Ulice‎ > ‎

Starý most

Starý most - Následující kapitola našeho toulání městem Stříbrem bude věnována starému kamennému mostu a mostní brance – stavbě tak významné, že v častých případech její podoba s úspěchem supluje funkci městského znaku. Z architektonicky-historického hlediska je nepříliš známou skutečností, že v České republice (ale i v dřívějším Československu) existují pouze dva mosty zdobené mostními branami. Tím prvním takovým je všeobecně známý Karlův most v Praze. A druhým, leč mediálně neprotěžovaným, se může pyšnit právě naše město. Z urbanistického hlediska pak mostní branka významně zvyšuje působivost pohledů na město z tohoto úhlu, což jenom potvrzují četná vyobrazení - jak z rukou vládnoucích tužkou, perem či štětcem, tak pořízená prostřednictvím fotografické techniky. Vžijme se tedy do role návštěvníků, jdoucích v různých dobách ku městu od železničního nádraží.


http://goo.gl/20X4cr http://goo.gl/FWGMov
              obr.1041 (přibl. 1934)                              obr.1042 (přibl. 1946)

Levou pohlednici směroval 16.7.1934 neznámý odesilatel do města Tábora , druhá pak je orazítkována datem 19.9.1946. V obou případech upoutají pozornost především místa nejblíže oku pozorovatelovu, tedy vlastně předmostí. Na starší fotografii tu figuruje mohutný kmen letitého stromu, jakýsi menší domeček a mezi ně vklíněná kaplička. Poválečná léta již domek i strom nezaznamenávají, kaplička však ještě stojí. Dnešní ulice Partyzánská je na samém začátku, oproti současnosti, obohacena o další chloupku. Všech, zde zmíněných objektů, se lze dopátrat i na některých následujících snímcích.


http://goo.gl/VqX7j7http://goo.gl/1iyogn
              obr.1043 (1964)                                    obr.1044 (9.5.2009)

Až do šedesátých let století dvacátého se dochovala jen výše zmíněná kaplička. Černobílý snímek je datován rokem 1964. Logickou se může jevit i úvaha, podle které zde byla práce neznámého pana fotografa podbarvena zvuky již nastartovaného buldozeru. A proč také ne? Taková ideově závadná stavba (byť jen malinká, malinkaťoučká) by nám mohla zasít zmatek do hlav našeho pracujícího lidu, kdo že to tedy vlastně poroučí větru - dešti. Pryč s ní !!! Do tanku v tank – buldozere vpřed !!! Za Stříbro krásnější !!! Kterak se záměr, zkrášlit právě tato místa, zdařil můžeme posoudit barevnou skutečností dne 9.května 2009. Současně si ale představme i onu kapličku jak by asi vypadala ve „vyfešákované“ podobě.


http://goo.gl/ZY3JHchttp://goo.gl/7FDjuQ
                obr.1045                                           obr.1046 (18.11.2009)

Děti s velikonočními řehtačkami v místech kde je dnes parčík u hotelu Branka. Foto pochází s největší pravděpodobností z meziválečných let. Pokud se někdo chvilku zadívá do dětských tváří na snímku, možná i zauvažuje, jaké asi byly další osudy jednotlivých postaviček právě z tohoto, evidentně veselého, hloučku. Kdo byl ten a kdo tamhleten…čím se asi živil tatík onohohle…v čí prospěch budoucí čas zapracoval a koho semlel? 18.listopadu 2009 sice nebyly Velikonoce, zato na chvilku svítilo sluníčko. Nalézat bychom se měli přibližně v místě, kde se kdysi, s evidentním potěšením, nechali fotografovat malí koledníci. Bohužel vzrostlé stromy nedovolují pořídit snímek v úhlu, odpovídajícím černobílé předloze. Na druhou stranu náš současný záběr poskytuje čtenáři možnost lepšího zorientování. ( Stojíme ve výše uvedeném parčíku, přičemž stěna vlevo náleží k hotelu Branka.)


http://goo.gl/uNT1u2http://goo.gl/xjU3IR
               obr.1047                                          obr.1048 (14.7.1929)

Vlevo kolorovaná pohlednice - přičemž sběratelé mají ve svých sbírkách dozajista zařazeny i její černobílé mutace. Pravděpodobně se snímek nejdříve pořídil na fotomateriál daný tehdejšími možnostmi – tedy černobílý. Tak vznikl podklad pro další zpracování. To asi obnášelo pracně a ručně nanést příslušné barvy na příslušné plochy předlohy. Na konci uvažovaného řetězce pak byl tisk barevné varianty - již plně v režii tiskařů. V komerční praxi nejspíš prvotní černobílá podoba prezentovala kategorii „Standard“, barva znamenala „De Luxe“ – což bylo nepochybně vyjádřeno i patřičným cenovým rozdílem. Zde přiložená kolorovaná pohlednice nás zvolna směruje na most samotný. Jednotlivé reálie nezpochybnitelně zařazují snímek do éry c.k. monarchie, dataci dokonce možno zúžit na přelom první a druhé dekády dvacátého století (pohlednice prošla poštou v roce 1914). Pozornost si zde zaslouží blížící se povoz – možná, že tu ještě máme co do činění s dostavníkem. Ty ostatně spojovaly místa ležící stranou železničních tratí až do nástupu automobilové (a potažmo pak i autobusové) dopravy.
Druhý záběr je popsán a datován zcela přesně. „Okresní tělocvičné slavnosti ke 40.výročí založení tělocvičného spolku ve Stříbře 14.7.1929 “. Průvod – konce nedohlédnout, kapela, prapory - my bychom asi řekli: „taková malá okresní spartakiáda“. V dobách předtelevizních a teprve nastupující éry rozhlasové (první rozhlasový koncesionář ve Stříbře byl zaregistrován 10.8.1925), pro městečko velikosti Stříbra – veleudálost.


http://goo.gl/bSwEKVhttp://goo.gl/tbXTtI
            obr.1049 (1899–1904)                                        obr.1050

A znovu časy panovnických domů, dvorních radů, c.k. místodržících, Bezirksamtů a kohoutích per na policejních kloboucích. Na této dvojici pohlednic možno pozorovat stavební vývoj čp.445 (těsně vpravo za brankou), okrajově pak i změny objektu čp.333 ( bývalý ZVAK). Černobíle se o naši pozornost uchází období vymezené léty 1899 – 1904. Na barevném snímku již máme zřetelně viditelné sloupy elektrického vedení. a lampy veřejného osvětlení, přičemž víme, že modernizace města ve směru energetického pokroku proběhla v roce 1904. Na základě některých indicií se ale přikloníme spíše více ke konci prvního desetiletí dvacátého století. Nad portálem brány stále ještě rozpíná své perutě pověstný „orlíček“ – známý to symbol starého mocnářství. Za poněkud zarážející skutečnost můžeme považovat rozblácenou vozovku – tedy nepřítomnost dlažby. Ke kultivaci tohoto úseku Plzeňské ulice (tehdy Pragergasse) došlo snad až před městskými oslavami v roce 1931.


http://goo.gl/T6g6gUhttp://goo.gl/UmkTS9
                  obr.1051                                               obr.1052

