Ulice‎ > ‎

Kladrubská a údolí Úhlavky

  Jak již sám název napovídá, Kladrubská ulice plní v našem městě funkci výpadové komunikace směrem na nedaleké Kladruby. Její počátek nalezneme u restaurace Plzeňka, kde ústí do ulice Nádražní, konec pak pod strmým stoupáním, příznačně zvaném "Kladrubák".









Kladrubská ulice

http://goo.gl/0trl7whttp://goo.gl/71QIiY
             obr.1183 (1903-05)                                      obr.1184 (3.5.2009)

Vyobrazení vlevo dokládá stav míst pod a za vlakovým nádražím cca v období, které lze ohraničit na jedné straně rokem 1903 (zprovozněna továrna Naschauer) a na straně druhé, s předpokládaným předstihem, letopočtem 1905 (24.6.1905 pošta opatřila razítkem kolorovanou variantu zde reprodukované pohlednice). Vedle inzerovaného podniku Naschauer (zhotovování zlacených lišt, rámů a zrcadel), reprezentovaného mohutnější budovou a bližším továrním komínem, signalizuje vzdálenější komín a zdánlivě menší stavba polohu závodu Just (výroba kokosových běhounů a rohoží). Zaznamenat pouhým okem můžeme pak i železniční most přes říčku Úhlavku. Kladrubskou ulici v celé její délce, pro potřeby této knihy, vyfotografoval z kabiny svého aeroplánu náš spolupracovník Víťa Šoltys. Stalo se tak 3.května 2009 v 9:27hod. Námi sledovaná ulice zde prochází diagonálně od levého dolního rohu snímku, přičemž orientace záběru vůči světovým stranám je přibližně tatáž jako u pana fotografa z počátku 20. století. Oproti „starým časům“ však zástavba v daném prostoru přece jen poněkud zhoustla. Rekognoskace terénu by pro místního občana neměla být žádným zapeklitým oříškem. Dále tedy jen heslovitě. V levé dolní čtvrtině známá restaurace Plzeňka (starousedlíkům známá jako U Šestáků), vpravo za silnicí bývalá cihelna, dnes sídlo stavební firmy, dále doprava pak areál ČSAD. V horní polovině snímku odleva: nádraží ČD, budovy kolem nádvoří bývalé Geoindustrie, nad ní bývalá Amati, v pravém horním rohu soutok Úhlavky se Mží a jez „pod Kladrubákem“ s malou vodní elektrárnou a dřevozpracujícím podnikem.


http://goo.gl/puvAKchttp://goo.gl/OmpWY3
               obr.1185 (1898-1901)                               obr.1186 (3.5.2009)

Další pohlednice, prošlá poštou v roce 1901, může být doplněna slovy z kalendária Stříbro do roku 2000, kde strana.71 mimo jiné sděluje: „1898 - Poblíž nádraží vznikla továrna na kokosové běhouny a tkalcovna rohoží bratří Justů z Aše, která exportovala nejen do Rakouska, ale i na Balkán.“ Fotograficky zde totiž máme zachyceny jen o samotě stojící objekty výše zmíněného podniku, ke kterým možno přičíst i „sólistu“ vpravo - ředitelskou vilu. V obou případech se ale pohybujeme v ulici Tovární. Spodní řada budov již náleží do ulice Kladrubské. Dolní popiska, vztažená k první usedlosti (od leva), zní v originále „Hauer’s Restaurant zur frischen Luft“, což by bylo možno přeložit jako „Hauerova restaurace Na čerstvém vzduchu“. Dle vzpomínek jistého stříbrského starousedlíka disponoval podnik kuželníkem, v restauraci byly pořádány pravidelné taneční zábavy, zpestření pak v dobách příhodných klimatických podmínek poskytovala i přidružená půjčovna loděk.
Druhá specialita těchto míst má těsnou návaznost na blízké železniční nádraží. Stavení dole, opatřené továrním komínem, totiž ve svých útrobách skrývalo parní čerpací stanici, která vodou z řeky zásobovala nádražní vodojem, neboť hnacím médiem tehdejších lokomotiv byla pára a ta, jak známo, vzniká zahříváním vody. Takže: železnice té doby a voda – jedno jsou.
I tentokrát nás do reality dneška uvede foto Víti Šoltyse – dokonce pořízené ve stejný den a jen s rozdílem několika sekund jako snímek na předešlé stránce. Bývalý „Čerstvý vzduch“ zde figuruje jako řada tří červených střech postavených šikmo k hlavní komunikaci. Hezky viditelný je soutok Úhlavky se Mží, nad mostem přes Úhlavku pak nalezneme i zmíněnou drážní vodárnu.


