Ulice‎ > ‎

Ruská

  Ruská ulice - stoupáme-li Starou Plzeňskou ulicí ku městu, otevře se nám téměř pod jejím vrcholem po pravé ruce zatravněné plocha, při jejímž severním okraji prochází Ruská ulice. Zmíněné prostranství a potažmo celá lokalita prý kdysi slulo „Na Černém rybníce“ (původ tohoto názvu se autorskému kolektivu doposud nepodařilo objasnit). Odtud tedy Ruská ulice vychází. Její východní hranici pak určuje portál Koubkovy branky.



Ruská - čp.314

http://goo.gl/sVgT1Hhttp://goo.gl/BD4ZMQ
                 obr.421 (1953)                                      obr.422 (7.4.2006)

Ještě v  létech padesátých (20.stol.) střežil západní vstup do řečené ulice dům čp.314. Že se jednalo o stavbu přinejmenším zajímavou se můžeme přesvědčit na snímku z léta roku 1953. (Mimochodem exponováno populárním aparátkem zn. „Pionýr“ – čili bakelitová krabička, jedna pochybná čočka, dvě clony a dva časy.) Digitální přístroj však po půlstoletí (7.4.2006) mohl bohužel jen doložit neexistenci zmiňovaného čp.314. Neobydlený dům byl totiž zbourán. Snad koncem let padesátých - dle v sousedství bydlící pamětnice se tak ale stalo až v první polovině dekády následující,.


http://goo.gl/6WXfvKhttp://goo.gl/h0Bhyt
                  obr.423                                              obr.424

Čp.314 nám alespoň připomíná skvělý exponát ve sbírkách stříbrského muzea. Popiska zde představuje maketu jako „Bieblův dům“. Informace o autorství a i samotné osobě muže, který tento model vytvořil se nám prozatím nepodařilo konkretizovat a jsou tudíž velice mlhavé…snad stříbrský občan…snad tvořil na samém počátku 20.století. Jisto je pouze to, že z jeho rukou ještě pochází model Koubkovy branky a model kostelíka sv.Petra.


http://goo.gl/dRuOQghttp://goo.gl/ui6VGl
               obr.425                                                    obr.426

Stále hledíme na model čp.314. Co by asi takovéto stavbě „in natura“ řekli dnešní památkáři? Na předválečné pohlednici (vpravo) se můžeme zhruba zorientovat právě v ulici, kterou dnes zveme „Ruská“. Ta začíná přibližně v polovině výšky levého okraje panoramatu a zvolna klesá k bílému stavení s trojúhelníkovým štítem v ploše střechy, které nalezneme asi ve třetině výšky u pravé hrany snímku. Z objektů uváděných v této kapitole je nejlépe zřetelné čp.309 (dům v levé části snímku se střechou z pravé poloviny tmavou a z levé světlou – viz dále). Doprava od něj se pak táhne fronta domů, obrácených štíty do ulice. Z předešle jmenovaného čp.314 bychom pak více vlevo identifikovali pouze tmavou střechu s ještě tmavším štítem. V pravé třetině záběru leží malebná Koubkova branka, zde nepříliš zřetelná (bude detailně probrána dále).

«oOo»

Ruská - čp.309

http://goo.gl/eUABBI                http://goo.gl/LDyOyd
                       obr.427                                        obr.428 (4.8.2008)

Bez bližších údajů se musíme obejít i v případě bývalého čp.309. Sborník „Staré Stříbro ve fotografii (Ok. muzeum v Tachově 1987) komentuje historický snímek pouze stručným: „ Dům čp.309 na Novém městě zvaný „ Komonthaus“, typický představitel tamní zástavby. (1890)“. Vzpomínky místních pamětníků kladou jeho zánik do konce let čtyřicátých (20.stol). Jeho existenci zaznamenávají ještě poválečné pohlednice. Snímek č.428 ze 4.8.2008 pak zachycuje současný stav téhož místa. Na vysvětlenou: Novým městem byla v berních rejstřících z roku 1380 nazvána čtvrť ležící nad řekou, vně jižních hradeb, které chránily horní část stříbrské ostrožny a tudíž původní, královským lokátorem vytyčené město. Dá se předpokládat, že stávající fortifikace byla záhy rozšířena tak, aby poskytovala dostatečnou ochranu i zmiňované nové městské části.

