Ulice‎ > ‎

Mánesova

  Mánesova, dříve Zahradní ulice (Gartengasse) začíná (nebo končí - jak se to vezme) v zatáčce u základní školy, kde plynule přechází v ulici Myslbekovu (přičemž instituce sídlící v lokalitě „Myslbekova“ tvrdošíjně uvádějí jako adresní ulici „Mánesovu“!?). Ulice Mánesova se táhne se za dvorky domů na severní straně náměstí a Benešovy ulice rovnoběžně s ní. U pošty pak ústí do ulice 28.října, jsa na své cestě přetínána kolmicemi ulic Tylovy, Bezručovy a Dostojevského, které ji propojují s náměstím a naší hlavní nákupní tepnou - Benešovou ulicí. Také její zástavba prošla v čase svým vývojem, jak nám dokumentují následující snímky.







Mánesova - Konvikt

http://goo.gl/X3tR5ghttp://goo.gl/XL8H6i
                     obr.85                                            obr.86

 Adresa „Mánesova čp.485“ je ve Stříbře k rychlému doptání jako „Konvikt“. Název ten má své historické opodstatnění, neboť od konce osmdesátých let (1887 nebo 1890 ?) až do r.1940 zde sídlil studentský arcibiskupský konvikt. Dle vzpomínkové literatury se jednalo o ústav „…pro německé chlapce, který by jim poskytl vzdělání pro vstup do kněžského stavu“. Z téhož pramene pochází i údaje, hodnotící činnost stříbrského konviktu jako velice úspěšnou, neboť údajně měl, v rámci země, procentuálně největší podíl na výchově kněží. A zdá se, že následující stavební vývoj celého objektu toto tvrzení jen podtrhuje. První dva snímky nám představují konvikt jako jednoposchoďovou stavbu. V budoucnu však prodělala budova několikeré přístavby, a to jak v rovině horizontální, tak i vertikální.


http://goo.gl/HTEryvhttp://goo.gl/ZDA65z
                     obr.87                                           obr.88 (2008)

Tak např. v roce 1910 přibylo konviktu druhé poschodí (obr.87) a v r.1918 byla prodloužena postranní část stavby. V návaznosti na předešlé snímky si na záběrech konviktu z tohoto úhlu možno upřesnit polohu zahrady „Adler“, která je zde reprezentována kamennou hradbou vlevo. Mezi ní a konviktem pak doleva pokračuje ulice Tylova, která v místě pravoúhlého lomu mění jméno na Bezručova. V r.1928 pak došlo na přístavbu patra třetího, elegantně skrytého mansardovou střechou (obr.88). Současně s přibýváním dalších podlaží přibývala i boční křídla, čímž se stal z konviktu nepřehlédnutelný monument.


http://goo.gl/HrnGgwhttp://goo.gl/S0JZ2r
                     obr.971                                    obr.972 (12.7.2009)

Mohutným dojmem působí konvikt i při pohledu do nádvoří.(Černobílá pohlednice byla odeslána Stříbra 2.6.1930, barevné foto zachycuje stav dne 12.7.2009)

http://goo.gl/OwQ0Zphttp://goo.gl/gqeSMG
                   obr.973                                         obr.974 (12.7.2009)

I zde máme k dispozici pohlednici. Její rubová stránka uvádí věc na pravou míru slovy: „Studentský konvikt. Hřiště“. Bohužel datový údaj chybí. Přesto může být zábavným příslušný (dozajista naaranžovaný) obrázek zvětšit a porovnat výrazy zračící se v tvářích jednotlivých cvičenců – od vážného a soustředěného odhodlání, přes rošťáckou pobavenost až po úplné a beznadějné „mouchy vemte si mě“. Ke snímku z 12.července 2009 možno asi dodat pouze: „Základní škola v Mánesově ulici. Bývalé hřiště“, přičemž tuším, že příslušná plocha určená k výuce tělesné výchovy v exteriéru se zde dnes někde rovněž nachází.


