Ulice‎ > ‎Masarykovo náměstí‎ > ‎

Masarykovo náměstí - západ

  Masarykovo náměstí - v každé obci odedávna existovalo nějaké prostranství, které bývalo vnímáno jako centrum všeho dění v místě. Staré Řecko takovéto plochy zvalo „agora“, naše civilizace má pro ně termín „náměstí“. V našem městě plní funkci agory náměstí „Masarykovo“. V létech vlády jedné strany se na tomtéž půdorysu prostíralo náměstí Gottwaldovo, jelikož těsně poválečné „Masarykovo“ nevhodně připomínalo doby první republiky. V dobách, kdy se nad Stříbrem rozevíral „německý štít svobody a míru“ (doslovná citace z dobového místního tisku) bylo pochopitelně náměstí pokřtěno jménem nejvyššího svobody- a míro- tvůrce té éry, skrytého za iniciálami A.H. V dobách před rokem 1938 si místní obyvatelstvo, zřejmě po celé generace, vystačilo s pouhým „náměstím“ – neboli „Ringplatz“. Vzhledem k tomu, že náměstí bylo a je fotograficky vděčným objektem, bylo rozděleno do šesti sekcí - viz podmenu.

  Následující kapitola, věnovaná západní straně náměstí, bude vlastně vyprávět příběh stříbrské radnice a přilehlého romantického pavilonku. Pokud tedy začneme naše pojednání pasáží o naší radnici, musíme v první ředě zmínit předpoklad, podle kterého se zpočátku místo zasedání městské rady několikrát v rámci města stěhovalo. Až teprve r.1508, po velkém požáru Stříbra, zakoupila městská rada od vdovy Čapíkové měšťanský dům, který je do dnešního celku radniční budovy zakomponován v levé části předního traktu. (Nevylučuje se ale ani úvaha, podle které by levá část mohla být pozůstatkem ne jednoho, ale dvou domů.). Tím tedy dospíváme i k poznání, že celý objekt je fakticky složen z několika stavebně i historicky různých „podsložek“. Čapíkovský dům a přilehlou obecní sladovnu přestavěli na radnici r 1511. Ta byla, podle všeho, korunována blíže nespecifikovanou věží. Už tehdy byla budova vybavena hodinami, přístavby rozšířily objekt o konírnu a šatlavu, k dispozici byla i vlastní studna. Za radnicí se nacházel „bílý pivovar“ produkující bílé pivo.. Dále si opět přizveme na pomoc autorskou dvojici Bystrický – Rubášová a jejich skvělou publikaci „Stříbro do roku 2000“. Tam nás strana 39 informuje: „ 21. 6. 1588 Po úderu blesku vyhořela radnice i sousední dům Petra Chlebnice, který pak obec pro majitelovu insolvenci převzala. Shořela radniční věž se dvěma zvony a dvěma cimbály a dále radní síň, přičemž městské písemnosti, tzv. archiv, se zčásti podařilo zachránit. Následovala pětiletá obnova vedená plzeňským mistrem Albrechtem Grysonem, po níž budova dostala podobu, v níž se, s několika drobnějšími změnami a doplňky, dochovala dodnes jako jedna z našich nejkrásnějších radnic a reprezentant nastupující pozdní renesance v Čechách. Byla vybavena dvěma novými cimbály, z nichž jeden měl český nápis z r. 1588, druhý německý z r. 1615.“

  Na doplnění útržkovitě: 1589 zahájena již zmíněná obnova. Ta zahrnovala i výstavbu hlavní věže (zbarokizovaná r 1748), osazení opravených hodin (až do roku 1724 opatřených tzv. českým 24 hodinovým ciferníkem). A Jan - malíř z Plzně„vyrejsoval“ sgrafita.Ta však byla v roce 1882 v tak špatném stavu, že při obnově v letech 1883 – 1888 (viz dále) musela být jejich původní podoba jen odhadována, což nakonec vídeňská památková komise, se silným skřípěním zubů, musela vzít na vědomí. Roku 1853 pak došlo k přístavbě (od základu) celého jižního křídla. Pochopitelně, že od generální přestavby v 16.století až do zahájení komplexní opravy v roce 1988 průběžně docházelo k dílčím úpravám, přestavbám a údržbám – ne vždy šťastným a mnohdy dokonce likvidujícím historické stopy minulosti . S potěšením lze však konstatovat, že právě posledně zmíněný zásah do objektu se dle možností pokusil navrátit radnici její původní historickou podobu. Dobrá věc se podařila a 9.9.1997 se první dům obce – čp.1, stal skutečně důstojným reprezentantem Královského horního města Stříbra. Dík za to si zaslouží především vysoce odborně zpracovaný projekt a jeho autoři, stavební organizace, které se na realizaci podílely a nelze opominout ani objednavatele – tj. město Stříbro. V neposlední řadě pak nutno vzpomenout i otázku finančního zajištění celé akce. (Podrobné informace k celé záležitosti viz Historický věstník Stříbrska č.2.) Na závěr tohoto stručného úvodu si můžeme uvést i nějakou kuriozitku. Pohlédneme-li od zahradního pavilonku podél průčelí radnice, nemůžeme přehlédnout fakt, že bližší polovina stěny do náměstí se poměrně silně odchyluje od toho, co by ukázalo závažíčko zavěšené na provázku, odborně zvané olovnice. (Náklon je pochopitelně v tom dramatičtějším směru.) K obdobnému úvaze nás přivede i pohled na samotnou hlavní věž. Zvláště silný pocit, že „ je cosi nakloněného ve státě dánském“ …pardon „nad náměstím stříbrským“ vyvolává v tomto případě pozorování ze severozápadního směru (např. z ulice Alešovy).