http://goo.gl/gGB1jChttp://goo.gl/SpTp8Y                                         obr.1187 (1936)                                     obr.1188 (2007)

Unikátní snímek, vážící se k restauraci „Na čerstvém vzduchu“, se podařilo objevit v depozitáři stříbrského muzea, v archivu negativů stříbrského fotoateliéru Büchl. Skupinka vojáků, jimž tvoří pozadí právě ono, již zmíněné, pohostinské zařízení, obohatila vzpomínkový snímek dekorativním pivním soudkem s nápisem „Za pár“, ale především tabulí, kterou „hoši jako květ“ sdělují budoucím: „28./X.36 Zákopnická četa pěš. p. 18 Stříbro“. Nejedná se tedy o vojíny pluku, opěvovaného ve známé Hašlerově písni, leč o příslušníky jiného vojenského útvaru, dislokovaného v Plzni. Pro nás to však celkově vychází nastejno. Pročež - zeptejme se hezky po plzeňsku „Copa tady klucí ve Stříbře děláte?“ Nevíme, jestli by nám to „klucí“ mohli sdělit, neboť vojenské tajemství je vojenské tajemství. My dnes ale víme, že zvěčněná četa měla co do činění s první vlnou budování linie lehkého opevnění na stříbrsku, prezentovaného tou dobou pevnůstkami vz.36. Jednu takovou nalezneme dodnes v zahradě na dohled „Čistého luftu“ (viz foto z 17. června 2007), tudíž je nanejvýš pravděpodobné, že dlaně těchto vojáků zdobí mozoly právě odtud. Odborná literatura eviduje tento bunkřík jako: „objekt VIIa (tj. Střibro-jih) /19/B, vojenské evidenční číslo 981, výkop zahájen 11.9.1936, betonáž 1.10.1936, dokončen 30.10.1936. Plánovaná výzbroj: levá střílna – lehký kulomet, pravá střílna těžký kulomet.“ Po válce byly dodatečně přebetonovány střílny do dnešní podoby. Budování a další osudy československých předválečných opevnění zmiňujeme i na jiných místech této publikace, pročež si jen v tichém úžasu připomeňme nehynoucí zásluhy a odhodlání všech našich otců a dědů, kteří se na onom grandiózním prvorepublikovém projektu podíleli. Přiložené foto nám zachovává alespoň tváře jen několika z mnohých.

http://goo.gl/bLIY3Z            
               obr.1189 (asi 1871)                                   obr.1190 (okolo 1899) 

Naopak dojmem mírotvorců působí budovatelé ze snímku, provázeného popisem: „Stavba mostu přes Úhlavku - asi 1871“. Vzhledem k tomu, že trať dráhy císaře Františka Josefa, Vídeň - Plzeň – Cheb, byla uvedena do pravidelného provozu 28.ledna 1872, položíme si raději k datu 1871 otazník. Děje, spojené s budováním železnice v okolí našeho města, ilustruje známé kalendárium „Stříbro do roku 2000“ následující epizodou: „Začátek srpna 1868 – 1871: Výstavba železniční trati v mnohém ovlivnila soudobý život regionu. Vedle pozitivních hospodářských důsled­ků přinášela i jiný vzruch, když kupř. 10. 9. 1871 muselo proti výtržnostem staveb­ních dělníků vytáhnout k Valečkovu mlýnu u Butova i vojsko z Plzně, neboť stříbrští ostrostřelci ani četníci proti nim nic nesvedli. Stavba železnice změnila i ráz krajiny a bezprostřední okolí města, zbořen musel být mlýn na papír, postaven most přes údolí Úhlavky, vytvořeny vysoké náspy atd.“
   Stářím poznamenanou pohlednici (vpravo) opatřil několika vzkazy neznámý odesilatel dne 29.září 1899. To již měl náš most za sebou téměř třicet let poctivé služby. A sloužit měl ještě celé další století, neboť k jeho generální rekonstrukci, včetně osazení zcela novou mostovkou došlo teprve počátkem století dvacátého prvního (cca 2002 - 3). Průzkumem přiložené pohlednice se lze zároveň přesvědčit, že jediným průmyslovým objektem v okolí byla v dané době pouze továrna bratří Justů.