http://goo.gl/AaTngJhttp://goo.gl/tRWYwA
                       obr.89                                           obr.90

A jelikož konvikt byl institucí církevní, nemohla pochopitelně ani chybět ústavní kaple. V meziobdobí od zrušení konviktu jako instituce se do dnešních dnů ve zmiňovaném objektu vystřídalo několik uživatelů. . V r.1940 byl konvikt militarizován, neboť jej zabrala armáda pro velitelství místní posádky. Takže, zcela logicky, v květnu 1945 zabrala konvikt armáda (tentokrát americká) pro velitelství 16. obrněné divize 5. US armády. Od roku 1947 obývala konvikt armáda (tentokrát československá), která v první polovině 70.let přepustila menší část budovy sříbrským základním školám. Po odchodu armády se pak konečně výhradním uživatelem objektu stala základní škola, které se stále a celkem běžně říká „Konvikt“.


http://goo.gl/g1VNEphttp://goo.gl/cIv0md
                    obr.91                                               obr.92

Pohled na konvikt z vrchu Ronšperka. Na snímcích je dobře vidět nárůst zástavby na začátku Palackého ulice a jeho blízkého okolí.



                                           
                  obr.1489                                            obr.1490

Pohlednice prezentující stříbrský konvikt prošly poštou v roce 1916. V případě pravého snímku je připojen popis: „interiér studentské jídelny.“



 
                  obr.1491                                              obr.1492

 Ani tyto, nepříliš kvalitní snímky, neoplývají nadměrným množství doplňujících informací. Je u nich pouze konstatováno „Konvikt.“ Sami si tudíž domyslíme, že první záběr zachycuje prostředí jakési studovny, zatímco pravým snímkem nahlížíme do prostor jídelny.



       Stříbro - květen 1945 Konvikt v Mánesově ulici jako hlavní stan amer. armády ve městě - vztyčení vlajky
                  obr.1493                                               obr.1494

Jak již řečeno, v r.1940 byl konvikt jako instituce zrušen a budova použita pro potřeby armády (německé).
Jak vidno i příchozí americká armáda ocenila potenciál největší stavby ve městě, pročež záhy po 6. květnu 1945 zavlála před konviktem vlajka s hvězdami a pruhy.



 
            obr.1495 (květen 1945)                                 obr.1496 (červenec 2015)

Popis černobílého fotodokumentu doslovně říká :„Před hlavním stanem - konviktem 1945 květen - druhý zleva náš tlumočník Václav J. Vaněk.“
…a tatáž místa v červenci 2015.


Stříbro - květen 1945autopark - dnešní Silnice a.s. Mánesova 
                  obr.1497                                               obr.1498

Přímo v sousedství konviktu se Američanům výhodně nabízela plocha bývalé „Adlergarten,“ pročež zde v roce 1945 americká armáda i zaparkovala část svojí techniky (obrázek vlevo).
Naše generace má tato místa zafixována jako „ohradu od Silnic.“ Dnes zde nalezneme poměrně velké parkoviště, přičemž některé přilehlé budovy stále ještě připomínají bývalé uživatele.
(Pozn.: Snímky z roku 1945 pochází z archivu rodiny Kolářovy. Za jejich zapůjčení patří dík paní Cvrkové.)



                    
                   obr.1499 (1946)                                     obr.1500 (2015)

Ani odchod US-Army nesejmul z budovy čp.485 stigma vojenského objektu, takže do uvolněných prostor se následně nastěhovala armáda československá.
I v tomto případě se nalézáme v dnešní ulici Mánesově – dokonce stále před konviktem. Obrázek vlevo dokládá přítomnost blíže neurčené jednotky československé armády. Jelikož je daný dokument součástí větší kolekce fotografií, lze přibližně určit i jeho datování. S největší pravděpodobností se naše „retro“ odehrálo v roce 1946.
Barvu do daných míst vnáší 27. červenec 2015.


 
                  obr.1501 (1977)                                        obr.1502 (2015)
Obhlédneme čp.485 ještě z východní strany, a to v roce 1977 … a posléze i v roce 2015. Jak vidno, ani zde se nezastavil čas - např. komín u kotelny byl postaven v roce 1986.