«oOo»

Ruská - Koubkova branka

http://goo.gl/xVedOKhttp://goo.gl/O96nf8
              obr.429 (před 1908)                                  obr.430 (24.1.2007)

Právě zahrnutí Nového města do stříbrského hradebního systému dalo vzniknout jedné ze tří bran, které se v se dochovaly až do našich časů. Katalog Krajinské výstavy 1946 k této brance uvádí: „Koubkova branka v Ruské ulici jest z XV. stol. a byla pojmenována podle mlynáře Jakuba (Koubek – Jakoubek) a jest mylně označována jako branka Mistra Jakoubka ze Stříbra, součastníka a přítele Husova.“ (konec citátu). Historiky je doloženo, že shoda jmen Koubek – Jakoubek je v tomto případě skutečně jen náhodná. Dávný mlynář Koubek totiž provozoval mlýn v místech dnešní čističky odpadních vod a z ryze praktických důvodů nechal na svoje náklady vybudovat v nejbližší možné vzdálenosti od mlýna vstup do města - branku. Výhody tohoto činu jsou nasnadě. Jednak nemusel při cestě do města zajíždět s moukou až k mostecké bráně a navíc v případě ohrožení měl bezpečí městských hradeb na dosah. Dataci stavby upřesňuje kalendárium „Stříbro do roku 2000“ rokem 1415 kdy se v městských účtech „objevily výdaje, související s tzv. mlýnskou bránou, zřejmě dnešní Koubkovou brankou“. Naše datace mluví v případě černobílého snímku o době před r. 1908, zasněženou zimu v těchž místech dokládá foto z 24. ledna r.2007.


http://goo.gl/335Thw               http://goo.gl/exwtUu
                    obr.431 (po 1933)                                  obr.432 (15.5.2006)

Je až neuvěřitelné, že „Soupis památek - Kamper,Wirth“ uvádí v přízemí branky jeden byt a v patře byt druhý. V současnosti roku 2008 je (v r. 1994 zrenovovaný) objekt využíván pro klubovní účely stříbrského ostrostřeleckého sboru. Foto vlevo dokládá předválečný (po r.1933) stav vstupu do horních prostor branky, pravý snímek byl pořízen 15. května 2006.


http://goo.gl/be3mOQ              http://goo.gl/JXn3yz
                       obr.433                                       obr.434 (5.8.2008)
 
Průhled portálem Koubkovy branky z let před stavbou čističky odpadních vod v konfrontaci se stavem k 5.srpnu 2008. Z tohoto pohledu vpravo, uvnitř portálu, máme tedy vchod do výše zmiňovaného „Kamper, Wirthova“ bytu v přízemí. Za brankou, směrem od nás pak pokračuje ulice U Červené lávky, pokud bychom ale ostře odbočili doprava, vedla by naše kroky ulice Na Příkopech.


http://goo.gl/zvEVNo             http://goo.gl/2tWWbW
               obr.435                                             obr.436 (21.6.2006)

A protože Koubkova branka hraje z našeho hlediska roli hraničního kamene mezi ulicí Ruskou a ulicí U Červené lávky, nahlédneme na právě prozkoumaná místa působivým pohledem neznámého předválečného fotografa a neméně působivým aerosnímkem Víti Šoltyse ze dne 21.června r.2006. Na obou záběrech máme Koubkovu branku v dolní třetině u pravého okraje, shodně je v záběru zachycena i část ulice Na Příkopech. Ulice Ruská je pak typická řadou domovních štítů.

http://goo.gl/haPGBlhttp://goo.gl/dGYg3x
                 obr.437 (1908)                                   obr.438 (21.4.2006)

