporušeném stavu zastihl stříbrská kasárna letecký snímek z 3.10.2009 (foto v. Šoltys). Příloha č.6 by celkem snadno mohla posloužit k orientaci…což nám ovšem nebude nic platné v realitě roku 2013. Záběr z 8.4.2013 (foto vpravo) totiž zaznamenává již jen holou pláň s tu a tam osamoceně trčícími stavbami nejasného určení a nejisté budoucnosti. Necháme-li průchod pathetickým náladám šedých buněk mozkových, zarecitujme: „Poutníče zvěstuj budoucím, že zde stávala pyšná stříbrská kasárna. Amen.“
Nová doba přinesla nové podněty. Deník Právo ze 31.3.2007 uveřejnil zprávu, podle které ve 12:00 hodin 31.března 2007 připadl od státu 45-ti hektarový areál kasáren a autoparku v účetní hodnotě 440 miliónů městu Stříbru. Tachovský deník ze soboty 27.října 2007 pak referuje. „Britská firma Waystone se stane strategickým partnerem Stříbra při revitalizaci opuštěných kasáren.“ A dále pokračuje: „… Stříbrští chtějí v kasárnách postavit regulérní obytnou zónu i se všemi městotvornými prvky, jako jsou například odpočinkové zóny.“ První novostavbou v daném místě je požární stanice Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje, jejíž slavnostní otevření proběhlo 8.listopadu 2007. O areál údajně již ale projevilo zájem i několik firem – výrobních i nevýrobních. Dalším během událostí se tedy nechme překvapit, neboť „barevný bývá koberec plánů velikých, leč šedivá pak je rohožka faktů určitých.“
Pozn.: Krátce po roce 1945 byly oprášeny předválečné úvahy o výstavbě novách kasáren ve Stříbře. V úvahu připadaly tři katastry. Pole po levé straně při silnici na Úlehle ,dále katastr „Na Kučerce“ (za bývalou cihelnou, později zde vyrostl objekt ČSAD) a konečně pozemky severně od dnešní třídy 5.května. Jak zřejmo, zvítězila varianta poslední.

«oOo»