Masarykovo náměstí - radnice

http://goo.gl/3KzvqJ                                  http://goo.gl/Yv8zWg
                                           obr.863 (před 1883)                                                                        obr.864 (27.4.2007)

Kvalita černobílého nedatovaného obrázku je sice silně poznamenána časem, přesto lze odvodit, že průčelí radnice je sgrafit prosto, alespoň ve smyslu podoby jakou známe dnes. Z toho lze odvodit, že ležérně relaxující skot tudíž oživuje stříbrské náměstí před r.1883. Oproti tomu ku 27.dni měsíce dubna roku 2009 zdobí naší radnici velkolepá sgrafita, která z ní činí (cituji průvodní text z jednoho nástěnného kalendáře) „nejkrásnější radnici v Československu“. A s tou by odér hověziny poněkud neladil.


http://goo.gl/87G9iQhttp://goo.gl/Sm8HsM
                                     obr.865 (1885)                                                                               obr.866 (1927-31)

Pokud bychom se při obchůzce náměstí nechali vést popisnými čísly jednotlivých domů, chybělo by nám dnes v těsném sousedství radnice (čp.1) pokračování číselné řady číslem popisným 2. Zachycují jej ale četné starší fotografie ze západní strany náměstí – mimo jiné i tato (vlevo), datovaná rokem 1885. V kalendáriu „Stříbro do r.2000“ se k čp.2 váže letopočet 1690 s textem : „Pekařský cech dal na severní straně radnice zřídit veřejné chlebné krámy s obydlím pro prodávající. Pro zchátralost stavby byly pak v r.1830 opraveny a r.1865 či 1874 prodány do soukromých rukou. Na jejich místě vznikl dům č.2, dnes již zbořený.“ Sborník „Staré Stříbro ve fotografii“ doplňuje o údaj, podle něhož roku 1865 prodalo město pekárnu hodináři Franzi Forklovi, který si tu pak zřídil dílnu a krám. Adresář z r.1912 uvádí jako majitele nemovitosti čp.2 pana Josefa Forkla – hodináře. Vzpomínky pamětníků mluví o existenci tohoto domku ještě v prvních poválečných létech – prý se zde vydávaly potravinové lístky. Druhý snímek na téže téma může snad navíc zaujmout tím, že vedle čp.2 potvrzuje i existenci autobusové linky Stříbro (nádraží ČSD) – Černošín. Řečený spoj provozovala od 8.5.1927 „Západočeská autodoprava Stod“ a jízdné činilo 7.- Kč (zřejmě až na konečnou). Z města na nádraží to bylo zpočátku za 3.- Kč, postupně za 2,50 Kč až posléze dokonce za pouhé Kč 2,-! V datování zde zachyceného „Zátiší s autobusem“ si můžeme dovolit vymezit časové hranice daty 8.5.1927 a 9.11.1931. 

Pokud dva dělají totéž, nemusí to vždy ve finále býti totéž. Příkladně jízdné autobusem ze Stříbra do Černošíma se nemusí nutně shodovat s jízdným z Černošíma do Stříbra. Háček zde asi spočívá v tarifech různých přepravců. V otázce porovnání s prvorepublikovými „7 Kč“ (slovy: sedm korun československých) budeme ale muset hledat příčinu nesrovnalosti někde úplně jinde. Takže…,,Autobusové přepravě ZDAR!“ (?)   
http://goo.gl/3V4vPD  
http://goo.gl/f5H5g2


http://goo.gl/D5a4lphttp://goo.gl/FqcZ0f
                                      obr.867 (poč.50.let)                                                                     obr.868 (19.12.2007)

Přibližně z počátku let padesátých pochází snímek vlevo, kde již čp.2 chybí. Zato na něm máme zachycen další „Old Timer“ autobus, který v oné době obstarával osobní dopravu na lince ze stříbrského vlakového nádraží do města, s konečnou zastávkou u pošty (tehdy čp.129). Vozidlo to snad mělo býti anglické výroby a pocházet z dodávek UNRRA (vytrvale a usilovně pátráme po konkrétních údajích). Parametry, vyžadované od městských autobusů v Británii pak prý byly příčinou skutečnosti, že chudák „Bus“ v plném obsazení velice obtížně a doslova krokem zvládal stoupání od starého mostu k náměstí. Přesto však nohám stříbrských občanů prokázal neocenitelné služby. Foto z 19.12.2007 ukazuje tatáž místa vyzdobená k závěrečným dnům toho roku.


http://goo.gl/AFKHJS                                   http://goo.gl/GBX2SB
                                        obr.869                                                                                              obr.870 (23.3.2007)

Snímek vlevo sice nemáme datován, zato nám ale dosti názorně připomíná přítomnost tzv. Velké kašny. Dojemné schodišťátko zprava dokonce navozuje mylný pocit, jako by tato vodní nádrž měla sloužit k osvěžení a plaveckým exhibicím místního obyvatelstva. V tom případě by dnešní opakující se volání vodomilů po plaveckém bazénu bylo poněkud zpozdilé…bazén už tu byl, leč pro zřejmý nezájem veřejnosti byl zrušen (samozřejmě míněno v nadsázce). Záběr z ptačí perspektivy je dílem paní M. Sihelské, která jej 23.března 2007 pořídila u příležitosti předvádění požární plošiny z výzbroje stříbrské jednotky profesionálního Hasičského záchranného sboru.


http://goo.gl/OJexxthttp://goo.gl/HgfosZ
                                             obr.871 (1931)                                                                      obr.872 (22.11.2008)

Fotografování za ztížených světelných podmínek mívá svá úskalí ale zároveň i kouzla. To očividně věděl i neznámý pan fotograf, když pořizoval snímky do zvláštního alba, věnovaného oslavám 800 let města Stříbra v roce 1931. Rovněž autor barevného záběru z 22.listopadu 2008 podlehl témuž pokušení.


http://goo.gl/DLbruIhttp://goo.gl/Ij4eQB
                                    obr.873 (20.4.1939)                                                                  obr.874 (1939-45)

