Ulice‎ > ‎

Boženy Němcové

 Boženy Němcové (dříve Spitalgasse) vychází z ulice Benešovy směrem k jihu, a to v místech, kde z Benešovy odbočuje na opačnou stranu ulice Dostojevského. Vydáme-li se tedy mírně svažitou ulicí Boženy Němcové, zaznamenáme záhy zleva navazující ulici Husovu a posléze z téže strany i ulici Kostelní.. Další kroky nás pak dovedou k romantickému zákoutí, kde doprava klesá ulice Hradební, v tomto místě zdobená obloukem známé Židovské branky. Pak již jen zbývá zdolat mírné stoupání mezi čp.109 (vlevo) a čp.116 (vpravo) a staneme na dolním konci Kostelního náměstí, kde také námi zkoumaná ulice Boženy Němcové končí. Po celé délce tato ulice svojí západní frontou s odstupem kopíruje průběh městské hradební zdi, přičemž distanční vzdálenost mezi zástavbou a hradbou je určována velikostí zahrad příslušejících k jednotlivým domům.



Boženy Němcové - křižovatka s Benešovou a okolí

http://goo.gl/nc1ilZhttp://goo.gl/JjSekk
              obr.312 (poč. 80.let)                               obr.313 (7.6.2008)

Ulice Boženy Němcové oficiálně začíná právě v těchto místech. Černobílý snímek zachycuje situaci po odbourání rohového čp.131 (řeznictví „Macháček“), přičemž budova čp.130 (ústředna rozhlasu po drátě) ještě přežívá. Na současném snímku, decentně zahalena stínem, naopak dožívá fasáda čp.193 (potraviny Kamila - vlevo), neboť tak obrovský reklamní poutač, který by byl sto zakrýt tuto veleostudu, dosud Stříbro nepoznalo.


http://goo.gl/ewN0ymhttp://goo.gl/fUYbX5
            obr.314 (2.pol. 70.let)                                obr.315 (9.9.2006)


Ještě ve druhé polovině let sedmdesátých (20.stol.), ze kterých pochází náš snímek, vizuálně nic nenasvědčovalo tomu, že zanedlouho dojde v řadě čp.129, 130 a 131 k zásadním změnám a přežít je souzeno pouze budově bývalé pošty, toho času telefonní ústředny. Barevné foto zachycuje postup prací na rekonstrukci vozovky v daném místě k datu 9..9.2006.


http://goo.gl/ltpt7chttp://goo.gl/BgYexF
               obr.316 (poč. 80.let)                            obr.317 (poč. 80.let)

Počátkem roku 1980 (levé foto) „se daly věci do pohybu“, takže začalo být jasné, že dny nárožního čp.131 jsou sečteny. Bývalý „dráťák“, takto čp.130 , však ještě odolával a až teprve vyrůstající konstrukce přístavby polikliniky si vynutila jeho zbourání.

http://goo.gl/KQAvgihttp://goo.gl/w7BZO5
             obr.318 (pol. 80.let)                                 obr.319 (2008)

Konečně se tedy stavbaři mohli naplno pustit do díla ( foto vlevo - polovina 80.let). Vpravo pak již dokončené dílo. Žádný architektonický skvost to vskutku není, ale třeba je natolik nadčasový, že jej ocení až příští generace.

«oOo»

Boženy Němcové - čp.129 (stará pošta)


http://goo.gl/AdxCUihttp://goo.gl/2O14Dy
             obr.320 (konec 70.let)                                obr.321 (7.6.2008)

Záběr vlevo dává nahlédnout předešle popisovaná místa koncem 70.let z perspektivy ulice Husovy …zatím co barevný snímek prezentuje žhavou současnost dopoledních hodin dne 7.června 2008. Snad abychom si připomenuli původní poslání zde dominující budovy, její význam a s jakými „potížemi růstu“ se museli zdejší zaměstnanci potýkat uchýlíme se opět k šťavnatým zápisům z jednání Místní správní komise (od 25.5.1946 ji vystřídala rada MNV). Ta projednávala 13.listopadu 1945 pod bodem 39 „Žádost poštovního úřadu ve Stříbře za přidělení lyží. čj.4326. Usneseno vyhověti a poskytnouti poštovnímu úřadu 4 páry lyží.“ A pak, že úřední lejstra jsou jenom nuda. Představa listonošů, brázdících ulice našeho města na lyžích… Ačkoli – byla jiná doba a doručit dopis do některých odlehlejších míst v zasněžené zimě asi skutečně znamenalo něco jako absolvovat proslulý Sokolovský závod branné zdatnosti – možná by se v oněch časech ještě uplatnila i ta střelba…a ne ze vzduchovky.