         http://goo.gl/BNcojs      http://goo.gl/mrvH5h
                  obr.1191 (poč.20.st.)                              obr.1192 (1988)

Obrázek vlevo možno časově zařadit do poslední dekády před I. světovou válkou. Jedná se totiž o pohlednici opatřenou známkou s Františkem Josefem – poštovní razítko bohužel nečitelné. Zachycen je zde jednak původní ocelový most přes říčku Ůhlavku a zároveň i výše zmiňovaná čerpací stanice, zásobující nádražní vodojem. 
  Druhý záběr je v muzejním archivu komentován slovy: „Most přes Úhlavku 1988“. Při levém okraji tohoto snímku, zakrytu korunami stromů, spíše tušíme, nežli skutečně vidíme, malou vodní elektrárnu, ve stříbrském místopise všeobecně označovanou opět přívlastkem „pod Kladrubákem“. Práce pana Wilhelma Weschty (nazvaná jednoduše „Mies“) se k těmto místům vyjadřuje v souvislosti s rokem 1924 následovně: „1924 - Elektrárna – Jarní velká voda strhla jez u Häringova mlýna. Zbytek starého jezu byl tudíž zbořen a na jeho místě vznikl nový jez z betonu. V návaznosti na to buduje majitel býv, Haringova mlýna Rudolf Harzer elektrárnu se dvěma francisovými turbinami dosahujícími výkonu 80 a 60 ks. Ty poháněly dva generátory o výkonu 60 a 45 kW. Vyrobená elektřina pak byla dodávána do Justovy továrny.“


http://goo.gl/vJ9hdShttp://goo.gl/aYCvRz
             obr.1193 (ok. 1850)                                obr.1194 (před 1913)

Ač je to možná k nevíře i toto umělecké dílko inspiroval soutok Úhlavky se Mží. Černobílá verze uvedeného zátiší pak byla někdy v meziválečném období vydána coby pohlednice. Tehdejší vydavatel připojil navíc popis, jehož český překlad říká přibližně: „ Papírna u Stříbra - (okolo roku 1850), vpravo Haringův mlýn, s příhradovou konstrukcí vedoucí k dolu Antonína Paduánského. Od Papírny přijíždí císařský úředník; brod na řece Mži; venkované v chotěšovských krojích.“ Onou papírnou má být budova vzadu, v údolí pod skalou, uprostřed vyobrazení.
  Další poučení pak vytěžíme z již zmíněného kalendária. Konkrétně: „ 5. 9. 1696 Zacharias May dostal od městské rady povolení, aby vybudoval na řece Uhlavce papírnu, která však byla již 9. 12. 1713 v přiznávací tabele (vý­kazu) označena za pustou. R. 1762 ji město prodalo papírníkovi Andreasi Bayerovi za 700 zl. rýnských. Bayer a jeho dědicové vedli papírnu dále, r. 1838 zaměstnávala 9 lidí a činnost skončila r. 1862.“ (Konec citace). Zanedlouho poté pak stavba železnice zahladila poslední stopy zmíněné manufaktury. Vysvětlení si snad ještě zaslouží důl sv.Antonín Paduánský – jeho jedna štola se nacházela v prostoru, kdysi prosperujícího, podniku GIS, druhá při silnici na Kladruby.
  Snímek vpravo prošel, jako pohlednice, stříbrskou poštou v roce 1913 a nahlíží barevnou scenérii přibližně ze stejného směru. Můžeme tedy na něj aplikovat některé poznatky získané z předešlých stránek. A to včetně předpokladu, podle kterého domovským přístavem plavidla v popředí nejspíš byla rejda u restaurace „Na čerstvém vzduchu“.