Ještě jednou noční fotografie. Přesné datování (20.4.1939) možná už lehce napoví to, co posléze zjistíme v popisu na rubu této temné pohlednice. Jde o oslavy narozenin jistého, boží prozřetelností obdařeného XY. „ No…ktelejpak stlejda se nám to narodil 20. dubna?“ Ano děti, byl to známý dobrák a bojovník za porozumění mezi národy, jehož monogramem byla písmena A.H. A místní obyvatelstvo pod příkrovem noci udělalo ohníčky a pochodničky a radovalo se a veselilo a slavilo „stlejdovy“ narozeniny (snad až do rána bílého). A proč by se také neveselilo, když se ono náměstíčko po onom „stlejdovi“ dokonce jmenuje (viz druhý snímek).
  Snad ještě malý doplněk: Neohrnujme příliš nosy nad účastí tehdejších občanů stříbrských na akcích tohoto typu. Jsouť dosud v živé paměti případy, kdy v létech tzv. "reálného socializmu" účast či neúčast toho -  kterého zaměstnance na oslavách narozenin jistého Uljanova dokázala významným způsobem ovlivnit pracovní (a tudíž i finanční) ohodnocení příslušného jedince. Čili opět se nabízí lapidární werichovský bonmot: "Doba a hesla dovedou zblbnout i jinak slušného člověka."  


http://goo.gl/uy4ZVbhttp://goo.gl/p0cl8J
                                  obr.875 (18.8.1912)                                                                          obr.876 (15.9.2001)

Tak takováto, zde zachycená, paráda je mi přece jen bližší. Jednak - koná se za denního světla (zřejmě přítomní nemají důvod něco skrývat) - a potom…těch krásných koní. Popis hovoří jasně: „Císařské oslavy. 2/3 dragounská eskadrona pluku prince Evžena Savojského 18.srpna.1912.“ A náměstí se přitom tou dobou nejmenuje ani po císaři pánu, ani po zvěčnělém Evženovi. Říká se mu prostě „Náměstí“. 
  Doba pokročila a my už fotografujeme barevně. Náměstí mezi tím několikrát změnilo svůj název, podle toho jaký vítr zrovna otáčel radničními korouhvičkami (korouhvičky jsou ony plechové praporečky na vrcholech štítových stožárků, viditelné i na našich fotografiích).V případě barevného snímku jsou praporečníky bývalí a zasloužilí horníci – tudíž lze předpokládat, že změnám směru větru chlapsky vzdorující. S barvami zářícími standartami se vyšňořili u příležitosti akce „ Setkání hornických měst 15.9.2001“. Organizátorem onoho setkaní pak byl místní, velice agilní a pracovitý, Hornicko-historický spolek.


http://goo.gl/v7vnIChttp://goo.gl/XpC9yf
                                           obr.877 (1931)                                                                            obr.878 (27.10.2007)

I tato dvojice snímků nás přesvědčí o tom, že solidní prostorné náměstí je ideálním místem pro konání akcí všeho druhu. Zvláště pak, klade-li si takový podnik za cíl oslovit širokou veřejnost a dát tak občanovi najevo, že se ve městě pořád něco děje. V roce 1931 Stříbro slavilo 800. výročí svého založení. Nutno podotknout, že výročí domnělé, opírající se pouze o známou kroniku proslulého pábitele Václava Hájka z Libočan, o kterém se často říkává: „co nevěděl, to si vymyslel“. Na jiném místě jsme se již zmínili i o dvojkolejnosti zmíněného výročí, tj. o slavnostech německých a po nich následujících oslavách českých. Na této stránce černobíle oslavuje občanstvo hlásící se převážně k národnosti německé. Právě je na pořadu slavnostní projev stříbrského občana Ernsta Rittra von Streeruwitz (někdejší rakouský spolkový kancléř - tedy po našem předseda vlády - od 4.5. - 25.9.1929). Na druhé straně pak, se barevně těší na otevření Rodinného pivovaru U Rybiček lid obého pohlaví v pošmourném odpoledni dne 27.října roku 2007. Z improvizované tribuny se v tu chvíli snaží dychtivé čekání davu ukrátit pánové František Ringo Čech a Petr Novotný.


http://goo.gl/MWLPjRhttp://goo.gl/xMxomt
                                        obr.879 (1.rep.)                                                                      obr.880 (18.9.2008)

Ani u této dvojice snímků snad není pochyb o jejich časové posloupnosti. Vlevo některé detaily mluví ve prospěch éry první republiky. Vpravo máme servírováno tržní hospodářství 18.září roku 2008. Zda sortiment a kvalita zboží hovoří ve prospěch současné republiky… „toť otázka“ hodná kralevice dánského.


http://goo.gl/QkO67Khttp://goo.gl/TIOPC9
                                                obr.881                                                                                obr.882 (23.3.2007)

I zde je konfrontována předválečná doba se současností. V detailu bychom objevili krásný hranatý autobus, jehož posláním bylo dopravovat cestující ze stříbrského nádraží do města a v prodloužení snad až do Černošíma (více zmíněno již v předešlém). A ještě jednou využijeme fotografické zdatnosti paní Martiny Sihelské, abychom potěšili oko pohledem z výšin požární plošiny, jejíž předvádění se konalo 23.března roku 2007.


http://goo.gl/Rh2Dwdhttp://goo.gl/GbkslS
                              obr.883 (1956)                                                                                        obr.884 (1958)

V tomto případě se oběma záběry pohybujeme již v létech poválečných. Popis podobného téměř shodného (ale evidentně datově totožného) snímku kolony sanitek, nacházející se v archivu stříbrského muzea uvádí "Odjezd přes náměstí do Trpist. Radnice 1956". Přičemž však jiný snímek z Mánesovy ulice zachycuje přípravy jakési výjezdní akce tehdejšího OÚNZ Stříbro v roce 1958. Zda jde v obou případech o jednu a tutéž událost (s chybným datováním), či tak máme skutečně zaznamenány dvě časově rozdílné akce...?Nepamětníkům může možná býti záhadou podivný válec na zádi posledního automobilu. Jako pamětník mohu potvrdit, že se jednalo o plynovou bombu, zajišťující pohon soukromého osobního vozu Škoda Tudor populárního zubního lékaře MUDr. Divíška. Oproti tomu zimní „náladovka“ nese stručný a pochybnosti nevyvolávající popis: „ Stříbro. Náměstí - 1958 - střed a západní část“. Osaměle stojící autobus zn. Praga demonstruje přítomnost autobusového nádraží ve východní části náměstí.