http://goo.gl/OrdTeb

V těchto místech ještě chvíli setrváme, jenom se pustíme trošku proti proudu času. Černobílý záběr je vyjmut z  předválečné pohlednice, jejímž účelem zřejmě bylo oznámit světu, že město Stříbro otevřelo zbrusu novou budovu pošty. Zmíněná novostavba čp.129 byla realizována v r.1927 s jednoznačným určením – pošta, telegraf, telefon. To ale došlo naplnění až 23..9.1928, kdy se sem přestěhoval z  čp.14 stávající poštovní úřad. Mimochodem - den před tím tady byla, jako první v republice, uvedena do provozu automatizovaná telefonní ústředna lokální sítě. Ačkoli později pošta znovu změnila sídlo, mnohého z pamětníků dosud osloví i pojem „stará pošta“ vztažený právě k těmto místům.

















              obr.322




http://goo.gl/Kxxqx4http://goo.gl/xW3Xix
                obr.323 (20.1.1927)                                     obr.324

A náš ponor do minulosti pokračuje, takže docházíme k počátku roku 1927 – konkrétně ke dni 20.ledna 1927. Tehdy byla pořízena nejspíš poslední fotografie objektu, evidovaného jako čp.129. Vzhledově působí toto uskupení jako dva samostatné domy, z adresáře však jednoznačně vyplývá, že se k tomuto „dvojdomí“ vázalo pouze jediné adresní číslo - 129. Čili – odleva první dvě střechy, evidentně šindelové, kryjí čp.129. Dále pak dům s obchůdkem v přízemí má čp.130 a v budoucnu jeho přízemní prostory poslouží ústředně rozhlasu po drátě. Na nedatovaném snímku vpravo však v roli čp.130 vystupuje jakási přízemní chalupa, z čehož lze usoudit, že tady náš zpětný chod v čase končí.


http://goo.gl/X7WG95                                 http://goo.gl/g32aWT
                 obr.325 (konec 70.let)                            obr.326 (7.6.2008)

Mezeru mezi čp.129 a 130 přemosťovala klenba brány, která uzavírala průjezd do dvora za zmiňovanými domy. Její podobu nám připomíná snímek z konce 70. let (20.stol.). Současnost reprezentuje foto z 7.června 2008.

«oOo»

Boženy Němcové - čp.797

http://goo.gl/r7C02ahttp://goo.gl/53n0tb
               obr.327 (9.4.1989)                                  obr.328 (7.6.2008)

Pokud by nás v minulých dobách neodradil ponurý vzhled výše uvedeného průchodu mezi oběma domy, zjistili bychom, že v  našem městě bylo (a stále je) možno najít domy nebo trakty domů, o kterých vlastně ani nevíme, že existují. Jsou ukryty kdesi mimo hlavní fronty ulic, na dvorech či zahradách. Tak tomu bylo i v případě domu čp.797, který nenápadně přežíval přikrčen za bývalou poštou. Pokud si z dětství pamatuji, byl zpočátku obýván nájemníky. (Nebo alespoň jeho první patro.) Zřejmě ale již tehdy spadal pod správu pošt a telekomunikací. Časem pak začal být využíván pouze ku provozním účelům zmíněných institucí. Koncem roku 1987 dospěla v sousedství („přes dvůr“) ke stavebnímu dokončení nová budova polikliniky, ale čp.797 vydrželo ještě další tři roky, nežli přišla doba, kdy se i jeho čas naplnil. Doličnou fotografii snad netřeba obšírně komentovat. Vpravo, mimo záběr, máme boční stěnu polikliniky se schodištěm k personálnímu a zásobovacímu vchodu lékárny – bílá plocha vlevo představuje lamelami obloženou část fasády bývalé pošty, později telefonní ústředny, tedy čp.129


http://goo.gl/uNzXO5http://goo.gl/0gIiF2
                obr.329 (26.3.1989)                                obr.330 (7.6.2008)