«oOo»

Kladrubská ulice - elektrárna

http://goo.gl/P887RUhttp://goo.gl/answSK
                 obr.1195 (2008)                                    obr.1196 (2008)

Je zajímavé, že elektrárna „pod Kladrubákem“ se, jako jediná v okolí zachovala do dnešních dnů a je v provozu. Dokládají nám to snímky z 29.5.2008. Strojní vybavení je samozřejmě na úrovni, odpovídající naší době. Např. vlevo sledujeme strojní čištění náhonových česel. I pohled do strojovny by pravděpodobně mile překvapil strojníka, který zajišťoval zdejší provoz …dejme tomu ve dvacátých létech minulého století.


http://goo.gl/O7UIz4http://goo.gl/RrLGUV
                 obr.1197 (2008)                                   obr.1198 (2008)

…a což teprve fakt, že vše je řízeno počítačem od tohoto stolu. Změnil se i vzhled haly strojovny nová fasáda by slušela i leckterému rodinnému domku.


http://goo.gl/9gPKrkhttp://goo.gl/uYwJIK                                           obr.1199 (2008)                                   obr.1200 (2008)

Snad zázrakem se zachoval i objekt bývalé drážní čerpací stanice, a to včetně typického komína. (zde foto z 26.7.2008.)
  Na dohled pak máme možnost ověřit si poctivost práce výše zmíněných budovatelů předválečného československého opevnění. V našem případě obhlížíme modernější produkt československé fortifikační architektury – jednu z pevnůstek vz.37, pro které se vžil název „řopík“. Zde konkrétně řopík E-22.č.55, varianta A – 160š, betonáž 21.10.1937, výzbroj: levá střílna těžký kulomet, pravá střílna lehký kulomet. (pozn. : Písmenko „š“ u typového označení A – 160 znamená „šikmý“, o čemž nemůžeme z našeho snímku, z 19.10.2008, přesvědčit .)

«oOo»

Údolí Úhlavky - vojenská cvičení

http://goo.gl/7gHDD2 http://goo.gl/jP6WZa
            obr. 1445 (1898 - 1902)                            obr. 1446 (26.4.1922)

Ještě se znovu vrátíme k železničnímu mostu přes Úhlavku. Prozkoumáním obou přiložených fotodokumentů zjistíme, že se nacházíme v údolí říčky Úhlavky, jižně od stříbrského vlakového nádraží. Zatím co pohlednice „Sommerfrische Mies“ zaznamenává v pozadí pouze továrnu Just, armádní fotograf již měl kulisu obohacenou i o objekty továrny Naschauer. Z tohoto faktu možno vycházet i při datování zde levé scenérie. Výše uvedená fakta tak hovoří pro dobu mezi léty 1898 až 1902.
Druhým snímkem vstupujeme do světa strohých povelů a suvorovského „potu na cvičišti.“ Laskavostí pana Bc. J. Poljaka nám pak bylo umožněno použít snímek z jeho archivu. Dotyčné foto pak bylo odborníkem identifikováno jako „1.baterie 205. horského dělostřeleckého pluku při prověrce velitelem 25. dělostřelecké brigády v prostoru jižně od vlakového nádraží - 26.4.1922.“


Příslušníci 1. baterie horského dělostřeleckého pluku č. 205 při prověrce velitelem brigády v dubnu 1922 v prostoru bývalého dolu Prokop. Rozložený horský kanon je po částech přepravován na šesti soumarech (archiv Ing. V. Bednára). Příslušníci 1. baterie horského dělostřeleckého pluku č. 205 při prověrce velitelem brigády v dubnu 1922 v prostoru bývalého dolu Prokopi. Rozložený horský kanon je po částech přepravován na šesti soumarech (archiv Ing. V. Bednára).
             obr. 1447 (duben 1922)                             obr. 1448 (duben 1922)