http://goo.gl/ZB1CWHhttp://goo.gl/bsf0F5
                                    obr.885 (1938-45)                                                                         obr.886 (25.3.2008)

A ještě jednou „stlejdovo náměstí“, z čehož rámcově plyne i datace daného snímku. Brzké dopolední hodiny 25. března roku 2008 obdařily tutéž plochu, tentokrát již potřetí (a snad s definitivní platností) nesoucí jméno T.G.Masaryka, bohatou sněhovou nadílkou. Takže – domů, zatopit, vařit čaj s eventuelními lahodnými přísadami (citron, rum-ová tresť apod.) a případně si pustit DVD o tom, jak onen „stlejda“ měnil, až vyměnil.


http://goo.gl/XjGhLVhttp://goo.gl/LYSDWl
                                        obr.887 (50.léta)                                                                          obr.888 (22.10.2008)

„Tuhá“ léta padesátá. Na radniční věži skví se znak tehdejší KSČ – „to avantgardní lidské znamení“ (citát). Nákladní automobil, ověšený postavami signalizuje nejspíš nějakou brigádnickou akci. Autobus v pozadí nám znalec z oboru autobusologie určil jako typ „Büssing“ rok výroby cca 1942. Dopřejeme si ještě jeden noční snímek, a to z 22.listopadu roku 2008. Na rozdíl od noci 20.dubna roku 1938, kdy bychom s Havlíčkem mohli říci „Temná noc, jak naše…“ však to všichni znáte (Tyrolské elegie část VIII, verš čtvrtý), je na snímku z 22.listopadu 2008 tma již na ústupu, planoucí ohně žádné, stejně tak se,zaplať Bůh, nedostává ani planoucí ideologie.


http://goo.gl/rw9Ek9                                          http://goo.gl/9IUb0k
                                                       obr.889                                                                               obr.890 (20.9.2008)

Kolorované fotografie z dob c. k. svou dojemností mnohého chytí za srdce. Vedle secesně elegantní pouliční svítilny si ale můžeme povšimnout poněkud oprýskané fasády, kterou se ovšem pan fotograf a posléze i kolorista nesnažil nijak zakamuflovat. Možná, že tím chtěl vědomě pranýřovat „švajneraj“ panující tehdy za zdmi této budovy. Kdo by se byl kdy nadál – vojáci skotského pluku na stříbrském náměstí. Tento neobvyklý přírodní úkaz bylo lze pozorovat v průběhu akce "Osudové osmičky ve Stříbře", pořádané 20.září 2008. Součástí programu byl i průvod historicky uniformovaných skupin městem. Poté byla u Červené lávky inscenována série fiktivních bitevních scén z r.1918, 1938, 1968, o pozornost diváctva se rovněž ucházela výstava vojenské techniky a vystoupení skupiny keltské hudby a kapely ve stylu „military". Veselice byla posléze v pozdních večerních ukončena ohňostrojem.


http://goo.gl/7FmGhChttp://goo.gl/Vs3r5j
                                    obr.891 (22.5.2007)                                                                        obr.892 (1965)

K porovnání s předešlými použijme snímek z brzkých ranních hodin dne 22.května 2007. Zachyceny jsou zde ještě dva smrky, které pak byly na prvního apríla 2008, z důvodu jejich špatného zdravotního stavu, poraženy. (Od té doby je tak možno fotografovat radnici „en face“.) A ještě připojíme další záběr, z roku 1965, mírně natočený do ulice Benešovy. Ten nám vedle průběhu dláždění okružní vozovky na samotném náměstí připomene další dobové speciality onoho místa. Humanitárně sanitární provozní komplex veřejných záchodků, přisátý ke zdivu památkově chráněné renesanční radnice a vpravo pak samostatně předsunutý novinový stánek. Při detailnějším pohledu objevíme i dva opěrné pilíře zpevňující boční stěnu radnice. „To všechno odnes čas“. Jenom z toho malého smrčku uprostřed je dnes gigantický vánoční strom.


http://goo.gl/sDzMsf                                      http://goo.gl/cer9Vx
                                         obr.893                                                                                                    obr.894

Předchozí stránkou jsme elegantně zabrousili do parčíku při severní stěně radnice. Funkci vedlejšího, potažmo zadního služebního vchodu prvního domu města tu plnilo zde zobrazené „soubraní“ – tedy brána větší a menší pobočná branka. Dnes personální vchod vede pod velkým obloukem, zatímco malý portálek nepřivede občana k  romantickým úředním spisům, či láskyplnému placení poplatků za popelnice. Menším vchodem sestoupíme do světa tvrdé reality základních tělesných funkcí. (I když poplatek je rovněž požadován.) Při generální rekonstrukci radnice totiž došlo k přesunutí veřejných toalet do radničního podzemí (více viz předešlá stránka). O problematice velkého portálu se zmiňujeme v kapitole „Náměstí – severní strana“ v souvislosti s domem čp.8.


http://goo.gl/qNQUK5                                     http://goo.gl/eUwfAh
                                  obr.895 (1988-97)                                                                                      obr.896 (5.5.2009)

Muže ve spárech pracovního procesu odbývá popis slovy: „Stříbro GIS oprava portálu na vstupní bráně vchodu radnice Lepič Václav“. Lze se domnívat, že tak máme zachyceno období rekonstrukce z let 1988 – 1997.Snímek ze dne 5.května 2009 ukazuje v detailu nejzajímavější část menší branky. Zvláště je třeba upozornit na erb s lilií. Je zde vlastně prezentován původní městský znak. tvořený právě lilií v červeném poli štítu.


http://goo.gl/ikz1sqhttp://goo.gl/3QmPwZ
                                              obr.897 (1935?)                                                                           obr.898 (2.10.2008)