«oOo»

Mánesova ul. - pohled z "Besedy" západním směrem

http://goo.gl/fSBGVhhttp://goo.gl/sXQzJx
                        obr.73                                    obr.74 (24.7.2009)

Zjevně UDÁLOST s velkým „U“ – požár. Tentokrát zabloudil červený kohout do „Gartengasse“, neboli ulice Zahradní – dnes Mánesovy. Dle konfigurace zástavby soudě si dávný fotoreportér zvolil za stanoviště jedno z oken v prvním patře „Besedy“. Vpravo opět máme zeď zahrady „Adler“, v dáli se odlehlejší dav přihlížejících tísní před, dodnes existujícím, čp.159 (vlevo), jehož aktuálně adresní ulicí je ulice Bezručova, pomocné upřesnění - kavárna „Lávka“. Mimochodem - čp.159 je v tomto případě také jediným spolehlivým záchytným bodem, protože ostatní zobrazené reálie odnesl čas.Rovněž 24.července 2009 posloužilo okno legendární „Besedy“ k porovnání časů dávno minulých se současností. Jak vidno, i naše snahy po co nejdokonalejší konfrontaci mají určité meze. Založit na příslušném místě požár jsme se přece jen neodhodlali.

«oOo»

Mánesova - pohled od konviktu

http://goo.gl/5UIZjehttp://goo.gl/HVDyLo
                   obr.83                                            obr.84 (2008)

Přibližně stejný směr pohledu jako v kauze snímku „Požár“ může pomoci v potvrzení identity čp.159. Černobílé foto nás zavádí do počátku let osmdesátých (20.stol), napravo pak máme doklad stavu ke dni 7.2.2008

«oOo»

Mánesova - střední část

http://goo.gl/jYECgChttp://goo.gl/EUNDBW
                    obr.69                                              obr.70

Rovněž zadní trakt čp.10, který z druhé strany tvoří západní frontu ulice Tylovy, bychom dnes již nemohli vyfotografovat s takovým odstupem, jaký se nám naskytl koncem léta 1987.


http://goo.gl/eBtWp4http://goo.gl/QB62wj
                      obr.71                                     obr.72 (31.3.2008)

Již zmiňovaný pavlačový trakt hotelu Evropa sloužíval kdysi především k ubytování hotelových zaměstnanců a jako sklad. Dnes zeje prázdnotou… a utěšeně chátrá. Sousední budova „krabicovitého tvaru“ nese čp.163 a byla zvýšena o jedno patro při celkové rekonstrukci, zapříčiněné nešťastným výbuchem svítiplynu 27.7.1983.



Vše ve složce Mánesova ulice 10/1989 
                obr.1505 (1989)                                        obr.1506 (2015)

Níže uvedené čp. 1352 a 1353 vedle nových bytových jednotek poskytlo i službu přímo esteticko-urbanistickou, a to tím, že z větší části zakrylo chátrající zadní trakt náležející ke kdysi slávou ověnčenému hotelu Evropa. Černobílá variace na dané téma pochází opět z dílny p. Jiránka a je datována rokem 1989 (což by dle stavu objektu snad i odpovídalo).
Zvláště pak ve srovnání s barvami hýřící skutečností léta roku 2015.



http://goo.gl/EUNDBWhttp://goo.gl/nf349l
                   obr.75                                                obr.76

Vzhledově tehdy působila „odvrácená tvář“ domů, řazených jinak v severní frontu náměstí (zde konkrétně čp. 6, 7, 8 a 9), dojmem dosti tristním. K částečné, i když ne úplné, nápravě mělo dojít teprve v létech devadesátých (20.stol) a pozdějších.