Znovu čp.797, tentokrát v pohledu ze Smutečního vrchu dne 26.3.1989. Do stejných míst míříme i druhým snímkem z  7.6.2008. Pozornosti hodna je zde skutečnost, že přes téměř dvacetiletý odstup obou snímků a tudíž navzdory překotnému technickému pokroku, nalezneme na stále stejném místě dřevěný sloup, který je dnes dokonce obtěžkán daleko mohutnějším svazkem silně prověšených a bezpochyby nezbytných funkčních kabelů.

«oOo»

Boženy Němcové - okolí z ptačí perspektivy

http://goo.gl/hHx0Dnhttp://goo.gl/7fpEsl
                 obr.331 (1962)                                  obr.332 (15.7.2007)

Předešle prozkoumaná místa ještě nahlédneme z ptačí perspektivy. Černobíle jsme v létě roku 1962 a na střeše čp.126 v ulici Boženy Němcové. Nejmohutnější blok zdiva nám zde nabízí stará budova polikliniky, mezi lidem známá jako „Ústav“. Je patrno, že její stěny ještě krášlila původní secesní fasáda a bílá plocha na čele pravého křídla stále hlásala „RESTAURATION“. Výše zmiňovaný dům čp.797 rozpoznáme snadno v pásu bílého zdiva – dvě okna dvoudílná + jedno trojdílné, z boku pak křídlovitě rozevřený štít. Uzounký proužek čehosi zcela vpravo jenom naznačuje balkony zadní stěny čp.129. Rozluštit změtˇ stříšek za čp.797 je dosti problematické, takže se raději nepustíme do nejistých spekulací. Zato tři okna při dolním okraji snímku zaručeně patřila k čp.128, dříve známému jako adresa komunálních zámečníků, instalatérů a klempířů. V barvách nás pak oslovuje předpolední čas dne 15.7.2007, nahlížený z  perspektivy ochozu kostelní věže. V tomto případě snad komentáře netřeba.


http://goo.gl/CDkFKuhttp://goo.gl/plSWGJ
                obr.352 (1962)                                      obr.353 (21.4.2006)

K pořízení levého snímku posloužily v létě 1962 opět nejvyšší body krovu čp.126 v ulici B.Němcové a my si tak přes střechu čp.528 dopřáváme výhledu k ulici Kostelní a parčíku v místech jejího styku s ulicí B.Němcové. Od zmíněného roku 1962 uběhlo více než čtyřicet let, v jejichž průběhu v ulici Benešově vyrostla i budova nové části polikliniky. Využitím jejích výškových dimenzí pak možno pořídit snímky téměř letecké. Zde přiložené foto vzniklo 21.dubna 2006 a zachycuje přibližně stejnou část výše zmíněných ulic. Orientačně: cípek ploché střechy vlevo patří k čp.129, štít a sedlová střecha ve středu dolního okraje obrázku lokalizují čp.127, na něj dále navazuje čp.126.

«oOo»

Boženy Němcové - čp.126 - 128

http://goo.gl/YpBZ2khttp://goo.gl/wuepDK
                obr.333 (pol.50.let)                              obr.334 (7.6.2008)

