Ulice‎ > ‎

Jiřího z Poděbrad

 Jiřího z Poděbrad - dříve Brenntegasse (Spálená ulice), vychází z jihovýchodního koutu Kostelního náměstí, u tzv. „Velkých schodů“se dotýká ulice Žižkovy, aby posléze vyústila do ulice Plzeňské.









Jiřího z Poděbrad - vyústění na Kostelní náměstí

http://goo.gl/M2ki6dhttp://goo.gl/mHxScb
                  obr.525 (1890)                                  obr.526 (26.8.2008)
Náš levý snímek je publikací „Staré Stříbro ve fotografii“ datován rokem 1890 a zachycuje právě onen počáteční úsek u Kostelního náměstí. Záběr z 26.8.2008 dokládá, že i touto, poněkud zastrčenou uličkou, prošel čas a s ním spojené změny.


http://goo.gl/rOPyjZhttp://goo.gl/7vQr3D                                             obr.527 (1978)                                obr.528 (14.4.2007)

Pro konfrontaci s předešlou stránkou se ještě nabízí foto z roku 1978. Letecký snímek, datovaný 14. dubnem 2007, pak skýtá jedinečnou příležitost obsáhnout jediným pohledem námi zkoumanou ulici, nesoucí dnes jméno českého krále Jiřího z Poděbrad. Pohnutou historii těchto míst dává tušit dřívější název „Brenntegasse“, jehož původ si objasníme citací z kalendária „Stříbro do roku 2000“. K datu 22.7.1764 se tam udává: ,, Čtvrt hodiny po půlnoci vznikl neopatrností postřihače sukna Ignáce Wölfla požár, který zničil 11 domů v ulici, zvané od té doby Brennte Gasse (Spálená, nyní Jiřího z Poděbrad).“ Strana 65 téže publikace dále pod položkou 1862 ještě informuje, že: „Konec dnešní ulice Jiřího z Poděbrad až k Židovské brance se nazýval Židovskou ulicí a ležel zde tzv. židovský dům (č. 116).“

«oOo»

Jiřího z Poděbrad - čp. 83

http://goo.gl/unO2Cq                     http://goo.gl/afyCZV
       obr.529 (26.4.1926)                                  obr.530 (21.10.2008)

Vstoupíme-li tedy do zmiňované uličky ze směru od Kostelního náměstí, prvním domem po levé ruce bude čp. 83. Dnes dům poměrně rozlehlý, patrový – jak dokládá foto z 21.10.2008. Jeho předchůdce (téhož popisného čísla) zachytil neznámý fotograf snímkem z 26. dubna 1926. Jak lze z přiloženého vyobrazení vytušit, krumpáče, páčidla a sochory již tou dobou odvedly kus práce, takže údaj „zbořeno 1926“ zřejmě odpovídá pravdě.

«oOo»

Jiřího z Poděbrad - pohled z kostelní věže

http://goo.gl/lJRR0Ohttp://goo.gl/E5oWbM                                       obr.531 (26.4.1926)                               obr.532 (27.10.1991)

Pravděpodobně tentýž „pan černobílý fotograf“ obětavě vystoupal na ochoz kostelní věže, aby zdokumentoval historii čp. 83 i z ptačí perspektivy, neboť snímek nese opět datum 26. dubna 1926. S pokrokem fotografických technologií, žel, nekráčel ruku v ruce pokrok v jiných oblastech, takže i člověk s fotoaparátem, naditým barevným filmem, musel 27. října 1991 o polednách rovněž pěšmo zdolat onen blíže neurčený závratný počet schodů, čehož důkazem budiž snímek pořízený „starou dobrou Flexaretou“ na materiál Agfa.

«oOo»

Jiřího z Poděbrad - čp. 76

http://goo.gl/n89CCthttp://goo.gl/gdRKPY                                       obr.533 (16.7.2007)                                obr.534 (7.10.2008)

Oba záběry, ač z nedávna, přece jen již v současnosti patří k historii. Zdokumentovaným objektem je v tomto případě čp. 76, přičemž vlevo vidíme situaci v poledních hodinách 15. července r.2007, vpravo pak 7. října 2008.

«oOo»

Jiřího z Poděbrad - křižovatka s Žižkovou

http://goo.gl/8FSZFZhttp://goo.gl/36RAcU                                         obr.535 (1972)                                    obr.536 (1.5.2006)

Dorazili jsme k důležitému bodu, dalo by se v určitém smyslu říci, přímo komunikačnímu uzlu této části města. Alespoň co se týče komunikací pro pěší. Stojíme totiž na křižovatce Žižkova – Jiřího z Poděbrad – „velké schody“, přičemž právě posledně jmenované schody dodávají tomuto místu punc jednoho z „pupků“ našeho města. Přiloženou dvojicí snímků se v zde nejdříve ohlédneme do směru ke Kostelnímu náměstí. Na černobílém snímku z jara 1972 se dětská postavička vlevo opírá o zábradlí, které pak lemuje dolů sestupující schodiště. Modře oděný muž na pravém snímku přichází zprava (tedy z ulice Žižkovy) a evidentně se chystá využít dobrodiní cestu zkracujících „starých dobrých Velkých schodů“. V tomto případě k nám promlouvá svěží předpolední čas 1. května 2006.

«oOo»

Jiřího z Poděbrad - čp. 39, 71 a 72

http://goo.gl/HwvVYlhttp://goo.gl/PP4wB1                                          obr.537 (1978)                                   obr.538 (10.10.2008)

Abychom dokončili procházku této příhradební ulice (ulice totiž skutečně kopíruje profil původně starší první městské hradby), musíme od velkých schodů pokračovat směrem, kterým jsme vykročili hned na počátku. Záběr z roku 1978 nevyvolává zrovna pocity nadměrného veselí. Naopak foto z 10.října 2008 alespoň působí úpravněji. Zářivě bílé stěny se sedlovou střechou prezentují čp.39, vlevo červené doplňky zpestřují fasádu čp.71 Velké schody nalezneme na tomto snímku po pravé ruce. Na téže straně máme černobíle okrajově zachycenu i část domu čp.72, později zbořeného (viz kapitoly ulic Plzeňská a Žižkova).

«oOo»

Jiřího z Poděbrad - čp. 39 a 41

http://goo.gl/3oBy7Bhttp://goo.gl/aS1OFL                                                    obr.539                                    obr.540 (18.10.2008)

Zde, tímto zpětným pohledem, naše výprava za poznáním ulice Jiřího z Poděbrad končí. Snímek z 18.10.2008 lemuje při levém okraji běloba čp.39, vpravo pak figuruje čp.41. Nedatované černobílé foto pak navíc dokládá existenci shora zmiňovaného čp.72 (budova bez oken, s komínem vprostřed zploštělé střechy), zachycena je i část zdiva s oknem čp.42, dnes již rovněž zbořeného (vpravo).

«oOo»