Černobílý pohled (vlevo) byl odeslán ze Stříbra 12.1.1943, ale dle některých detailů mohlo být foto pořízeno o hodně dříve. Snad až před rokem 1931. Stav vozovky totiž působí dojmem prašného povrchu. Celkem logicky možno mít za to, že vydavateli nic nebránilo, aby pro vydání pohlednice použil starší negativ, zvláště byl-li kvalitou vyhovující. Ostatně obdobný postup není v galerii stříbrských pohlednic ničím vzácným. Druhou variantou pak může být doprodávání starých zásob. Datum odeslání tak vždy vymezuje pouze nejzazší horní datovou hranici možného pořízení toho kterého snímku – a to je ještě nutno počítat s určitou technologickou rezervou. V případě druhého záběru: opět na bráně „orlíček“, elektrifikace je zjevná, čp.445 přibylo první poschodí. V datování se tudíž asi přidržíme barevného snímku z předchozí stránky. A ještě jeden odskok k čp.445. Abychom vyčerpali poctivě všechny informační zdroje, sáhneme v tomto případě do bohaté (i když mnohdy fabulačně zkreslující) studnice lidové slovesnosti. Již „Píseň strašlivá o Golemovi“ (V+W) totiž praví: „ je tu ovšem ještě verze další, ale ta nééjni dolóóžená“. „Náš“ poněkud potměšilý a jen ústně tradovaný „drb“ s lišácky přimhouřeným okem šeptem sděluje, že přízvisko „Süßes Löchl“ nemá s cukrářskou výrobou nic společného – vztahuje se spíše k „pohostinské činnosti“ provozované v objektu, pročež se ani nedoporučuje překládat jej do češtiny před 23. hodinou. Natož pak podrobněji vysvětlovat důvod jeho vzniku. Takže ale…oficiálně mějme za to, že v čp.445 byl… také jeden ze stříbrských lokálů. Pan. Adolf Vešta v městskéá kronice (stať – politický vývoj města Stříbra od roku 1936 do roku 1978) uvádí, že v této hospodě došlo v r.1933 ke sjednocení sudetoněmeckých nacionalistických stran v rámci tehdejší ČSR čímž byla fakticky založena Henleinova SdP. Ve spojení se „Süßes Löchl“ - ideální námět pro povídku z břitkého pera Jaroslava Haška.


http://goo.gl/OyViIrhttp://goo.gl/H7jn4G
                obr.1053 (1934)                                    obr.1054 (17.5.2009)

Mikulášsky laděnou pohlednici kdosi opatřil vysvětlivkou: „Reklamní figura Mikuláše k vánočnímu trhu 9.12.1934 D.K.V.“ (Poslední dvě řádky transparentu na Mikulášově boku, stejně tak jako zkratku D.K.V, se nám nepodařilo rozluštit.) Jak vidno, opět panovalo veselí - dozajista v očekávání dnů nadcházejících. Pochopitelně, že hlavně mezi školní mládeží. Naopak 17.května roku 2009 nelze očekávat, že se po stříbrském mostě bude procházet Mikuláš. V důsledku toho ani nebyla zaznamenána nějaká emotivní smršť v řadách prepubertálních věkových skupin. Na druhou stranu si ale možno v klidu prohlédnout panorama, které tato místa skýtají. A ti školáci…? Stejně už na Ježíška a Mikuláše nevěří. Jeť totiž doba internetů, počítačových her, MP trojek a DVD akčních filmů. A tam není místa pro nějaké dobromylné senilní a prohnilé pohádkové kašpary.


http://goo.gl/GZ8Ee0http://goo.gl/bI2THN
             obr.1055 (pol. 60. let)                                obr.1056 (9.9.2006)

Opěvované panorama si možno vychutnat i z perspektivy mírného převýšení. Jak pohlednice cca z poloviny šedesátých let (20.stol.), tak foto datované 9. zářijovým dnem roku 2006 shodně zaznamenávají, do celku nepochybně citlivě zakomponované komínové těleso čnící z areálu přilehlého zahradnictví. Tento, doopravdy důstojný konkurent mostecké věže a Kostela Všech svatých – ozdoba všech záběrů z tohoto úhlu, padá na vrub dřívějšího provozovatele, hospodařícího na uvedených plochách. A tím byly Komunální služby města Stříbra, posléze začleněné do komplexu Okresního podniku služeb. A jak jistě starší generace pamatuje: „Komunál“ – to byl neodmyslitelný fenomén své doby, který musel řešit jiné a závažnější problémy, nežli se zabývat nějakými panoramaty. Pozornější pohled na barevný záběr připomene stav, kdy byla mostecká brána dočasně zaslepena a tudíž neprůchodná. Probíhaly totiž tou dobou práce na kanalizačním odvodnění a snad i odizolování inundační části mostu.


http://goo.gl/1wVvhS            http://goo.gl/SsBMft
                         obr.1057                                         obr.1058

Pokud bychom předešlé stránky pojali i jako jakéhosi datového navigátora, nebude již v tomto směru třeba dalšího komentáře. V prvním případě lucerna na pravé straně od portálu není evidentně elektrická (snad petrolej, ve městě byl ale od r.1902 i acetylen), budova dnešní hudební školy je již viditelná (tedy po r.1899). I na snímku vpravo se sice, v porovnání s levým „zátiším s brankou “, stále ještě píše „C.K. ale máme zde již na místě lucerny nainstalovánu, sice ne tak dekorativní, leč moderní lampu elektrickou. Rovněž dům v pozadí vpravo (čp.445) povýšil o jedno poschodí. Adresář z roku 1912 uvádí čp.445 jako majetek stříbrského pivovaru, stejně tak potom i adresář z r.1928. Oba dokumenty rovněž spojují s restaurací na této adrese jméno Qittera (nebo Quitterer) Wenzel, ač četné snímky ukazují na fasádě mezi přízemím a prvním poschodím nápis „Valentin Flossmann“. Jako doplňující použijme ještě několik útržkovitých citací z různých pamětnických spisků. Výňatek první popisuje sestup od města ku starému mostu, kde se v tomto místě „krčí těsně u skalní stěny Quittera – Haus (Süßes Löchl)“. Dále v téže publikaci: „Na Pražské ulici je na místě bývalé strážnice u brány r.1865 postaven přízemní domek, později za cukráře Lenharta známý jako prodejní stánek Süßes Löchl a poté jako malá restaurace. Později bylo Süßes Löchl zvýšeno o patro“…konec citátu č.2. A citát č.3 ještě dodává: „…na Pražské ulici zřízen 1910/11 stříbrským měšťanským pivovarem hostinec – U Mostecké brány - , známý také jako - Süßes Löchl – “. 


http://goo.gl/434UlY            http://goo.gl/EcnLFp
                     obr.1059 (25.7.2001)                          obr.1060 (11.3.2007)