Vše ve složce Mánesova ulice 10/1989 
                    obr.1503 (1988)                                   obr.1504 (2009)

Když se to tak vezme – ulice Mánesova je od roku 1987 ulicí velkých změn. Na příklad v květnu roku 1988 vyrostl na místech zbořeného bloku staveb nejasného určení panelový dvojdům čp.1352 a 1353, jehož závěrečnou fázi dokončení zachycuje snímek p. Jiránka. Stav k 26. červenci 2009 pak dokládá foto v barvě.



http://goo.gl/EW1KAuhttp://goo.gl/88pKmn
                obr.977 (srpen 1987)                             obr.987 (8.7.2009)

Na snímcích ze srpna 1987 máme zachycenu především Besedu v pozici „en face“, kteroužto možnost pozdější výstavba značně znesnadnila. Světlá zeď vlevo je onou výše zmiňovanou „ohradou od silnic“. Barevně se pohybujeme v odpoledni dne 8. července 2009.

«oOo»

Mánesova ul. - čp.165

http://goo.gl/z2vcTVhttp://goo.gl/2SDm2i
                   obr.975                                         obr.976 (10.4.2009)

Nedatovaný snímek, jehož negativ byl nalezen v muzejním depozitáři jako součást dosud neznámého archivu místního předválečného fotoateliéru „Büchl“. V tomto případě se pravděpodobně jedná o jakousi momentku ze života rodiny samotného pana Büchla. Identita jednotlivých osob však není známa. Firma „Büchl“ sídlila v dnešní Mánesově ulici čp.165 a z její dílny pochází bohatá kolekce jedinečných fotografií z našeho města, převážně pak portrétů bývalých občanů ze Stříbra a okolních obcí, z období mezi válkami. Na snímku z 10. dubna 2009 určíme zmíněné číslo popisné 165 jako dům s šachovnicovým obložením soklu a domovního vchodu.


 
                 obr.1507                                            obr.1508 (2015)

Ač má naše mateřština ve své slovní zásobě výraz AUTOPORTRÉT, neviditelná ruka dnešní doby přišla s módním anglikanizmem „selfíčko“ – lidově řečeno… „to když se fotograf sám vyfotografuje.“ S troškou tolerance a nadsázky – nic nového pod sluncem. Za průkopníka takových „selfíček“ by se mohl považovat i pan Büchl. Náš černobílý záběr totiž zachycuje stříbrského občana Ernsta Büchla – jinak majitele fotoateliéru BÜCHL, adresou Gartengasse čp.165. Snad se pan Büchl chtěl pochlubit svým motocyklem, zde přítomnou dámou či doprovodným dítkem. Vztahy jednotlivých aktérů této skupinky nám asi zůstanou navždy utajeny a tím i priority prezentace jejich osobností (opomineme-li samotný motocykl). A aby to pan ateliérista neměl daleko, dá se předpokládat, že stojíme přímo před sídlem jeho podniku, tj. před čp 156.
Přibližně tutéž scenérii se snažila zachytit kamera 26. července 2015 – ovšem bez pana Büchla s doprovodem. Zato vozovka již není rozblácena…s cimrmanovci připodotkněmež – „ten pokrok – kde se to zastaví?“ 


 
                  obr.1509                                            obr.1510 (2015)

A zde máme i ono jmenované čp.165…
Jednou…v podobě …snad (?) z let třicátých (století dvacátého)???
a posléze i…v barvě v přesně datovaném okamžiku 24. července 2015.
Na dokreslení: Pan Ernst Büchl byl jedním z nejpilnějších stříbrských fotografů zvláště v meziválečném období. Nehynoucí zásluhu si s odstupem let vydobyly jeho záběry městských scenérií, z nichž mnohé vydal i jako pohlednice. Z tématických okruhů jeho prací lze usoudit, že do jisté míry fungoval jako „dvorní fotograf“ místní posádky.
Dokonce se zachovala část jeho fotoarchivu, převážně na skleněných deskách. Většinu však tvoří snímky typu „na občanku,“ tudíž dnes již neidentifikovatelné, navíc pak možná i bez vztahu k našemu městu.