Starší záběr nás zavádí zhruba do poloviny 50. let (20.stol). Dále postupujme odprava. Čp. 128 (zde část bílé fasády zcela vpravo) se tou dobou ještě do ulice pyšnilo prvním poschodím a trojúhelníkovým.štítem - o čemž se budeme moci přesvědčit i na některých dalších snímcích. Sousední jednopatrový dům nese číslo 127. Ve výši prvního poschodí umístěný rám je čímsi jako vývěsním štítem stříbrského muzea. – v počátcích městského a posléze i okresního. To sídlilo v přízemních prostorách již v předválečných dobách. Po r.1945 byla pro muzejní účely vyčleněna i další budova – čp.126. V uvedených prostorách pak muzeum (k němuž posléze přibyl i archiv) setrvalo až do zrušení okresu Stříbro. Poté byly oba subjekty přestěhovány do radnice.Jak vyhlížela uváděná část ulice Boženy Němcové k datu 7.6.2008 ukazuje konfrontační snímek.
  Původní předválečná tabulka s označením příslušného domovního čísla na čp.126  
Pozn.: Tato (středová) část dnešní ulice Boženy Němcové je v Císařských povinných otiscích stabilního katastru uváděna jako „Tumelplatzgaße“ – česky bychom řekli „Rejdištní ulice“. Pozdější doby pak přinesly změnu názvu, pročež se ulice po celé délce, až do poválečného přejmenování, zvala „Špitálská“ (viz dále). Ke zmíněným Císařským otiskům (z let 1824 - 1843) se pravděpodobně vztahuje i odstaveček z kalendária Stříbro do r.2000, kde se mj.dozvíme: „Srpen - říjen 1837: Na stříbrském panství provedli geometři katastrálního inspektorátu po přípravných pracích detailní vyměření terénu pro stabilní ka­tastr, které se stalo základem map užívaných dodnes.“



http://goo.gl/ZOMkDuhttp://goo.gl/yBK8Ah
                  obr.335 (1962)                                      obr.336 (1962)

U domů čp.128 a 127 máme dokonce možnost nahlédnout za jejich zadní trakty. Vlevo vidíme část zahrady za čp.127 ohraničenou vzadu hradební zdí, po jejímž překonání bychom stanuli na Smutečním vrchu. Zprava je zahrada vymezena, dnes již neexistujícími, dílenskými objekty provozovny zámečnictví, klempířství a instalatérství, které bývaly tehdy začleněny v komplexu Komunálních služeb města Stříbra. Pravé zátiší pak ukazuje zadní frontu čp.127 (vlevo) a část čp.126 (vpravo) v pohledu z právě zmiňované zahrady. Oba snímky pocházejí z léta 1962. Pravděpodobně z Watzkovy kroniky pochází následující informace k čp.127: „1849 byla provedena reforma v nemocnících. C.a k. ministerstvo vnitra nařídilo dekretem ze dne 4.6.1849 pod číslem 12.617 reformu nemocnic. Aby město mohlo realizovat toto nařízení a nemuselo nemocné chudé ubytovat v soukromých bytech, jelikož byl nedostatek místa ve špitálu stříbrském, se rozhodla městská rada zakoupit dne 14 dubna 1852 pod č.2537 dům číslo 127, 1/4 pravovárečného práva a malou zahradu ve výměře 35 sáhů za 2.500 zl.35 kr. Dále k domu patřila zahrada o výměře 640sáhů za 320 zl, Celkový náklad byl 2.820 zl 33 kr. Dům čp.127 byl přeměněn na špitál a všechny místnosti byly zařízeny nábytkem a postelemi.V roce 1859 byla provedena přestavba nákladem 1.458 zl.30 kr. C. a k.ministerstvo dalo výnosem ze dne 18.10.1869, pod číslem 31.827, tomuto špitálu charakter veřejné nemocnice a proto se tam mohli ubytovat i nemocní upoutaní na lůžka, pročež bylo zakoupeno lékařské vybavení v ceně 559 zl.37 Kr. Uzávěrka v roce 1872 vykazovala majetek špitálního fondu v hodnotě 10.651 zl.“ Dopracováváme se tak k příčině přejmenování původně ulice „Rejdištní“ na ulici „Špitálskou“. (Další souvislosti viz ulice Jakoubka ze Stříbra.)


http://goo.gl/nQ06RKhttp://goo.gl/nmHlNF
                 obr.337 (poč.60.let)                             obr.338 (34.1.2007)