Jak již předešlý záběr dokládá, v dubnu 1922 vojáci stříbrského 205. horského dělostřeleckého pluku předvedli inspekčním orgánům úroveň své vycvičenosti. Tehdejší prověrku prováděl velitel 25. polní děl. brig. plk. Bohuslav Všetička.
Evidentně se hoši dělostřelci pod přísnými zraky pana plk. řádně zapotili, neboť samotná volba terénu, ve kterém zmíněná ukázka proběhla, zřejmě vycházela z onoho plukovního přídomku „horský.“ Odborné dobrozdání k zde prezentovaným snímkům mluví ve smyslu: „Příslušníci 1. baterie horského dělostřeleckého pluku č. 205 při prověrce velitelem brigády v dubnu 1922 v prostoru bývalého dolu Prokopi (Red. pozn.: Zřejmě se jedná o štolu Nový Prokop). Rozložený horský kanón je po částech přepravován na šesti soumarech.“ Zdali se výše citovaná poučka maršála Suvorova vztahovala i na zde připomínané tažné lichokopytníky…toť otázka přímo shakespearovská, jako dělaná pro ochránce zvířat.

        http://goo.gl/sWEj2k                http://goo.gl/sEvX8z
                  obr. 1449                                           obr. 1450

Z přiložené fotodokumentace je i zřejmé, s jakými překážkami se musel umět tehdejší dělostřelec vypořádat (nechť vážený čtenář na levém obrázku prozkoumá skalní stěnu, kde asi v polovině výšky objeví na lanech tažený kanón.)
Pohled z opačného úhlu pak navíc zdůrazňuje, že dědicové tradic kanonýra Jabůrka vedle bázně před nepřítelem netrpěli ani bázní z výšek. Zde by snad měli místo armádních soumarů figurovat armádní kamzíci.
Pozn.: Za zapůjčení snímků s armádní tématikou patří dík pp. Bednárovi a Poljakovi.

«oOo»


Údolí Úhlavky - sportovní akce

http://goo.gl/BDKXu6 Turnerský den 1921Okresníá tělocvičné slavnosti k 40 výročí založení tělocvičného spolku ve Stříbře 14.7.1929.
               obr. 1451 (1921)                                    obr. 1452 (1921)

To kdysi fotografem zastižení účastníci průvodu zavítali do údolí Úhlavky zcela dobrovolně a předpokládejme i se zřejmým nadšením. Zástupové se sešikovali již kdesi ve městě, neboť máme fotografiemi potvrzenu i fázi jejich průchodu mostní brankou. I oni nechali za sebou železniční viadukt, leč pokračovali dále, až na rozlehlou pobřežní louku. Tam se měla odehrávat sportovně-společenská událost, kterou by snad, na základě přiložených snímků, bylo možno přirovnat k našim dřívějším spartakiádám, či sokolským sletům. Jak obrazem doloženo…účast hojná…povětrnostní podmínky příznivé…nálada sváteční...občerstvení zajištěno. V tomto zdokumentovaném případě by se mělo jednat o akci snad zvanou Turnerský den 1921 přičemž popis na rubu jedné fotografie hovoří o „17. krajské tělocvičné slavnosti západočeského kraje ve Stříbře 29. června 1921.“ 


17. krajská tělocvičná slavnost západočeského kraje ve Stříbře,29.června 1921. Volné cvičení dívek. St?íbro – n?mecké sportovní slavnost, sportovní p?ehlídka19211938Asoap-tc_01051soap-tc_01051_f-029-27.tif
                obr. 1453 (1921)                                    obr.1454 (1921)

Právě zaručeně originální popis diagonálně vedeného záběru (obrázek vlevo) je oním vodítkem, ze kterého vychází naše datace přiložené série snímků. V zájmu důvěryhodnosti uveďme jeho plné znění: „17. krajská tělocvičná slavnost západočeského kraje ve Stříbře, 29.června 1921. Volné cvičení dívek.“
Obrázek vpravo pak sice nepojednává o „cvičení dívek“ – leč dle některých indicií i v tomto případě jsme účastníky akce z 29. června 1921.