Ač nekolorovaný, přesto barevný snímek vlevo těží ze slunečného odpoledne 25.července 2001. Tou dobou byla brána ve stavu rekonstrukčních prací. V jejich rámci bylo v září přistavěno komínové těleso, v říjnu pak osazena replika městského znaku. Lešení posléze odstrojeno 2.11.2001. Zároveň odborná kamenická firma provedla u obou portálů vsazení nových hlavních pilířů - po pravé straně v pohledu do města. (Ostatní restaurátorské akce viz dále.) Ani v tomto případě si neodpustíme nevyužít letecké snímky Víti Šoltyse. Tento let si pilot zapsal do letového deníku k datu 11.března 2007. Pro oživení suchopárného popisu známých reálií můžeme doplnit něco k  výše zmíněným portálovým pilířům. Po léta se na chodníčku u pravé paty mostní věže povaloval mohutný kamenný blok., vysledovatelný i na některých poválečných pohlednicích. Bezděky dosvědčoval, že dopravní situace v těchto místech bývala vždy na pováženou. Dle některých pamětníků byl onen vyvrácený kamenný kvádr připomínkou pokusu US Army o, ne-li úplnou likvidaci stříbrské branky, tak alespoň o zvětšení jejího průjezdního profilu, a to prostřednictvím kinetické energie naplno rozjetého tanku. Na štěstí setkání moderní techniky s fortelnou prací zedníků 16. století dopadlo pro branku vítězně a vylomený pískovcový monolit tím byl pasován na náhrobní kámen ocelového kolosu ze stavu spojeneckých armád. V případě uvedené tankoborné episody se však jedná o nepotvrzenou událost, čili věc zařadíme raději do fasciklu „Staré pověsti stříbrské“. Dost možná, že kauza vyvráceného pilíře proběhla úplně jinak...ale hezky se to poslouchá.


http://goo.gl/Df1Vp5            http://goo.gl/Zknjsj
                    obr.1061 (24.8.2009)                           obr.1062 (24.8.2009)

Je zarážející, že nad alarmujícím stavem našeho krásného mostu se zamyslelo představitelstvo města teprve po roce 1989. Předešlá epizodní výměna střešní krytiny byla vynucena okolnostmi, kdy zřejmě již ani Zeus Hromovládný nemohl klidně shlížet na nezájem kompetentních činitelů a pokusil se tyto alespoň popíchnout. Někdy v polovině šedesátých let tak blesk zanechal za sebou zřetelnou cestičku ve střešních taškách, nad čímž se nedalo jen tak mávnout rukou. Jinak ale vše zůstávalo při starém. Dokonce si komunální zahradnictví suverénně vybouralo několikametrový úsek zídky podél chodníku, aby tak pro své větší pohodlí vytvořilo jakousi manipulační rampu pro zásobování palivem a i jiným tovarem. Výše zmíněný komín (evidentně vzhůru se rozšiřující – prostě fachmani) je pak jen pověstnou třešničkou. Jak již řečeno, ke změně došlo teprve po roce 1989. Na příklad přibližně od roku 2005 je po částech opravována zídka, tvořící zábradlí západní části mostu. Naše dva snímky dokládají stav prací ke dni 24.8.2009.


             http://goo.gl/mM626x   http://goo.gl/NCxfGn
                       obr.1063 (1931)                              obr.1064 (15.4.1946)

Mostní branka byla hojně využita jako historizující dekorace i při velkolepě pojatých oslavách 800 let města Stříbra, v roce 1931. A jelikož se tehdejší organizátoři zhlédli paradoxně v době, která přinesla městu největší utrpení a zmar, byla nejvýpravnější část oslav koncipována v duchu Valdštejnova kultu. (Pozn.: V dobách třicetileté války bylo město zastaveno Valdštejnovu podplukovníkovi Kristiánovi z Ilova, který obec nemilosrdně vysával. V důsledku toho a v celkovém kontextu dopadů událostí té doby na civilní obyvatelstvo, ztratilo Stříbro natrvalo svoje původní, poměrně slušné postavení mezi západočeskými městy.) Jak je scenérie z roku 1931 pouhým veselým divadelním představení, snímek vpravo zachycuje tvrdou realitu. V tomto případě sděluje popiska lakonicky: „Mostní brána 1945 – odsun německého obyvatelstva“. Další příklad toho, jak takzvané „kol dějin“ dokáže semlít člověka. A že se to „kolo“ v předchozích šesti létech, před květnem 1945, otáčelo tak zběsilou rychlostí, že vadštejnovi kyrysníci by zděšeně odvraceli tváře.
Pozn.: Vzniká zde drobná nejasnost v případě datace, neboť první transport osob německé národnosti byl ze Stříbra oficiálně odeslán až 10. 1. 1946, poslední pak někdy v polovině r.1947. Samotný průběh deportací bylo údajně zakázáno fotografovat.

Doplněno 2. 3. 2015:  Od pana Friedeberta Volka z Usingenu v SRN se nám prostřednictvím pana Jaroslava Kaisera ze Stříbra dostala následující informace upřesňující dataci snímku:
Paní Marianne Wartha určila datum pořízení snímku na 15. 4. 1946, neboť den předtím (14. 4. 46) slavila ve sběrném táboře své 16. narozeniny. Zároveň na snímku identifikovala dvě osoby: ve 2. řadě, třetí zleva je paní Anna Wartha, za ní pan Johann Wartha (v černém klobouku) – oba pocházeli z Kladrub, Tischlergasse 150 (dnešní Zadní ulice).
Dle tvrzení dalšího svědka by se mohlo jednat o polovinu května téhož roku, stav vegetace na snímku ale odpovídá skutečně spíše dubnu. V každém případě je evidentní, že datace v popisku fotografie (1945) je chybná. 
Děkujeme všem jmenovaným za poskytnutí výše uvedených informací.


http://goo.gl/LkbL0O           http://goo.gl/pcaoFp
                 obr.1065 (70. léta 20.stol.                    obr.1066 (70. léta 20.stol.)

Snímek hlavního portálu mostní brány v podobě z konce 70. let (20.stol.) jen dotvrzuje dobovou úroveň péče o reprezentativní objekty ve městě. Pozornosti si zde ale zaslouží nápis CLEARANCE 12‘ 7‘‘ , kterým si v roce 1945 pro svá vozidla označila americká armáda průjezdní profil tohoto, dle vojenské logiky poněkud problematického, místa. Udivující je kvalita barvy (nápis nebyl nikdy opravován) a také to, že nějakého „kulturního referenta“ nenapadlo písmena zamalovat – ne-li odsekat. Možná si myslel, že to je latinsky a napsali to husité. Takže dodnes víme, že průhled ohraničený svislými čarami měří 12 stop a 7 palců. Snímek vpravo (rovněž 70. léta 20. stol,) zachycuje vstupní portálek ke schodišti do horních prostor branky. Zašlé číslice v nadpraží udávají letopočet 1560.


            http://goo.gl/8CtDYk     http://goo.gl/HIBa2G
                       obr.1067                                        obr.1068

Pokud by snad zvídavý kolemjdoucí zatoužil odhalit tajemství prostor za výše uvedenými dveřmi, naskytl by se mu po jejich otevření (obr. vlevo) pohled na bývalé hygienické zázemí celého objektu, u něhož lze předpokládat, že se původně jednalo o klasický prevét (staročeštinou zvaný „výsernice“). Náš zájem však sleduje vyšší cíle, pročež klasické prkénko s otvorem obejdeme zleva a vystoupáme šnekovým schodištěm do prostor přímo nad průjezdem brány. Ty jsou tvořeny při východní stěně po celé délce jakousi předsíňkou, jejíž jediné okno hledí směrem ku městu. Oproti tomu dvě okénka hlavní, snad kdysi obytné místnosti (obr. vpravo), směřují k západu, tedy k hotelu Branka a k novému mostu. Jsme-li nadáni dostatečnou dávkou fantazie, vyvolávají tato místa, navzdory silné zanedbanosti, docela romantické představy.