Naše procházka dospěla ke křižovatce ulice Boženy Němcové s  ulicí Kostelní. Tentokrát jsme ale na počátku let šedesátých a jak zřejmo, komunální zámečnictví, klempířství a instalatérství (čp.128) ještě stále do ulice nahlíží štítem a jednopatrovým průčelím. Při pozornějším průzkumu možná zjistíme, že povrch vozovky byl v tomto úseku pouze prašný. Kostky, směrem k „Benešovce“, začínaly až na rozhraní čp.127 a 128. Záď zde právě parkujícího kabrioletu zn. Mercedes doplňovala velká plynová bomba, přičemž vůz ten byl vlastnictvím pana Šlosara, jinak dlouholetého vedoucího výše zmíněné provozovny Komunálních služeb. Přízemní domek vlevo má čp.125 a k  přístavbě patra zde došlo v r.1996. Pravá strana ulice doznala zásadní změny v souvislosti s výstavbou bloku činžovních domů čp.132-135. Ty byly dokončeny v r.1958. S jejich výstavbou došlo v těchto místech i k rozšíření ulice zhruba o 2 m. K porovnání se současností pak použijeme zimní idylku, tak jak ji připravil 24. den měsíce ledna v roce.2007.



http://goo.gl/9AadEO

V podstatě tentýž pohled jako na předešlých snímcích, jenomže tentokrát v těsně poválečných létech…1946 nebo 1947.























       obr.341 (1946/47)

«oOo»

Boženy Němcové - čp.123 - 125

http://goo.gl/uV7y5khttp://goo.gl/bv4yqo
               obr.342 (pol.70.let)                               obr.343 (26.6.2008)

Stojíme v ulici Kostelní, která v tomto místě navazuje téměř kolmo na ulici Boženy Němcové. Na snímku cca z poloviny sedmdesátých let (20.stol.) figurují odleva čp.: 123, 124, přízemní 125 a opět poschoďový 528 – v jehož přízemí kdysi sídlilo zubní oddělení tehdejšího OÚNZ. Při pohledu na černobílý snímek možná mnohého napadne: „Kde je nějaké auto? Zlatá sedmdesátá léta“. A v tomto směru má dotyčný myslitel pravdu, neboť pořídit právě tady „autaprosté“ foto je dnes věc zcela nemožná. To ostatně dokládá i náš záběr z 26.června 2008. 
Zde snad pro úplnost znovu zmiňme „Císařské povinné otisky stabilního katastru“, které tuto lokalitu evidují jako „Tumelplatz“. Český ekvivalent k uvedenému cizojazyčnému výrazu by nejpravděpodobněji zněl „Rejdiště“. Namátková probírka adresářů českých historických sídel nás přesvědčí o poměrně častém užití tohoto pomístního názvu. A jelikož jsme se domnívali, že by i toto mohlo vypovídat cosi o minulosti našeho města, učinili jsme dotaz na Ústav pro jazyk český. Téměř obratem došlá odpověď nám objasnila význam slova „rejdiště“ jako: „1. místo ke skotačení, hřiště, 2. výběh pro zvířata jinak chovaná ve stáji, 3. jiné upravené místo k ježdění, pohánění apod., 4. místo pro souboje, turnaje, zápasiště, 5. místo, na němž je čilý ruch, a konečně 6. místo, kde se koná nějaká nekalá činnost lidí, duchů apod. Vzhledem k podobnému významovému rozpětí německé varianty (Tumelplatz = hřiště, bojiště, jeviště) lze usuzovat obecně na místo, kde se shromažďovalo větší množství lidí, nebo - podle dokladů z historických textů možná ještě pravděpodobněji - na cvičiště koní.“ (A zase jsme o něco chytřejší!)

«oOo»

Boženy Němcové a okolí - pohled z kostelní věže

http://goo.gl/3OFOiOhttp://goo.gl/Tj3gJC
                obr.344 (po r.1924)                              obr.345 (15.6.2007)

Křížení dnešní ulice Boženy Němcové s ulicí Kostelní nám z nadhledu kostelní věže přibližuje dokument opět poněkud staršího data. Dle stavu zástavby vznikl v předválečném období, někdy po r.1924. (Tehdy se ul. B.Němcové zvala Špitálská, zatímco Kostelní si své jméno ponechala.) Zde přepokládám, že řada domovních štítů, při středu dolního okraje, existovala ještě po válce. V téže době bychom tu také nalezli i jednu z obecních kašen, patrnou jako obdélníkový útvar, přímo na styku uvedených ulic. Její zrušení je asi rovněž možno spojovat s  dispozičními změnami konce padesátých let (20.stol.). Pro konfrontační snímek bylo pochopitelně nutno znovu vystoupat po zaprášených schodech k ochozu kostelní věže. Stalo se tak v „předobědovém“ čase dne 15.července 2007.