Radniční dvůr včera a dnes. Tak by se dala nazvat následující sada fotografií. To „včera“ má datum 1935 (s otazníkem). „Dnes“ znamená 2.října 2008. Depresivní černobílé pochmurno nám ještě více zčerná při zjištění, že malá okénka jsou zamřížována, což je neklamným znamením, že v přízemí zadního traktu sídlila i věznice. Sice malá, ale…no, taková příruční, neboť v hlavní budově působil i okresní soud. Svoji funkci plnily zdejší cely ještě nějaký čas po roce 1945. Pamětníci pak z té doby vzpomínají případ vězně, který se údajně při úklidu kanceláře dozorců zmocnil služební pistole, zavraždil přítomného strážného a v jeho uniformě uprchl. Za nedlouho byl však dopaden a zpacifikován. Tolik ústně předávané „Staré pověsti stříbrské“. (Podobný případ, vražda vězeňského dozorce spáchaná vězněm, se dle vzpomínkové literatury, odehrál rovněž v první polovině let čtyřicátých století dvacátého.)


http://goo.gl/J1vaXF                                      http://goo.gl/Mp1xPJ
                                       obr.899 (1935?)                                                                                  obr.900 (2.10.2008)

Opět konfrontace roku 1935 s 2.říjnem 2008. Tentokrát hledíme směrem opačným nežli předešle, tedy od západu k východu. I z tohoto dílčího záběru lze vytušit, že renovační zásah byl zásahem, tak říkajíc „do černého“.


http://goo.gl/1bcxMnhttp://goo.gl/nq6CRi
                                    obr.901 (31.7.2004)                                                                      obr.902 (5.5.2009)

Zadní trakt radnice tak, jak jej bylo lze spatřit z příjemné terasy restaurace AVENA dne 31.7.2004 v 13:33 hod . Před sebou máme zadní trakt radnice a hlubinu jejího dvora. Náš pohled je tudíž veden od západu až severozápadu. Vezmeme-li za etalon svislice nejbližší komínové těleso, můžeme si v praxi ověřit, že nejenom v Pise mají šikmou věž. Snímkem z 2.října 2008 se, již výše zmíněným portálovým obloukem, opět vrátíme z poklidu radničního dvora do víru každodenního života ulice Benešovy a Masarykova náměstí.


http://goo.gl/tIqQQRhttp://goo.gl/A6QTXj
                                 obr.903 (1931)                                                                                      obr.904 (1995)

Popis levého snímku z muzejního archivu zní: „Dělníci, kteří pracovali na úpravě chodníku před radnicí v roce 1931.“ Zhotovitelem mozaiky údajně byli pracovníci firmy Beranek ze Sokolova. Práce trvaly od 30.6.1931 do 10.7. téhož roku – skončily tedy den před zahájením dlouho očekávaných oslav osmisetletého výročí města. V chodníku byly, vedle městského znaku, vyznačeny i letopočty 1131 a 1931. Druhý, ne tak slavnostní záběr zachycuje v podstatě stejnou záležitost, ale situovanou do července 1995 (alespoň v takto datované složce si příslušný negativ archivuje sám autor, pan Jiránek).

http://goo.gl/kab4at                         http://goo.gl/2SK8mu
                                         obr.905 (7.1995)                                                                                obr.906 (8.5.2008)

A tatáž složka ukrývá i detailní doklad řemeslného fortele dlaždičů konce dvacátého století (opět červenec 1995). Snímek z 8.května roku 2008 jenom přibližuje zakomponování mozaiky do kontextu hlavního radničního vchodu.


http://goo.gl/lNRvN9                    http://goo.gl/oBeQDl
                                   obr.907 (1969)                                                                                        obr.908 (23.3.2007)

Znovu zalovíme v muzejním archivu a snímkem z roku 1969 doložíme, že se i v oněch problematických létech dostalo reprezentativnímu průčelí radnice určité péče. V druhém případě ještě jednou využijeme fotografického umu paní Martiny Sihelské. (foto z 23.3.2007)


http://goo.gl/OzKWMzhttp://goo.gl/ZTvogz
                                     obr.909 (9.9.2008)                                                                    obr.910 (9.9.2008)

Dostáváme se k fenoménu, který naší radnici činí pohledově tak atraktivní – ke sgrafitům. V roce 1882 začalo město uvažovat o renovaci sgrafitové fasády. Jak jsme již zmínili, tato se nalézala ve velmi neutěšeném stavu. „Soupis památek“ ( Kamper, Wirth) uvádí na str.243 k historii sgrafit: „ze staré bylo lze r. 1835 rozeznati knížete a bitvu“. Což vedlo k tomu, že plzeňský konzervátor prof. arch. Scwerdtner musel původní podobu víceméně vydedukovat. Samotné realizace jeho návrhů se pak ujali vídeňští malíři Jobst a Schönwolf. Práce probíhaly v létech 1883 – 1887 (1888). Jelikož i bez kyselých dešťů a smogu povětrnost neúnavně pracovala na návratu vzhledu sgrafit a celé fasády před rok 1883, byla sgrafita přibližně ve dvacetiletých cyklech (plus mínus) obnovována. Restaurátorská zpráva z poslední generální obnovy pochází ze 14.září 1993 a podepsáni jsou pod ní akademičtí malíři Jiří Hruška a Adolf Vondra. K uvedeným vyobrazením snad netřeba obšírných komentářů, neboť samy popisy v dolním pásu hovoří jasně. Zmíněné deskripce byly v podobě z konce 19. století samozřejmě vyvedeny v jazyce německém, což u poválečných generací restaurátorů vyvolávalo bouřlivé diskuze o jejich budoucí podobě. My máme na našich snímcích zachycenu podobu z 9.září 2008.


http://goo.gl/GB8UfJhttp://goo.gl/1YTdG3
                                        obr.911 (9.9.2008)                                                                 obr.912 (9.9.2008)