http://goo.gl/flSXrUhttp://goo.gl/aqXunK
              obr.1069 (17.5.2009)                               obr.1070 (před 1908)

Snímek z 17.května 2009 přibližuje městský znak vsazený do zdiva nad západním portálem mostní brány. V tomto případě se již jedná o repliku historické plastiky. Originál se nachází v expozicích městského muzea, replika byla osazena na původní místo v říjnu 2001. U městského znaku si zopakujme: opačně nasměrovaný postoj lva může být způsoben rozdílným výkladem pojmu „levá a pravá strana“ v heraldice na jedné straně a v logice nepoučeného pozorovatele na straně druhé. Samotný nápis nad znakem pak říká: „ Letha Panie MDLV zalozien gest grunth kteto wiezy a gest dokonana tato wiezie y také most Letha MDLX“ (nestandardní symboly nahrazeny dostupnými klávesovými znaky). Proslulá autorská dvojice Kamper – Wirth k celé záležitosti udává: „Most přes řeku Mži k první (Pražské) bráně vedl zajisté již od opevnění Nového města. R. 1555 uzavřena dne 9. ledna smlouva se stavitelem Benediktem Volchem z Ferrolu ve Španělích o vystavení věže na mostě, 7. července položen základní kámen a r. 1560 věž dokonána. Stavitel dostal 550 tolarů a 10 čtvrtí bílého piva. Později provedena asi k ochraně říšské silnice balustráda po celé délce inundačního obvodu a na věž do zevního průčelí přidán v XVIII. stol. císařský orel. Jinak za­chovala věž celkem původní vzhled.“ (Černobílé foto před.r.1908.)


http://goo.gl/dkkl95http://goo.gl/udisBj
              obr.1071 (po 1919)                                  obr.1072 (14.4.2007)

Nepříliš obvyklý pohled od jihu, preferující spíše západní část mostu. Datování tohoto snímku bude opět věštěním z křišťálové koule. Především na průčelí branky chybí císařský orel – jsme tudíž za rokem 1919. Ale dál…(Kroupo, co bude dál?)? Snad výstavbu ve viniční stráni můžeme přičíst na vrub let dvacátých a třicátých (20.stol.). A…a to je prozatím vše. Např. nepřehlédnutelná vila čp. 735 v Pastýřské ulici byla vystavěna v r. 1934, čímž můžeme náš odhad posunout až za tento rok. Horní hranicí pak prozatím zůstane počátek let padesátých, tedy výstavba nového mostu a navazující komunikace. Zato dobu, kdy již tolikrát jmenovaný stříbrský aviatik poletoval nad našimi hlavami známe zcela přesně. Bylo to 14.dubna roku 2007, tedy čas, kdy již císařští orli, ale i jiné režimní symboly, neřvaly na občana z každého rohu a nehyzdily památkové objekty v Zemích koruny české. (Nikde ale nemáme zaručeno, že nad Hradčanami časem nevyroste neonová fontánka Mc Donald.) (pozn.: Pro zjednodušení jsme přijali jako určující pro osu mostu směr západ – východ, ačkoli skutečná orientace světových stran je mírně odlišná. Dle našeho přizpůsobení je tedy směrem do města strana východní.)


http://goo.gl/TIRDtShttp://goo.gl/5s0E8G
             obr.1073 (před 1937)                                 obr.1074 (24.8.2009)

Pohlednice vlevo prošla poštou v roce 1947. Možno mít za to, že pod prvním malým obloukem inundační části mostu lehce vykukuje betonový blok pevnůstky E-22 č.22,typ C2, což by potvrzovalo skutečnost, že snímek nebyl pořízen před létem 1937. O samotném řopíku (jak se nazývaly tyto typy malých pevnůstek) pod stříbrským mostem se zmíníme dále. Snímkem z 24.8.2009 se ještě jednou se vrátíme k právě probíhajícím opravám jižní ochranné zídky v této části mostu.


http://goo.gl/SKd51Chttp://goo.gl/wiWFf2
                   obr.1075                                       obr.1076 (9.4.1989)

Datování levému záběru chybí, takže se opět pokusme nalézt některý ze záchytných bodů. Bez problému identifikujeme nad vjezdem brány císařského orla, čp.445 je již zvýšeno o patro…řekněme – přelom první a druhé dekády 20. století. Foto vpravo je přesně určeno datem 9.dubna 1989. V obou případech se na ploše podél jižní strany mostu nalézá zahradnictví. Na starším z obou snímků však je patrno, že království kedlubnů a chryzantém tehdy končilo na úrovni prvního malého mostního oblouku. Ostatně nám tuto skutečnost potvrdí hned následující strana. Oproti tomu „komunál“ se rozmáchl zeširoka a pojal celou záležitost jako „velké širé rodné lány“, včetně prostoru z druhé strany mostu.


http://goo.gl/M1jZNphttp://goo.gl/qKCsXt
              obr.1077 (před 1934)                               obr.1078 (21.4.2006)

Zde tedy máme slibovaný důkaz využívání pozemků v námi sledovaném místě. Zahradnictví zřejmě končí plotem při levém okraji záběru. Zbývající, poměrně slušně velká louka, skýtá možnosti…třebas relaxovat v plátěné náruči skládacího lehátka…nebo zadovádět si s dětmi. Prostě jen tak, užívat života. Alespoň tak pohodově, navzdory tehdejší hospodářské krizi, působí zde zachycená scenérie. (Pohled byl odeslán ze Stříbra 18.7.1934.) Kdosi však rozhodl: „Konec pohody, teď se bude válčit !“ V důsledku toho se naplno roztočila kola zbrojovek, ale také železáren a betonárek. V ohrožených oblastech tehdejší ČSR začala kvapně vyrůstat betonová opevnění. V západních Čechách tak vznikla tzv. „Plzeňská čára“, v jejímž rajónu leželo i naše město. Zmíněná pevnostní linie sestávala zpočátku z pevnůstek vz.36. Nepoměrně hojněji však je zde zastoupen modernější typ vz.37, zvaný „řopík“. Jeden z této posledně jmenované řady patří v rámci republiky k raritním, a to svým umístěním pod mostním obloukem (na levém snímku je to první oblouk zleva). Oním zmiňovaným „exotem“ je řopík E – 22 č.22 typ C2. (bližší specifikace:. E-22/22/C2. I. armádní sbor, vojenské evidenční číslo 1002, zbraň 1x TK, betonáž 28.4.1937, pevnost betonu 482 kg/cm2, kolaudace vystrojeného objektu pak v srpnu 1938.) Důvodem jeho nezvyklého usazení byla potřeba vykrýt palbou hluchý prostor mezi bunkříky č 21 a č 23. Aby měli muži v betonové krychli krytá záda, došlo zároveň k zaslepení severní strany oblouku patřičně odolnou zdí, . Ačkoli se „náš řopík č.22“ na polích válečných nijak neproslavil, mediálně to dotáhl až do německé vojenské příručky „Denkschrift über die tschecho-slowakische Landesbefestigung“, kde je však mylně považován za objekt vz.36. Naše barevné foto pochází z 21.dubna 2006.