A ještě si tedy obejdeme tolik proklamovanou branku v pohledu od východu. Vlevo exponováno v roce 1908, vpravo 21.dubna 2006..Barevný záběr může zároveň posloužit k opětovné orientaci – od branky směrem k dolnímu okraji směřuje ulice U Červené lávky, doleva ulice Na příkopech a za brankou máme ulici Ruskou.

http://goo.gl/tqU81fhttp://goo.gl/G72ib5
                obr.439 (8.1933)                                   obr.440 (18.8.2008)

Černobílý snímek ze srpna 1933 nám představuje branku rovněž v pohledu od východu. Jedná se o jeden ze série záběrů, pořízených před celkovou opravou této významné stříbrské památky. Rekonstrukce byla na obecní náklady provedena v říjnu r.1933. Pro ilustraci snad uveďme, že v „osvícených“ létech padesátých proběhlo na tehdejším MNV jednání, kde bylo vážně zvažováno, zda Koubkovu branku zachovat či zbourat, přičemž tatáž debata se týkala i bašty. Na štěstí se misky vah překlopily na stranu úcty k historickému dědictví…ač prý jen těsnou většinou. I taková mohla být kvalita kulturního povědomí orgánů takzvané „lidosprávy“. (Nejásejme však předčasně –„ majorové Terezky-ové“ hrozí svou ignorantskou mocí i dnes .) Na pravém snímku máme branku zachovanou a v plné kráse. Včetně atributů cválajícího civilizačního procesu, s nimiž se dnešní fotograf musí prostě smířit, neboť bez cedulek, drátů elektrického vedení a kontejnerů si už pokrok ani nelze představit.


http://goo.gl/ddoDwAhttp://goo.gl/kzqYV6
                   obr.441                                        obr.442 (24.6.2008)

Opět se setkáváme s filigránskou prací místního modeláře. Tentokrát si vybral ke ztvárnění prostorově náročný objekt Koubkovy branky s přilehlým stavením. Filozofie poválečných let vyzněla v neprospěch přistavěných „perníkových chaloupek“, což nám dokládá i v barvě vyvedené vyobrazení z 24. června roku 2008.


http://goo.gl/MYO5F4        http://goo.gl/GnfBZU
                obr.443 (8.1933)                                  obr.444 (15.5.2006)

Že byl ve třicátých létech (20.stol) stav Koubkovy branky více než povážlivý mělo zřejmě dokumentovat i přiložené foto jižního štítu z již zmíněného souboru ze srpna 1933. Jak již řečeno, téhož roku byla provedena celková oprava. Po roce 1945 však neužívaný a většinou i volně přístupný objekt znovu chátral. A to až do devadesátých let (20.stol.). kdy místní speleologové provedli, z valné části svépomocí, potřebné rekonstrukční práce a r.1994 převzali na nějaký čas branku do užívání. Účinky vzpomínané „omlazovací kůry“ můžeme posoudit na snímku z 15. května 2006.

«oOo»

Ruská - U Červené lávky - Na Příkopech

http://goo.gl/PP6h8qhttp://goo.gl/8hYro7
                obr.445 (12.1910)                                 obr.446 (27.3.2006)

Červená cedulka na sloupku pletivového oplocení čistírny odpadních vod (fot.z 27.3.2006) oznamuje, že jsme vstoupili do ulice U Červené lávky. Kterým směrem tato ulice pokračuje a kde také končí vysvítá zřetelně z jejího názvu. Předválečná mapka klade přímo do těchto míst popisku „Pochmühlweg“, z čehož ovšem není zřetelně patrno, zda pojmenování nezahrnuje celek Ruská – U Červené lávky. V této záležitosti jsme pouze schopni objasnit ono „Pochmühlweg“. Černobílé vyobrazení je v originále opatřeno textem „Bývalá kovárna u císařské plavírny rudy (Pochwerku). Foto: prosinec 1910.“ Oba záběry zachycují jedno a totéž místo – jenom čas běžel a měnil. A změny byly natolik zajímavé, že se této lokalitě věnujeme ještě na dalších stránkách.

«oOo»