Hezké je, že si tehdejší páni radní (1883) nechali do sgrafit zakomponovat i symboliku dvou spolků, působících tou dobou ve městě. Zřejmě na ně byla obec patřičně pyšná. Co se skrývá pod datem 1403můžeme jen odhadovat, neboť k uvedenému letopočtu se nám zatím nepodařilo zjistit nějaký konkrétní údaj. Jestli má kresba připomínat místní ostrostřelce…? Podle data však asi nějakou historicky doloženou gardu, možná i cech…? U druhého vyobrazení ale váhat netřeba. Roku 1809 byla ve stříbře založena tzv. Musikalische Conföderation, jejímž záměrem bylo věnovat se instrumentální hudbě a zpěvu, především pak zpěvu kostelnímu. V době založení měl spolek 130!!! členů. V průběhu let byl spolek několikrát přejmenován, takže v době své poslední velké akce, oslav 125 let svého trvání (1934), nesl název „Mieser Gesangverein 1809“ (Stříbrský pěvecký spolek 1809). Původně mužský sbor se stal roku 1886 sborem smíšeným. Dle všeho toto sdružení existovalo až do roku 1945.


http://goo.gl/iySKf5                             http://goo.gl/0QnpqO
                                              obr.913 (9.9.2008)                                                                       obr.914 (9.9.2008)

Symbolem vážnosti a z ní i plynoucí přiměřené svrchovanosti každého města býval (a to snad platí i dnes) městský znak. Nejinak tomu je i v případě Královského horního města Stříbra. O prvotní podobě tohoto symbolu jsme si již řekli v souvislosti s boční – severní radniční brankou. Výsledkem trvalého a neúnavného zapojování se našeho města do dějů celostátního významu pak je dozajista dnešní podoba znaku. Její historii nám nejlépe objasní…kdo jiný, nežli osvědčené „Stříbro do roku 2000“. Cituji: „ 7. 6. 1469 Král Jiří Poděbradský v uznání za věrnost a ozbrojený odpor purkmistra, konšelů a celé obce města Stříbra proti nepřátelům panovníka polepšil Stříbru znak a udělil městu právo pečetit písemnosti červeným voskem, považovaným za čestnější. …Originál listiny, na němž byl znak vyobrazen, není dochován. Text, známý z opisů, podrobně popisuje podobu erbu, který s malými odchylkami používáme dodnes. Štít znaku byl podle privilegia modrý, v jeho dolní Části se nacházela kvádrovaná stříbrná městská hradba s cimbuřím, prolomená uprostřed otevřenou černou bránou, v níž byla umístěna zlatá lilie (v některých verzích jsou veřeje brány zlaté). Za hradbou byly umístěny dvě stříbrné hranaté věže s kvádrovaným zdivem, cimbuřím a jehlancovými červenými střechami se zlatými makovicemi. Každá měla obdélníkové okno. Mezi věžemi na stínkách stál doprava obrácený stříbrný dvouocasý lev, který měl připomínat udatnost Stříbrských při bojích na obranu krále Jiřího. Lev měl na hlavě zlatou korunku a dotýkal se předními tlapami pravé věže. Již od pol. 16. stol. byli jako strážci znaku přidáváni dva havíři, nejprve jako polopostavy, později celí. Tradice, že se tak stalo díky Ludvíku Jagellonskému r. 1517, není doložena a horníci nejsou nezbytnou částí znaku. Od poloviny 19. stol. se objevoval názor, že král Ludvík změnil i barvu štítu na červenou, tím pak barvu střech na černou a rovněž tak pozadí otevřené brány. Obě verze se od té doby různě střídaly, v současné době je používána spíše červená barva štítu.“


http://goo.gl/OVtY7g                                             http://goo.gl/Yf98m5
                                    obr.915 (9.9.2008)                                                                                      obr.916 (23.6.2008)

Malíři se v případě naší radnice činili nejen na fasádě, ale i v interiéru. Dokonce, políbeni múzou, zpracovali stejné téma. Vlevo (foto 9.9.2008) máme venkovní sgrafito, vpravo pak (foto 23.6.2008) nástěnnou malbu ze středního sálu v prvním poschodí. V obou případech jde o alegorii spravedlnosti, neboli Justicii. Ta ovšem bývá zobrazována jako postava s očima zakrytýma páskou (symbol nestrannosti) , v levé ruce váhy (symbol zvážení na čí straně je právo – čili v počáteční fázi jsou misky vyrovnány) a v pravé ruce meč (symbol trestající ruky zákona). Na první pohled je zřejmo, že sříbrská ochránkyně práva a spravedlnosti je nejspíš levačka, pročež meč drží v ručce jí k rázným činům vlastnější. S tou nestranností to také zas až tak nebere doslova, neboť sgrafitová podoba působí dojmem jakoby přece jedním očkem…! No a úplné vystřízlivění z bláhových mladických ideálů nastává v případě sálového vyobrazení. Tamní „IVSTITIA“ (čteno Justicia) bez obalu přiznává, že se nedívá jenom po očku, ale přímo naplno a bezostyšně zírá (po pásce přes oči ani stopy – zřejmě leží kdesi zakopnuta pod stolem). Za těchto okolností ani nepřekvapí, že misky vah jsou již předem nakloněny – bezpochyby na tu „správnou“ stranu. Zde se přímo nabízí římské Cui bono? („komu ku prospěchu“) – užívané sice v souvislosti vyšetřování zločinu (či zločince)…ale vlastně…no… ano. A ještě se podívejme, který že z autorů nám po svém (asi podle svých osobních zkušeností) ztvárnil onu „Spravedlnost“? Sgrafitovou podobu nejspíš navrhl sám, již zmíněný, plzeňský konzervátor prof. arch. Scwerdtner, čili jeho pojetí spravedlnosti (ale i ženskosti) odpovídá i příslušné vyobrazení. Interiérová „Paní spravedlnost“ je datována rokem 1654 a olejovou technikou na vápenném podkladu ji vytvořil dosud „neznámý pachatel“. Poslední restaurátorská zpráva k této malbě je datována 18.8.1996.