http://goo.gl/YJdf9u
obr.1079

Nejstarší, dosud známé, vyobrazení starého mostu a jeho okolí nalezneme na obrazu, zachycujícím v celkovém pohledu naše město od jihozápadu. Pro náš účel použijeme výřez, soustřeďující se jen na danou lokalitu. Zajímavostí se nám zde nabízí hned několik. Co se týče samotného mostu, je zde další brána na jeho konci ke městu. Zaujmout může komplex tzv. Panského mlýna (vlevo od mostní věže). Identifikujeme budovu Lesní společnosti (čp.250), kostelík Panny Marie a snad i baštu. Věž na obzoru v pozadí svým umístěním odpovídá Chebské bráně (v místech dnešní polikliniky), vypátrat se dá taktéž branka Židovská. Celkovým porovnáním zde (a také na kompletním originále) zobrazených význačných objektů s dnešní realitou lze dojít k závěru, že neznámý umělec zachytil, v rámci jeho možností a schopností, skutečně realisticky podobu našeho města. Dle některých indicií můžeme klást dobu vzniku tohoto historického dokumentu do období mezi léty 1839 – 1847. (Pokud se ovšem nejedná o později vytvořený podvrh.)


http://goo.gl/8CQfjahttp://goo.gl/X26rcr
              obr.1080 (před 1900)                               obr.1081 (před 1924)

Namodralou pohlednici vlevo si podle rukou psaného textu pracovně nazvěme „Lula 1900“. Co „Poslední“ měla na mysli slečna (nebo snad paní ?) Lula dne 15. července roku 1900 asi dnes již nezjistíme. Zato máme další záchytné datum pro studium a časové určování fotografických dokumentů našeho města. Tak třeba: na snímku chybí stará budova polikliniky (čp.511), logicky nenalezneme ani bývalou poštu (později telefonní ústřednu - čp.129), zatímco z celkové úrovně střech mírně vyčnívá čp.193 (dnes potraviny Kamila) v Benešově ulici. Posledně zmíněný údaj by tudíž kladl snímek skutečně těsně před konec století devatenáctého. Zimní idylkou se dostáváme cca do dvacátých let (20.stol.), kde za nejzazší časovou hranici možno považovat poslední sněhy zimy z počátku roku 1924. (Ostatně - dle záznamů byla prý právě zima 1923 – 1924 na bílé nadělení mimořádně bohatá.) Zachyceno je zde již čp.511 (vystavěno 1904), rozeznáme i střechu čp.507 v dnešní ulici Komenského (vystavěno 1902). Chybí čp 129 (vystavěno koncem r.1927), v celku originálního snímku postrádáme i čp.97 (výstavba v r. 1924). Změn je v panoramatu samozřejmě víc, dosud však nemáme zjištěnu jejich stavební historii.


http://goo.gl/s2hd7Dhttp://goo.gl/YCmuTp
              obr.1082 (okolo 1905)                             obr.1083 (29.12.2006)

K této kolorované pohlednici snad lze pouze říci: „kolem roku 1905“. Zároveň se ale můžeme přesvědčit o volnosti, kterou dávala technika kolorování jejím uživatelům. Na příklad střecha mostecké věže byla v reále vždy opatřena krytinou červené barvy, zatímco čp.511 (poliklinika) a kostel máme zase spojeny s krytinou barvy šedé. Vzhledem k tomu, že v oněch dobách byla komerčně využitelná barevná fotografie hudbou budoucnosti…prostě – budeme shovívaví. Za necelých sto let po „pravěkém koloristovi“ již zcela vládne digitální barva, často zabudovaná v přístrojích velikosti krabičky cigaret. Stačí jen tisknout spoušť, v poklidu domova pak přes počítač udělat potřebná vylepšení a je hotovo. Obrázky se poté objednají zase přes počítač, s dobou zhotovení do tří dnů. To se to pak fotografuje. Pročež skloňme pokorně svá ega před kumštem a pracovitostí našich předchůdců. Konfrontační snímek zaznamenává zimu 2006, a to ve 29. prosincovém dni.


http://goo.gl/imG2xphttp://goo.gl/5mt92z
             obr.1084 (5.2.1909)                                  obr.1085 (5.2.1909)

Stříbro nikdy nebylo a asi ani nebude přístavním městem i když přiložené dva snímky by mohly takový dojem vzbuzovat. Naopak prozíravost středověkého královského lokátora umístila město na vrcholek terénního útvaru – ostrožny, vysoko nad korytem řeky Mže. Tím tedy ušetřila budoucím generacím obavy z vyplenění jejich domácností vodním živlem, na druhé straně definitivně pohřbila ambice města konkurovat Benátkám. Téměř dva shodné snímky z 5.února roku 1909 dokumentují, že si i naše poklidně plynoucí Mže dokáže vyhodit z kopýtka.


http://goo.gl/Y2sKfzhttp://goo.gl/6YkStx
               obr.1086 (1927-28)                              obr.1087 (50/60 léta 20.st.)

Tato stránka, zrovna tak jako předešlá, by mohla být zařazena do kapitoly ulice Na Příkopech. Stejně tak však dobře vyhoví i určujícímu „Starý most a oklí“. U pohlednice vlevo by mohly některé detaily podpořené i technickým provedením snímku vymezovat poměrně úzký časový úsek ohraničený roky 1927 a 1928. Druhý snímek zachycuje zákoutí bývalé vodní elektrárny (čp.333) ještě v podobě, kdy mezi hlavní budovou a městskou hradbou figurovalo jakési boční křídlo. Ulice Na Příkopech byla tudíž ve směru od čistírny odpadních vod neprůjezdná. Údajně se však prý v přízemí onoho přístavku nacházela dvoje vrata, jimiž bylo možno vozidly k čističce projíždět. Jestli se tato služebnost vztahovala na širokou veřejnost, či jen na určitý okruh vozidel, nemáme zatím zodpovězeno. Časově lze odhadem zařadit snímek, na základě českého nápisu „ELEKTRÁRNA“, cca na přelomu padesátých a šedesátých let (20.stol.).


http://goo.gl/RREq4hhttp://goo.gl/G2aakX
              obr.1088 (asi 1895)                                  obr.1089 (2006)

Zde prezentovaný „Gruss aus Mies“ představuje skutečného stařešinu mezi stříbrskými pohlednicemi, neboť tentýž záběr zaznamenáme již v jakémsi souboru kartonů, jehož název by v češtině zněl „Vzpomínka na Stříbro 1895“. Poštou však tato kartička prošla až roku 1899. Kromě samotného mostu vidíme zde pouze prázdnou viniční stráň, na jejímž vrcholu se rýsuje shluk stodol. (Stodoly viz Benešova ul. – západ.) Barevně se nám pak představuje první jarní den roku 2006. Kromě chybějících soch andělů po boku sv. Jana Nepomuckého, tou dobou most nedoznal nějakých výrazných vzhledových změn.