«oOo»

Mánesova ul. - bývalý OUNZ

http://goo.gl/vqzfOZhttp://goo.gl/LnlQcv
                     obr.99 (1958)                                       obr.100

Pravděpodobně právě nároží čp.163 si vybral za stanoviště neznámý pan fotograf při exponování dokumentu, který zachycuje přípravy jakési výjezdní akce tehdejšího OÚNZ Stříbro. Tuším, že se tenkrát jednalo o cosi jako „Zdravotní den“, jehož cílem bylo přiblížit zdravotní péči a související služby venkovu. Popiska klade snímek do roku 1958. Na vysvětlenou nepamětníkům dodávám, že zmíněný OÚNZ míval tou dobou hlavní stan v čp.563 (v popředí vpravo), přičemž v suterénu tamtéž fungovaly městské lázně (viz foto v kontextu ulice Bezručovy). Po zrušení okresu Stříbro vznikla v tomto objektu Okresní zemědělská strojně početní stanice, jejíž provozy zde setrvaly do května 1972. Poté převzala uživatelskou štafetu Okresní zemědělská laboratoř. V současnosti je budova využívána jako ubytovací zařízení. Popisovaný snímek je ale zajímavý především tím, že dokládá část zástavby v daném úseku Mánesovy ulice. Sice nepříliš zřetelně, ale zatím jako jediný známý.


                                 
               obr.1511 (1958)                                          obr.1512 

Stejná akce jako na předchozím snímku, tentokrát však nazíráme záležitost jaksi „z nadhledu,“ kterýžto přístup k problémům ostatně doporučují i psychoterapeuti. Dominantní stavba vpravo je čp. 563, tentokrát však již opravená. 





                                       
                 obr. 1513                                              obr.1514

Oproti předešlé stránce jsme jen lehce popošli, abychom zvýraznili záležitost proluky na levé straně našeho pohledu. Porovnáváme zde léto 2015 s dobou cca na přelomu let sedmdesátých a osmdesátých století dvacátého.


           9.5.1989.                         
               obr.1515 (1989)                                       obr.1516 (2015)

Středem našeho zájmu je opět čp 563. V prvním případě byla spoušť fotoaparátu stisknuta 9. května1989, druhá kauza se odehrála v 
odpoledních hodinách 24. července 2015. 
«oOo»

Mánesova ul. - čp. 402

                                     
                  obr.1517                                             obr.1518

Starší záznamy pasují tento dům (čp.402) do role jakéhosi rodinného hnízda klanu Seifertů k jejichž osobě je připojováno povolání „Oekonom“ (na jiném místě je ale použit výraz „majitel hospodářství“). Pováleční pamětníci vidí objekt čp.402 jako hospodářský dvůr – přímo až statek. Nejsilněji je ovšem čp.402 spojováno s místní expoziturou OSP, neboli proslulého Okresního stavebního podniku. Danými místy však prošlo i několik více či méně bohulibých institucí…namátkou jmenujme Lesní správa lesního společenstva ve Stříbře, Mánesova 402 (viz telef. seznam 1951-1952), či Okresní plemenářská správa Tachov, Mánesova 402, Inseminační středisko Stříbro (viz telef. seznam 1964-1965).
V současnosti je čp.402 úředně vedeno jako „ objekt k bydlení“ a jeho vlastníkem je soukromá osoba.