http://goo.gl/FtHnPw                                   http://goo.gl/utGjNB
                              obr.917 (12.1995)                                                                                            obr.918 (12.1995)

Na rubu obou zde použitých snímků se dočteme pouze: „Oprava radniční věže - prosinec1955“. Jak známo, kulovitý objekt, umisťovaný na vrcholky věží slouží i jako schránka k uložení jakéhosi poselství budoucím. I zde byly nalezeny očekávané dokumenty z doby poslední opravy – dobový tisk, vzorky tehdejší měny, oficiální (městskou radou jistě schválený) zápis, zaznamenávající v hlavních rysech stav města. Co ovšem otcové města neschválili, byl jakýsi soukromý dopis tehdejších dělníků – opravářů, popisující spíše tu nereprezentativní stránku dění ve městě (samozřejmě viděnou z jejich pohledu). I takové případy se poměrně často stávají, kdy právě poslední článek pracovního řetězce – klempíř, kterému je pouzdro s příslušnými dokumenty svěřeno k zaletování, takto „nezodpovědně zneužije“ jemu dané důvěry a nepozorovaně a na poslední chvíli propašuje do řečené schránky „pamflet, který odsouzeníhodným způsobem hanobí to nejlepší, co ve městě je“!!! Přičemž tím nejlepším jsou v první řadě míněny osoby z nejvyšších společenských kruhů, což je zajisté každému slušnému občanovi přímo odporné. Údajně byl podobný nález učiněn i v onom roce 1955, leč týkal se osob ve městě již nežijících. A to vlastně bylo dobře, neboť v jiných českých městech prý vedla oprava věže k inzultacím a dokonce k serii sebevražd. (Zvláště když se proslechlo objevení seznamu konfidentů.)


http://goo.gl/8N02A4                                          http://goo.gl/qp7CgO
                              obr.919 (8.1968)                                                                                               obr.920 (23.9.2006)

Funkce radniční věže může býti různá. Od té naší očekáváme především informaci o tom, „kolikátá odbyla“. Na snímku ze srpna 1968 je to bohužel jasné i bez zvukového znamení. Z pohledu dnešních sprejerů chápu, že výtvor tehdejších pisálků se myšlenkovým nábojem nemůže zdaleka rovnat závažnosti jejich současných naléhavých sdělení…např. „Punk’s not dead“. Prostě tzv. „osmašedesátníci“ byli neskutečně „out“. Na druhou stranu – dělali co mohli…i když to bylo jen pouhé plácnutí do vody. A co těm dědkům z osmašedesátého ale mohou závidět ? Představte si, vy „hoši sprejerský“, že to ti dnešní dědkové dělali sice s posvěcením tehdejšího MěNV, ale na druhou stranu, když při práci tehdejšího, na laně zavěšeného lakýry, vjela na náměstí ruská kolona ( a „kuci slovanský“ byli zatraceně nervózní…a prsty na spoušti se mohly kdykoli zachvět)…to bylo vzrůšo. Oproti tomu stejná věž ke dni 23.září roku 2006…prostě nuda. Nekonečná nuda. (Černobílé foto pan Václav Netrval)


http://goo.gl/HXhi50http://goo.gl/C0b7Sn
                                obr.921 (24.7.1904)                                                                                obr.922 (50.léta)

Pohlednice vlevo byla ze Stříbra odeslána 24.7.1904. Vpravo pak máme znovu „tuhá padesátá“ a s nimi autobus Büssing (ten delší) a jeho kolegu značky Praga. Zdá se, že záběr byl pořízen ve stejný den, jako již shora prezentovaný snímek se stejným autobusem (Büssing), jenom se pan fotograf přemístil na druhou stranu náměstí.


                   http://goo.gl/QMExAB                          http://goo.gl/my10K1
                                              obr.923                                                                                         obr.924

I tyto dva snímky vznikly zřejmě ve stejný den. Obrázek na výšku byl odeslán ze Stříbra 3.ledna 1950. Jelikož je na druhém snímku zachycen hotel Evropa, včetně čitelného firemního nápisu, můžeme si být jisti, že se jedná o snímek z doby poválečné. Chybí ovšem předešle zmiňovaný emblém „rodné strany“, pročež můžeme zřejmě ještě zacítit stopy pachu „prohnilých“ časů před „vítězným únorem“.


http://goo.gl/p5kwB8http://goo.gl/Jc1WgI
                                               obr.967                                                                             obr.968 (30.6.2009)

Černobílý snímek možno odhadnout na dobu po záboru Sudet Německem. Případný milovník historických automobilů se jistě nejdříve „pomazlí“ s automobilovými veterány, přičemž promptně určí jednotlivé typy vozidel, zde zastoupených. V porovnání s úterním předpoledním časem 30.června 2009 si možno položit i otázku „jak to vlastně bylo s motorizací našeho města v minulosti?“.


http://goo.gl/nsWWcyhttp://goo.gl/z13744
                                       obr.925 (12.3.1908)                                                                     obr.926 (23.9.2006)

Hluboce daleko před onen únorový den roku 1948 se dostáváme snímkem z dob, kdy se panstvo dopravovalo ještě kočáry a volby byly volbami. Vysvětlující popis nás informuje, že jsme svědky voleb do zemského sněmu 12.3.1908. Jak to tenkrát dopadlo, kdo vyšel z volebního boje jako vítěz a co to vlastně ten zemský sněm byl ? Neméně by mne ale i zajímalo, co měl toho dne hotel „Zum weissen Löwen“ na jídelníčku.U druhého snímku ze 23.září 2006 si můžeme být jisti, že v prostorách, kde dříve sídlil zmíněný hotel (dnes čp.4), bychom se jídelního lístku domáhali marně. Skutečně – toho dne ani drogerie Schlecker (vlevo za stromem), ani vietnamská… no – řekněme „tržnice“, nevyvařovaly. Asi jim vypnuli plyn. 


http://goo.gl/KMQ93E                                            http://goo.gl/wD1L37
                                    obr.927 (1968)                                                                                             obr.927 (1968) 