http://goo.gl/rxk56shttp://goo.gl/iWMyXi
               obr.1090 (28.3.2006)                               obr.1091 (leden 2003)

I v době přehrad a jiných vodních děl se naše poklidná Mže dokáže rozparádit. Většinou sice jen tak zlehka zalaškuje, jako tomu bylo 28.března roku 2006 (obr. vlevo), počátkem ledna 2003 ale skutečně zahrozila (obr. vpravo). Na povodeň z roku 1909 to ale ještě nemělo. Na štěstí – dávný královský lokátor…atd, atd. – pročež můžeme spát v klidu.


http://goo.gl/5ywYjN               http://goo.gl/lVfQGB
                   obr.1092 (21.4.2006)                              obr.1093 (21.4.2006)

Ačkoli k těmto dvěma snímkům nemáme konfrontační historické záběry, malebnost daného místa přímo provokuje. Pro muže s udicemi neobjevujeme jistě nic nového. Ne každý však je vyznavačem Petrova cechu a ne každý má také možnost pustit se do poněkud hůře přístupných míst. Náš fotoaparát se sem, na jižní stranu mostu, vydal 21.dubna roku 2006.


http://goo.gl/8zqTEx               http://goo.gl/clPfC3
                        obr.1094                                    obr.1095 (24.1.2007)

Absolutně anonymní snímek. Jedinou stopou se zde může jevit evidentně dobrý stav fasády mostní věže. Může být, že tehdejší fotodokumentarista chtěl svými prostředky sdělit světu: „Podívejte se, jak jsme si pěkně opravili naši branku“. V tom případě bychom se mohli odvolat se na publikaci „Stříbro do roku 2000“, která pod datem 28.12.1928 uvádí: „ Zemský konzervátor kolaudoval renovaci mostní věže, provedenou stavitelem J. Ernstbergerem v červenci a srpnu. Z celkové ceny 18 431, 40 Kč bylo 8300,- pokryto ze státní subvence. Sgrafita a malířské práce ob­staral Bohumil Kavka z Prahy za 4000,- Kč. Byt ve věži byl opatřen záchodem. Prá­ce, kromě drobností, jako bylo použití cementu, byly schváleny s tím, že obec má dohlížet, aby se na stavbě neobjevovaly nápisy, plakáty apod., dále má k ochraně věže v dohodě s politickými úřady vytvořit jízdní pravidla pro automobily (nejvyšší rychlost 10 km), vymalovat věž uvnitř, zřídit hygienické zařízení a odstranit nepo­třebný nápis z r. 1927 z jižní strany věže.“ Možno tedy s jistou dávkou pravděpodobnosti spojit výše uvedený text s přiloženou černobílou fotografií. „Zasněženou romanci“ pak s jistotou datujeme 24. lednem roku 2007.


http://goo.gl/5g4fe0                  http://goo.gl/MgNLA0
                   obr.1096 (před 1924)                            obr.1097 (13.8.2002)

Nahnědle náladový pohled opatřila stříbrská pošta odesílacím razítkem 14.10.1924. Most se shlíží v zrcadle vodní hladiny a pod placatou čepicí se rodí plány na klukovské lumpárny, klid a mír. 13.8.2002 si ale zalumpačila řeka Mže. Místo zrcadla nastavila divákům svoji nepříliš přátelskou tvář. Ke vší smůle se tou dobou nacházela nadvodní část mostu ve stavu rekonstrukce, pročež byla obestavěna poměrně hustou sítí lešenářských trubek. Ty pak při vzedmutí hladiny zafungovaly jako česla, která zachytávala proudem unášené kmeny stromů a plovoucí zbytky ohrad, plotů a staveb vůbec. Vodní živel tím dostal příležitost demonstrovat svoji sílu. Výsledným efektem bylo celkové vyhnutí lešenářské konstrukce ve směru vířícího toku.


http://goo.gl/UbGx9S
obr.1098

Dálkovým záběrem z převýšení viniční stráně otevíráme blok pohledů na most ze severní strany. Na tomto nedatovaném snímku (lze však předpokládat doby první republiky) máme zachycen most po celé délce. Mimo to je zde přehledně prezentována ulice Partyzánská (to dobou však známá jako „Gabelgasse“). V náznaku se rýsuje i náhon, jehož počátek hledejme u jezu – dnes nad novým mostem. Zmíněná strouha přiváděla vodu k Panskému mlýnu (v současnosti internát SOŠ).


http://goo.gl/hG8sXJhttp://goo.gl/6D9Bcp
                   obr.1100                                        obr.1101 (2.8.2008)

Ne, nejsme v Alpách, tudíž ani pasoucí se dobytek není fialové barvy. Jelikož je rubová strana pohlednice označena razítkem „FELDPOST“, lze usoudit, že k jejímu odeslání došlo někdy v průběhu války (té druhé světové). Což je sice dost široký pojem, ale nic lepšího nemůžeme nabídnout. Ač se na první pohled nezdá, má i náš barevný snímek z 2.srpna 2008 určité vazby k zmíněné éře „feldpostů“…nebo spíše k jejímu předvečeru. Z našeho pohledu, pod pravou hranou mostecké věže objevíme přilepený k severní stěně inundační části mostu jakýsi pahrbek. Tak se nám jeví již výše zmíněná zeď, zaslepující mostní oblouk, pod kterým je ukryt řopík E – 22 č.22 typ C2. Stěna z železobetonu je 50 cm silná a v samotném mostním tělese ji ukotvují ocelové trny.


http://goo.gl/OvuwBbhttp://goo.gl/f8g4u2
             obr.1102 (před 4.1937)                               obr.1103 (26.3.2005)

Malý mostní oblouk (první zprava), je průchozí, jsme tedy před dubnem 1937, ale bezpečně už ne „za Rakouska“. Je to sice málo,ale alespoň něco. Náš, již tolikrát jmenovaný, létající příznivec fotografoval i 26.března 2005, výsledkem čehož je zde přiložený snímek v barvě.


http://goo.gl/Co8qDJhttp://goo.gl/B0XmNq
                    obr.1104                                       obr.1105 (1.5.2003)

V případě černobílé pohlednice poněkud tápeme, neboť pravá strana snímku nedává jistotu, je-li poslední mostní oblouk již zaslepen, či zda se jedná o nějaký kaz na negativu. O jaká časová období by se tedy případně mohlo jednat pak můžeme tápat dle předešlého textu. První květnový den roku 2003 potěšil evidentně příjemnou atmosférou. Pocit, „že nám někdo vypustil řeku“ je zcela na místě. Zřejmě pod dojmem velké vody, z počátku toho roku, proběhlo totiž v jarních měsících čištění dna řeky v mělkém úseku mezi starým a novým mostem. Z toho důvodu byla po delší dobu otevřena propust jezu u starého mostu. V daných místech koryta pak dva bagry pilně pracovaly na odstranění letitých naplavenin.


http://goo.gl/tJybCOhttp://goo.gl/x9NNIf
             obr.1106 (29.7.2002)                                obr.1107 (30.8.2009)