Okresníá tělocvičné slavnosti k 40 výročí založení tělocvičného spolku ve Stříbře 14.7.1929. Okresníá tělocvičné slavnosti k 40 výročí založení tělocvičného spolku ve Stříbře 14.7.1929.
              obr. 1455 (1929)                                      obr. 1456 (1929)

Okresníá tělocvičné slavnosti k 40 výročí založení tělocvičného spolku ve Stříbře 14.7.1929. Okresníá tělocvičné slavnosti k 40 výročí založení tělocvičného spolku ve Stříbře 14.7.1929.
              obr. 1457 (1929)                                      obr. 1458 (1929)

Popis ke čtyřem obrázkům můžeme shrnout slovy: „Okresní tělocvičné slavnosti ke 40 výročí založení tělocvičného spolku ve Stříbře - 14.7.1929.“ Jak vidno kultura těla nebyla našim předkům cizí a vedle samotných cvičenců nacházela ohlas i mezi nesportujícími spoluobčany.
V tomto smyslu se vyjadřuje např. i publikace „Stadt Mies in alten Ansichten“ (Dinkelsbühl 1995), která hovoří na straně 70 o činnosti Německého tělocvičného spolku DTV, v jehož rámci mimo jiných aktivit zmiňuje i každoroční ukázky cvičení v prostoru Obecního mlýna. A právě na pozadí stěn Obecního mlýna se nechali v neděli 14. července 1929 zvěčnit aktéři podílející se na dozajista vydařeném průběhu uvedené oslavy sportu a tělovýchovy.

«oOo»

Údolí Úhlavky - Obecní mlýn 

28 dle rubové strany - ještě v dobách c.k.
                   obr. 1459                                           obr. 1460

Verlag: Ernst Büchl, Mies http://goo.gl/fW41HJ
                 obr. 1461                                            obr. 1462

http://goo.gl/6JhYMO Mieser Zeitung z 18.7.1931
                 obr. 1463                                            obr. 1464

Prostřednictvím „zdravých těl ne zdravém vzduchu“ jsme se nenápadně dopracovali ke konečnému bodu naší „Epedice Úhalavka.“ Onou metou pro nás budiž již výše zmíněný Obecní mlýn. Vycházky podél Úhlavky nebyly totiž do jisté doby v žádném případě pro místní veřejnost výpravami do neznáma. Z vyprávění pamětníků, ale i z dobových pramenů lze usuzovat, že v objektu zmíněného mlýna bylo mimo jiné provozováno také pohostinství, pročež se tato místa stala oblíbeným cílem nedělních vycházek stříbrských občanů. K přiblížení atmosféry takových výletů cituji jednu vyslechnutou vzpomínku „…my kluci jsme tam dostali limonádu a chléb namazaný sádlem, táta si dal pivo…a pak se šlo domů.“
Jak zřejmo z přiložených pohlednic, objekt Obecního mlýna představovala poměrně rozlehlá stavba s přidruženými hospodářskými budovami. Všechny originály námi použitých pohlednic opatřila úředním razítkem ještě c.k. pošta ve Stříbře, čímž je rámcově určena i doba jejich vzniku.
Oproti tomu dotyčný inzerát (viz níže) vyšel v místním periodiku „Mieser Zeitung“ dne 18.července 1931.
Doplnění obrázkům (V. Balík):
obr. 1459: Tohle je Obecní mlýn. Příchod od Stříbra. Vlevo od cesty přitéká Úhlavka.
obr. 1462: U stolu sedí zleva kladrubský starosta Flossmann s manželkou, neznámý a kniže Windischgraetz.
obr. 1460: Mlynář Heinzmann s rodinou.

«oOo»

Údolí Úhlavky - střelecké závody 

pravděpodobně u Obecního mlýna pravděpodobně u Obecního mlýna
               obr. 1465                                              obr. 1466

Idylické prostředí „lesů, vod a strání“ přímo vybízelo ku konání i jiných, dalo by se říci kulturně-společenských akcí. Na příklad střelba na hliněné holuby je snad ještě stále vnímána jako sportovní disciplína… leč každý jednotlivec již na snímcích trochu vystupuje sám za sebe v určité roli. Záběry nejsou nijak datovány – dle odění přítomných snad lze usuzovat na počátky třicátých let. Snímky pocházejí z fotoateliéru Ernsta Buchla.
«oOo»