«oOo»

Mánesova ul. - čp. 440


http://goo.gl/OOuksLhttp://goo.gl/OwHlb6
                    obr.81                                               obr.82

Čp.440 (vlevo) ani čp.157 v Mánesově ulici nedoznaly v průběhu posledních dvaceti let podstatných vzhledových změn. V r.2000 dostalo čp.157 nový krov a tím i novou krytinu, přičemž je potěšující, že barokní štít zůstal zachován. Zatímco u prvního stavení již samo poměrně vysoké číslo popisné (440) napovídá, že se v tomto případě nejedná o objekt Bůhví jak věkovitý, čp.157 můžeme zařadit mezi budovy historické. Jeho stavebně – historický průzkum klade stáří dosud objevených pozůstatků původní stavby do 16. století. Dům snad měl být v prvotní podobě zadním traktem dnešního čp.152 či čp.151 v Benešově ulici.. Nejstarším, zatím zjištěným, majitelem tak mohl být v roce 1760 kovář Josef Holý mladší. Památkově je čp.157 hodnoceno jako vyjímečně celistvě zachovaný příklad architektury tohoto druhu, se vzácně zachovaným pozdně barokním krovem. (Čerpáno z několika volných listů blíže nezjištěného elaborátu.) Na příkladu výše popisovaného čp.157 se opět můžeme přesvědčit o známém jevu, že mnohdy chodíme okolo skutečně cenných svědků historie, aniž máme tušení o jejich pravé hodnotě.

«oOo»


Mánesova ul. - čp.181 a 182

4. 6. 1965  Při bourání jednoho z domů v Mánesově ulici se zřítila stěna sousedního domu Václava Tejce. MěstNV stěnu zabednil a posléze dům uzavřel novou zděnou stěnou. 
              obr.1519 (1965)                                           obr.1520 (2011)

Kalendárium „Stříbro do roku 2000“ na stránce 124 poznamenává: „4. 6. 1965 Při bourání jednoho z domů v Mánesově ulici se zřítila stěna sousedního domu Václava Tejce. MěstNV stěnu zabednil a posléze dům uzavřel novou zděnou stěnou.“ Zmíněnou záležitost zachytil i pohotový fotograf (viz obrázek vlevo).
7.května 2011 již katastrofu připomíná možná jen cosi jako zesílená boční zeď.


 
              obr.1521 (1989)                                        obr.1522 (2015)

Pohled do Mánesovy ulice od západu. Snímek z dávných dob temných komor, vývojek a ustalovačů byl pořízen přístrojem Flexaret IVa dne 9. května1989. Oproti tomu tentýž fotoamatér digitálně exponoval tutéž scenérii 24. července 2015.


«oOo»

Mánesova ul. - roh s Dostojevského

http://goo.gl/ubpi0ehttp://goo.gl/VZlkBZ
                      obr.77                                            obr.78

Nárožní stavení, v plánu města tehdy (foto z 80.let) neočíslované, dnes čp.1490, povýšilo z původně neurčité snad dílny – snad skladiště (možná i stodoly) na čistý a úpravný objekt, v jehož přízemní části nalezneme obchodní prostory. Tím jsme ale již vstoupili do ulice Dostojevského, která se zde k Mánesově ulici připojuje, z našeho pohledu, zprava.


http://goo.gl/OgSeqjhttp://goo.gl/xaey8M
                 obr.979 (1966)                                   obr.980 (10.7.2009)

Černobílý obrázek je popsán jako: „Strom v Mánesově ulici 1966“ (autor neznámý). Barevný záběr by bylo možno nazvat „Místo, kde stával strom v Mánesově ulici – 10.7.2009 “ (autor známý). Jak pravil anonymní „klasik“ – „Pořád se něco děje“. Děje se i ve městě Stříbře, takže dne 26.června 2009 jsou tatáž místa Mánesovy ulice ve stavu rekonstrukce vozovky a přilehlých chodníků. Po skončení celé operace by měla být procházka těmito místy přímo lahůdkou a zdrojem neopakovatelných hlubokých zážitků. Ostatně přímo zde vidíme - součástí realizace příslušného projektu bylo i odstranění trouchnivějícího pařezu po „stromu v Mánesově ulici 1966“, čímž byl také vyřešen vzhled tohoto bezprizorního místa, do té doby hojně užívaného coby nelegální smetiště.

«oOo»