Znovu již zmiňované lešení. Máme poklidný den 29.července roku 2002 a nic nedává tušit, že za čtrnáct dní budou trubky, nosníky a svorky podrobeny zatěžkávací zkoušce. Samotné umístění konstrukce možná napovídá, že tehdejší restaurátorské práce byly především záležitostí kameníků. Výsledek jejich snažení ukazuje foto z 30.srpna 2009.


http://goo.gl/18OBRV       http://goo.gl/GKkf0Y
                obr.1108 (1931)                                            obr.1109

Pohledem z mostu či předmostí ve směru proti proudu řeky se nám nabídne jedno z nejpůsobivějších zákoutí stříbrského údolí. Věděl o tom zřejmě i jezdec vystupující 12.7.1931 ve spektáklu „800 let města Stříbra“. (pozn.: 11. – 13.7.1931 probíhaly oslavy v režii německy mluvící většiny, počátkem září pak trucpodnik menšiny české. Pro ilustraci uveďme, že v roce 1930 zaznamenává statistický lexikon obcí ve Stříbře „5 349 obyvatel, z toho 581 osob národnosti českoslo­venské, 4 655 osob národnosti německé a 24 osob národnosti židovské“. Z dnešního pohledu je dojemná zvláště ta národnost československá.) Naopak snímek vpravo je časově zcela neuchopitelný – opět dle kvality provedení odhaduji první republiku. Můžeme tedy jen konstatovat - pohádkovou chaloupku nad vodou určuje adresa Sokolská 249. Někteří první pováleční dosídlenci nazývali tuto pitoreskní stavbičku „Vrabčí hnízdo“.


http://goo.gl/uUmE6G               http://goo.gl/dKptFR
                 obr.1110 (před 1900)                               obr.1111 (před 1945)

Velice zajímavý snímek. Takzvaný Panský mlýn zachycuje v podobě před modernizací. Jediným vodítkem pro určení doby vzniku této fotografie může prozatím být pouze pohlednice „Lula 1900“ (viz výše), kde máme zmíněný mlýn již po přestavbách. Ani záběr vpravo nelze bezpečně zařadit. Použijeme tedy vágní: „ před rokem 1945“.


http://goo.gl/YUJPCzhttp://goo.gl/iWVgsy
              obr.1112 (před 1914)                                obr.1113 (19.5.2009)

Pohlednice vlevo byla na stříbrské poště vybavena odesílacím razítkem 25.4.1914. Panský mlýn je již přestavěn v duchu secesní industriální architektury, stavba vlevo ještě není kryta pozdější mansardovou střechou. Stráň v pozadí prozatím postrádá vilky, které dnes tvoří ulici Na Výsluní. Ulice Pastýřská je zastoupena čísly popisnými 522 (mateřská školka) a 527…a skupinou stodol. Přibližně tentýž úhel pohledu v podání 19. květnového dne roku 2009. Z bývalého mlýna je dnes internát SOŠ (dříve ZTŠ). Stavebními úpravami poněkud „zestodolovatěl“ a pod jeho okny již dávno neproudí voda z mlýnského náhonu. Přesto tato scenérie stále uchvacuje návštěvníky našeho města, občas si ji pro potěchu vychutná i člověk místní.


http://goo.gl/Ud2LZkhttp://goo.gl/d8L2np
               obr.1114 (před 1943)                               obr.1115 (17.7.1999)

Levá pohlednice byla uchopena poštovní mašinérií 12.září 1943 – tedy v dobách nevlídných. „Německo vítězí na všech frontách pro Evropu“, zatím co „židobolševická klika“ už potají připravuje invazi do Normandie. A v takové situaci si ve Stříbře klidně a nezúčastněně plyne řeka Mže, kvetou louky, svítí slunce a nejspíš i drze cvrlikají ptáci. Přírodě je to prostě fuk. Koncem 20. století však i do těchto končin vtrhla civilizace. Naštěstí v podobě tvořivé a budující. A navíc respektující ducha místa. Na počátku asi… „bylo slovo“, záhy však následované činy. Prvním bodem v realizaci zamýšleného projektu ale byla demolice. Jednu z jejích fází zachytil objektiv fotoaparátu dne 7.července 1999.


http://goo.gl/NejeoP               http://goo.gl/75lQSS
                  obr.1116 (3.7.1999)                               obr.1117 (19.5.2009)

Zde levý snímek je dokonce z 3.7.1999. Veřejnost se tehdy samozřejmě v duchu ptala, co že na místě zbořeniště vznikne. A zaplať Pán Bůh, pod rukama stavebníků vyrostlo zase malebné „staré dobré Vrabčí hnízdo“. Přesvědčit nás o tom může foto z 19. května 2009.


http://goo.gl/tMPm0W               http://goo.gl/M3Dejx
                                                 obr.1118 (7.7.1999)                                                                               obr.1119 (11.7.1999)

Možnost vidět zátoku nad starým mostem bez zmiňované chaloupky s pavlačí jsme měli (a doufejme, že budoucnost na tom nic nezmění) pouze jednou. Záběr vlevo prezentuje ještě stav z 7.7.1999, vpravo pak máme zachycenu situaci o čtyři dny později, tj. 11.7.1999, kdy staré ztrouchnivělé trámy, oplácané hlínou míchanou s řezankou, byly úplně odstraněny, takže z původní stavby zůstala zachována jen kamenná podezdívka.


http://goo.gl/TgJhi2http://goo.gl/3xakCN
             obr.1120 (2.2.1991)                                   obr.1121 (28.7.2002)

Tatáž místa z trošku jiného úhlu. Snímek z 2.2.1991 připomíná, že zima toho roku umožňovala bruslit i pod starým mostem. Naopak v barvě k nám promlouvá letní odpoledne 28.července 2002. Původcem plážové nálady tohoto záběru je několik fošen, vyjmutých z propusti jezu. Jez v tomto případě máme za našimi zády a fotograf se tehdy mohl projít místy, kde za normálního stavu „temně hučí Niagara“.


http://goo.gl/Y24Yyphttp://goo.gl/VsZdKV
               obr.1122 (30.8.2009)                               obr.1123 (13.8.2002)

A ještě jednou nám poslouží čp.249 jako dekorace. Vlevo mír a klid odpoledních hodin 30.srpna 2009. Vpravo vzedmutá hladina z 13.srpna 2002 mohla nabádat obyvatele zmíněného čísla popisného ke zvýšené obezřetnosti. Co kdyby se ze vzedmutých vln vynořila třebas nepálská ponorka aby v nedalekém zahradnictví vyplenila ředkvičkovou plantáž? Prostě: „Vždy ve střehu“.


http://goo.gl/ef82HG            http://goo.gl/8uY8m7
                  obr.1124 (před 1907)                               obr.1125 (24.1.2007)

Černobílá pohlednice s tímto vyobrazením prošla rukama stříbrského poštovního úředníka v roce 1907. Sousoší svatého Jana Nepomuckého tehdy ještě čítalo tři postavy – samotného světce uprostřed a dva anděly po stranách. Sněhová peřina pak tatáž místa zakryla 24.ledna 2007, andělé měli „kliku“ že zrovna nebyli přítomni a nemuseli tak mrznout.