Údolí Úhlavky - divadelní scény

pravděpodobně u Obecního mlýna pravděpodobně u Obecního mlýna
                obr. 1467                                             obr.1468

pravděpodobně u Obecního mlýna pravděpodobně u Obecního mlýna
                  obr. 1469                                           obr. 1470

Vyloženě ze soudku umění již ale čerpá následující kolekce snímků. Tentokrát se ocitáme přímo v hájemství Thálie a prken znamenajících svět. Vycházeje ze znalosti složení a vkusu místního publika zřejmě štáb dramaturgie předem vyloučil díla Aischylóva či Shakespearova a sáhl po divácky vděčnějším žánru. Zde zachycené divadelní představení se podle postav ve výmluvných situacích zdá býti lehce pikantní veselou lidovou taškařicí. Rovněž tyto snímky pocházejí z dílny Ernsta Buchla.
Doplnění obrázkům (V. Balík):
obr. 1468: Obecní mlýn pod mlýnicí. Pohled směrem k severu - po proudu Úhlavky. Voda vlevo je výtok náhonu. Ten pán by mohl být pan Reimann. Pamatuji ho  ale jako velice starého kolem roku 1963.

«oOo»


Údolí Úhlavky - Kladrubská

http://goo.gl/kB8MFh
              obr. 1471 (1938)                                    obr.1472 (2014)

Lze předpokládat, že konec romantickým zdejším výletům, kulturním dýchánkům a oslavám kultu dokonalosti těla učinila doba válečná. Definitivně pak bylo dílo zapomnění dokonáno v létech šedesátých, kdy mlýn a okolní prostory zabrala pro své potřeby armáda (cca v r. 1961), která je jeho držitelem i v současnosti. Tím byla daná lokalita pro veřejnost znepřístupněna a tudíž vnímána jako TERRA INCOGNITA (nebo spíše „zde jsou lvi?“).
Pročež i my se fotograficky obrátíme k návratu do lůna výdobytků civilizace.  Znovu projdeme pod železničním mostem a směřujeme k místní dopravní tepně slující „Kladrubská ulice.“ Černobílý snímek nám zprostředkovává pohled, který si mohl dopřát poutník, kráčející těmito místy na podzim roku 1938. Hlavním protagonistou zde prezentovaného snímku je totiž pevnůstka odborníky titulovaná jako E-22/55/A-160 a drátěné překážky v předpolí její levé střílny.  Stav z 24. srpna 2014 je pak dokumentován barevným fotem.


http://goo.gl/fsvF1L E-22/55/A-160
               obr. 1473 (1938)                                       obr. 1474 

A ještě jednou objekt lehkého opevnění E-22/55/A-160. Původním záměrem fotografujícího tak nepochybně bylo obrazem doložit existenci zmiňované pevnůstky, a to ze směru od města (s největší pravděpodobností viděno očima příslušníka wehrmachtu) krátce po obsazení českého pohraničí německou armádou v roce 1938.


http://goo.gl/1xSGyl
                obr. 1475                                           obr. 1476 (2014)

Pokud se přibližně na úrovni výše jmenovaného bunkříku ohlédneme zpět, možná, že mezi korunami stromoví rozeznáme i konstrukci několikrát zmiňovaného železničního mostu. Na fotografii z umělecké dílny předválečného stříbrského fotografa Ernsta Buchla sice lehce zamlženou v mrazivém oparu, ale při troše snahy identifikovatelnou. Oproti tomu ani moderní digitální technologie roku 2014 nedokáže proniknout hustou spletí zeleně. Možným řešením se jeví pořídit tentýž záběr třebas v únoru.

«oOo»

Kladrubská - most přes Úhlavku

http://goo.gl/VAqbwF
                  obr. 1477                                         obr. 1478 (2014)

A stojíme znovu na ulici Kladrubské. Z perspektivy míst odkud jsme právě přišli věnujme pozornost levé straně. Tam bude prvním bodem hodným pozornosti silniční most přes říčku Úhlavku. Bohužel časové údaje zdejších změn jsou velice mlhavé (…typu: „to bylo nějak…když už jsem měl po vojně). Laskavostí pana Vlasáka (ml.) se nám dostalo možnosti zařadit na tuto stránku snímek, zachycující demontáž původní obloukové mostní konstrukce. Přes veškeré pátrání zůstává však alespoň přibližná datace oné akce zahalena tajemstvím. Z obrázku vyplývá snad jen to, že po tak razantním ozdravném zásahu se mostek již do původní podoby nevzpamatoval.
V barvě pak máme doloženo řešení přechodu silničního tělesa přes koryto Úhlavky ke dni 24. června 2014. Náš pohled sice směřuje stejným směrem jako na snímku vlevo, přesto se však nacházíme o několik desítek metrů blíž k soutoku Úhlavky se Mží (viz dále).