Snímek, zachycující drama srpnového dne roku 1968, kdy se na náměstí rozestavěly okupační transportéry a namířily všechny hlavně na budovu tehdejšího „Národního výboru“. Poté následovala „přátelská návštěva“ rudých oficírů v úřadě samém, odkud se je prý po nějakém čase podařilo vypudit jedné, tehdy velice známé, ale i rázné administrativní pracovnici. Tolik alespoň lidová slovesnost. Sám jsem této událost svědkem nebyl. Co říci při porovnání se snímkem z 8.května 2009? Česká vlajka… americká vlajka…8. květen jako oslava konce války. Satisfakce? Ani ne. Pouze hořký pocit neodpustitelné arogantní zrady a zmaření jednoho krásného snu. (Na druhou stranu se značně projasnila otázka „kdo je kdo – kdo je co zač“.)


http://goo.gl/6ltbmihttp://goo.gl/RIVjIj
                                       obr.969                                                                                              obr.970

Pohlednice vlevo byla ze Stříbra odeslána 7. června 1910. To je ovšem ale také vše, co lze k danému obrázku říci konkrétně. O jakou událost tady šlo…to ví snad jen Pán Bůh. Podle všeho se nejspíš jednalo o záležitost církevní. Našemu místopisnému bádání však může tento záběr posloužit jako doklad tehdejšího stavu horní části dnešní ulice Žižkovy. Zcela zřetelně zde totiž chybí čp.670 (dnes TEXTIL Second Hand). Barvou se přemístíme na jižní nároží západní fronty náměstí, kde nám jako stanoviště s výhodou poslouží pavilonek v jižní zahradě. Díváme se tak na komunikaci před radnicí z opačného směru nežli na snímku černobílém. Tentokrát však můžeme sledovanou událost komentovat zcela přesně. Je 15. červen roku 2007 a pod námi prochází procesí s „Milostným obrazem Panny Marie Bolestné ve Stříbře“. (K samotné relikvii viz kapitola ulice Husovy.)


http://goo.gl/461z1mhttp://goo.gl/eHgdBN
                                           obr.501 (1913)                                                                       obr.502 (27.6.2008)

Dnes již neodmyslitelnou ozdobou stříbrského náměstí je besídka. Její výstavba proběhla v roce 1811, kterýžto letopočet má býti, dle starší literatury, vytesán i do vchodového portálku. Publikace „Staré Stříbro ve fotografii“ pavilonek slohově zařazuje k pozdnímu rokoku „v jehož architektonické siluetě vzdáleně doznívají chinoiserní motivy rokoku tak blízké“ (doslovný citát ze zmíněného sborníčku).Snímek vlevo dává nahlédnout do roku 1913, zatímco barevné foto bylo pořízeno 27.července 2008. 
Zda-li pak tušil obchodní zástupce firmy ALFA LAVAL na ceduli u besídky, že tato švédská firma bude existovat ještě i v 21. století? 
http://local.alfalaval.com/cs-cz/Pages/default.aspx


http://goo.gl/X9IluThttp://goo.gl/Wj8ib5
                                     obr.929 (10.5.1927)                                                                          obr.930 (23.9.2007)

Podle polohy slunce lze usuzovat, že snímek z 10.5.1927 vznikl někdy kolem poledne, či krátce poté. Besídka tehdy evidentně sloužila blíže nespecifikované obchodní činnosti (zákazníci nechodili, bylo horko a slunce pálilo, do toho jistě obtěžovaly i mouchy – nejlépe by se hodilo dáti si poledního „šlofíka“). 23.září 2007 - dopoledne, nějak kolem desáté, dlouhé stíny dávaly tušit nastávající podzim a v jižní zahradě tou dobou ještě nebyly osázeny stromy. Zahradní pavilonek už byl ale více než deset let oděn do nového hávu (viz dále). Přesto…ta starší podoba střechy se mi přece jen zdá trošku jemnější - až něžně hravá.


http://goo.gl/09rQdghttp://goo.gl/f64EFU
                                   obr.931 (9.5.1995)                                                                          obr.932 (9.5.1995)

Ačkoli detailním prozkoumáním těchto snímků z muzejních sbírek zjistíme, že oba jedno jsou, má levý obrázek popis: „Oprava altánku 4/95“, načež v případě pravého záběru je uvedeno: „ 9.5.1995 Ctibor "Lešení" “. Smysl slova „Ctibor“ v této souvislosti se nám nepodařilo rozšifrovat, zatímco význam slova „Lešení „ je každému zcela jasný.


http://goo.gl/Bb7sPx                                                  http://goo.gl/3cVNEx
                                obr.933 (1925/21)                                                                                        obr.934 (27.5.2009)

Zahradní pavilonek tentokrát nahlížený z perspektivy ulice Husovy. Ke starší verzi tohoto zátiší jsou připsány dva letopočty, a to 1925 a slaběji 1921? Čímž se ovšem nenecháme zmást protože v oněch létech zde k žádným převratným změnám nedocházelo. Cihlová zeď nahradila plaňkový plot až někdy počátkem let padesátých (20.stol.). 27.května roku 2009 již máme uvedený altánek dávno po generální opravě a tudíž trošku robustnější..


                                        
                                         obr.935                                                                                                     obr.936

V muzejním fotoarchivu též (pod číslem A2/84) nalezneme snímek, dokumentující skutečnost, že i objekt, vzniklý kdysi ku okrase tohoto zákoutí může plnit ryze účelové poslání. Vždyť i taková pečená kachnička, bramborový knedlíček a červené zelíčko může býti pro někoho zdrojem silného estetického zážitku. Prostě – někdo má rád historii a architekturu, jiný zase pečenou kachnu.


http://goo.gl/zavZfu                                          http://goo.gl/q8pcgj
                                obr.937 (20.5.2006)                                                                                        obr.938 (13.5.2008)

K příjemnému uzavření našeho povídání o stříbrském náměstí se snad nejlépe hodí letecké snímky pořízené z kabiny letadla pilotovaného Víťou Šoltysem.

«oOo»