http://goo.gl/D4L2Ei                http://goo.gl/QxjDkR
                   obr.1126 (=>1945)                                obr.1127 (20.5.1990)

První obrázek, snad pohlednice, je sice nedatovaná, ale na brance již rozeznáme nápis "CLEARANCE". Jsme tedy bezpečně v době po skončení 2.světové války. Co znamená číslice "1", skvoucí se mezi okénky nad portálem, se prozatím nepodařilo zjistit. Obrázku vpravo dalo vzniknout stisknutí spouště fotoaparátu Flexaret, dne 20.května 1990. Čtenářově pozornosti lze doporučit v průčelí branky pietně zabudované těleso veřejného osvětlení. Kupodivu asi nikoho z „kompetentů“ nenapadlo vrazit lucerničku do ruky i nečinně přihlížejícímu Janu Nepomuckému. Prostě – „kompetent“ je také jenom člověk a nemůže myslet na všechno.


http://goo.gl/25OMVy                http://goo.gl/zfTcrU
                   obr.1128 (27.9.2003)                              obr.1129 (9.5.2009)

Shora uvedené tvrzení o několikerých rekonstrukčních akcích na záchranu mostu potvrzuje i stav zachycený dne 27.9.2003 (záběr vlevo ). Po předchozí průzkumné sondáži, odizolování a položení nezbytných vedení inženýrských sítí došlo i na položení nové dlažby takže v polovině měsíce listopadu 2003 byl již most volně průchozí, čili ve stavu který ukazuje snímek z 9.května 2009.


http://goo.gl/Ee82mh                http://goo.gl/Ee82mh
                   obr.1131 (před 1907)                               obr.1130 (7.6.2008)

Stejně jako mnohé mosty. můstky a lávky v Čechách, (ale i v některých německy mluvících zemích) je stříbrský most střežen světcem, jemuž se právě oblouky nad řekou staly osudným. Tím dotyčným patronem je všeobecně známý Jan Nepomucký. Originál našeho stříbrského sousoší je s mírným otazníkem připisován plzeňskému sochaři Lazaru Widmannovi. O donátorovi tohoto díla vypovídal, dnes již nečitelný, latinský nápis na zadní straně soklu: „K větší cti a slávě Boží a sv. Jana Nepomuckého, ochránce svého, věnoval a nechal zaplatit Jan František Curtius, doktor medicíny a měšťan stříbrský roku 1721“. Na kartuších, nesených anděly měl pak být text . "Neboť andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých". (Viz Kamper - Wirth str.256 - 257). V dnešní době je původní skulptura sv. Jana Nepomuckého vystavena ve stříbrském muzejním lapidáriu a na její stanoviště byla v roce 2005 osazena kopie - dílo ak. malíře Jaroslava Šindeláře (viz. snímek z 7.června 2008.) Na realizaci tohoto projektu se podílela místní Nadace Jakoubka ze Stříbra. Osud obou soch andělů se dosud nepodařilo zjistit, takže je lze považovat za ztracené. A jelikož se nám zatím nepodařilo objevit ani starší snímek, jehož námětem by bylo pouze sousoší samo a v kompletní podobě, nezbylo nežli použít silně zvětšený výřez z celku fotografie mostu v pohledu od východní strany (viz výše - pohlednice prošlá poštou v roce 1907).


http://goo.gl/4juPJv                http://goo.gl/cEIxoL
               obr.1132 (70. léta 20.st.)                            obr.1133 (5.11.2009)

Již v předešlém jsme zmínili i vnitřní prostory, nacházející se přímo nad průjezdem mostecké branky. Směrem ku městu se nám odtud otevírá pohled na část mostu, nacházející se nad hlavními mostními oblouky. Snímek vpravo je datován 5. listopadem 2009, černobílý záběr pak sice přesný časový údaj nenese, usuzovat lze ale cca na léta sedmdesátá století dvacátého.


http://goo.gl/Ktx8dmhttp://goo.gl/dRuRP4
                 obr.1134                                               obr.1135

V rámci našeho závěrečného výstupu k centru města si ještě dopřejeme malé zastavení, abychom prozkoumali méně nápadné detaily v daném místě. Na levém vyobrazení objevujeme jednu z kamenických značek na kamenných dílech východního portálu mostní brány. Pravým záběrem již překračujeme křižovatku Stará Plzeňská – Na Příkopech – Sokolská. V jednom z kamenů, tvořících vysoké nároží hradební zdi, jsou vytesány již téměř nezřetelné číslice – pravděpodobně udávající letopočty. Ze západní strany, od mostu (viz foto), se snad správně, podařilo rozluštit číselné řady 1682 a 1894. Jižní bok tohoto kvádru pak udává 1848. Zatím pro nás zůstává tajemstvím, k jakým konkrétním událostem by se uvedené letopočty měly vztahovat.


http://goo.gl/ar2WEJ               http://goo.gl/iUbj0Z
                        obr.1136                                     obr.1137 (15.7.2007)

Je zcela logické, že v rámci oslav „800 let města Stříbra“ v roce 1931 byla scenérie jihozápadního pohledu, s mostem v popředí, hojně využita. Např. jenom tato pohlednice byla při té příležitosti vydána v několika, mírně odlišných, variantách, barevných i černobílých. Pro druhý obrázek na této straně poskytl výhled na starý most ochoz kostelní věže, a to o polednách dne 15 července 2007. A jelikož zde vlastně to podstatné zakrývá bujná vegetace v zahradě Lesní společnosti, můžeme tento snímek symbolicky považovat za jakési rozloučení s malebným, jedinečným stříbrským kamenným mostem.


http://goo.gl/1W7P57http://goo.gl/jqKQde
              obr.1138 (1933-37)                               obr.1139 (pol. 60. let 20.st.)

A ještě dva pohledy z výšin ochozu kostelní věže. U prvního snímku nám asi první padne do oka velká oplocená plocha vpravo od řeky. Po válce bylo toto prostranství užíváno SK Stříbro. Další nápadnou skutečností je nepochybně nepřítomnost nového mostu jehož stavba počátkem padesátých let právě zapříčinila zrušení onoho sportoviště. Plovárna (při pravém okraji snímku) slavnostně zahájila provoz 23.7.1933. Reálií určující horní časovou hranici pak může být neexistence malých pevnůstek – řopíků, v mezi vlevo nad řekou. Ty byly stavěny až někdy v létě 1937 Pravý snímek zachycuje situaci přibližně z první poloviny 60.let (20.stol.). Nový most se dočkal slavnostního otevření 19.11.1954 a při té příležitosti byl vzletně pojmenován "Most míru" - kterýžto název asi záhy upadl v zapomnění, neboť pro místní občany byl nový most prostě „Novým mostem" bez přívlastků. Zemní práce související s jeho stavbou přinesly četné archeologické nálezy vztahující se k počátkům zdejšího osídlení. V návaznosti na předešlé snímky podotkněme, že po zrušení zmiňovaného hřiště (někdy se mu prý říkalo "Na ostrůvku") byla sportu dočasně vyhrazena louka, z tohoto pohledu za mostem, kde stříbrští sportovci zůstali až do zprovoznění nového stadionu v ulici Palackého.

«oOo»