http://goo.gl/oYu7AJ http://goo.gl/X6NbAv
                 obr. 1479                                             obr. 1480

Ve druhé polovině čtyřicátých let minulého století vznikla fotografie z rodinného alba pana Tomáška. Kulisu zde tvoří stále ještě ocelový oblouk původního mostu. Někdy v první polovině následující dekády však byly povolány autogeny, tahače a jeřáby aby uzavřely životní dráhu starého c.k. obloukového mostu a nahradily jej konstrukcí modernější a především novější (viz předešlý dokument z archivu pana Vlasáka). Výsledný stav po uvedené modernizaci vidíme na obrázku vpravo - nabízí se tak možnost srovnání.
Konečně pak léta šedesátá vyprovokovala příslušné instituce ke komplexnějšímu pohledu na řešení dopravní situace v daných úseku zmiňované komunikace, pročež došlo k zásadnímu zásahu, který přinesl výrazné změny do vzhledu oněch míst. Ocelový most byl zrušen a nahrazen mostem železobetonovým. Zároveň byla řešena i otázka zátočiny před nájezdem na most, pročež bylo přeloženo i silniční těleso. To si ovšem vyžádalo odstranění některých staveb, přiléhajících k budově původního mlýna.
A ještě malá historická poznámka: Kalendárium „Stříbro do roku 2000“ uvádí na straně 71 následující noticku – „1896 - Přes Úhlavku na silnici do Kladrub byly postaveny dva nové železné mosty, malý a velký u Häringova mlýna.“ (Další podrobnosti k uvedené záležitosti z roku 1896 se nám prozatím nepodařilo zjistit.)


              obr. 1481 (2014)                                     obr. 1482 (2014)

Pro upřesnění – znovu současnost a datum 24. června 2014. Vlevo v pohledu směrem ku městu. Snímkem vpravo pak sledujeme tok říčky Úhlavky, která se za mostkem vlévá do Mže (a tudíž město máme po pravé ruce). Opět je třeba uvědomit si výše popsané změny v umístění hlavní komunikace.

http://goo.gl/jakcfT http://goo.gl/q9OLI6
                 obr. 1483                                            obr. 1484

Osazování nové mostovky v létech padesátých zřejmě zachycuje pravá část lehce panoramatického záběru. Údajně tuto akci prováděli armádní ženisté, z jejichž skladů snad pocházela i ocelová mostní příhrada .
Současně se sledováním příběhu zdejšího mostku si můžeme povšimnout i zdokumentované, dnes již neexistující zástavby v nejbližším okolí. Snímek vpravo dokonce nahlíží do těchto míst z opačného břehu řeky Mže.


      K029_1965      OLYMPUS DIGITAL CAMERA
              obr. 1485 (1965)                               obr. 1486 (2008)

Pokud vážíme kroky i za most, nemůžeme si nevšimnout osobitě vyhlížejícího stavení, navzdory svému vzhledu stále ještě označeného číslem popisným 547.
Černobílé vyobrazení je v muzejních fotoarchivech datováno rokem 1965. V barvě je prezentována situace z roku 2008.


http://goo.gl/stQQIj
           obr. 1487 (padesátá léta)                              obr. 1488 (2014)

V tomto místě jsme dospěli na nejzazší výspu našeho města ve směru na Kladruby. Vlevo tato místa vidíme čočkou fotoaparátu první poloviny let padesátých – vpravo k nám promlouvají dopolední hodiny dne 24. června roku 2014.

PS.: Pět snímků do této kapitoly laskavě zapůjčil pan B. Tomášek, který v daném místě prožil svoje dětská léta. Děkujeme.

«oOo»