«oOo»

Boženy Němcové - čp.122

http://goo.gl/aPkbDhhttp://goo.gl/KwiEud
            obr.346 (1987)                               obr.347 (3.2.2008)

Do obloučku vykroužený portál zdobil kdysi dům čp.122 v ulici Boženy Němcové. Já osobně sice pamatuji již jen torzo přízemní zdi, avšak z časně poválečné fotografie lze vysledovat (ač nejasně, přece ale jen v dostačující míře) existenci jednopatrového stavení v této části fronty ulice. Ve dvoře býval objekt sloužící pravděpodobně jako stáj. Ten se koncem devadesátých let (20.stol.) stal základem pro rekonstrukci na rodinný dům. Foto vlevo z r.1987, napravo z  3.února 2008.

«oOo»

Boženy Němcové - čp.114

http://goo.gl/kJBdC5http://goo.gl/7aJTlS
                 obr.348 (1987)                                    obr.349 (15.7.2008)

Před sebou máme úzké hrdlo mezi čp.114 (vlevo) a čp.118. Oproti černobílému roku 1987 nám foto z 15.7.2008 nepříliš nápadně oznamuje změnu po pravici (viz dále). Zato vlevo zaznamenáme jakousi ohradu sloužící ne zcela jasným účelům a osobitě řešené stavební „úpravy“ domku čp.114.


http://goo.gl/58zbPJhttp://goo.gl/MguKtz
        obr.358 (autor kresby Karel Sýkora)                     obr.359 (13.6.2008)

Báseň a skutečnost. Tak bychom mohli nazvat dvojici zátiší, zachycujících jedno a totéž místo našeho města. V obou případech se autoři vyobrazení nechali uchvátit scenérií dolní partie ulice Boženy Němcové s dominujícím štítem čp. 114 (vlevo) a za plotem přikrčeným čp.118 (vpravo). Vlevo oku milá malba známého stříbrského umělce pana Karla Sýkory, vpravo pak foto, zachycující tvrdou realitu dne 13.6.2008. Mimochodem – ještě v první polovině let padesátých (20.stol.) stával přibližně v místech u levého okraje přiložených ilustrací jednoposchoďový dům čp.113. Pravděpodobně fakt, že zřejmě od konce války nebyl obydlen a možná i kombinace se smolným číslem 13 na konci, nevěstily nic dobrého a zákonitě vedly k jeho zániku.

«oOo»

Boženy Němcové - střední část

http://goo.gl/kJBdC5http://goo.gl/V2rbj7
                 obr.350 (9.4.1989)                               obr.351 (31.5.2008)

V tuto chvíli jsme dospěli na úroveň severozápadní stěny čp.114. Z tohoto místa také zpětně obhlédneme střední úsek ulice Boženy Němcové. Devátý den měsíce dubna v roce 1989 zastihuje zmíněná místa ve stavu odpovídajícím dané době.

«oOo»

Boženy Němcové - okolí Židovské branky

           http://goo.gl/uTt1lY            http://goo.gl/B1vA1u
                      obr.354 (1987)                                obr.355 (15.7.2008)


                         
                        obr.356 (1987)                             obr.357 (15.7.2008)

Prostřednictvím snímků z roku 1987 a 2008 si prohlédneme soutěsku mezi čp.114 a čp.117. Nahoře náš pohled míří ke Hradební ulici a Kostelnímu náměstí, dole pak hledíme směrem opačným. Srovnáme-li 21 let, které od sebe dělí snímky, zjistíme, že až na nově postavený dům na snímku 357 (štít je opravdu od jiného domu, který je "přilepený" ke štítu na levém snímku)se na fotografiíích v podstatě nic nezměnilo (přibyla asi jen ta satelitní anténa).


http://goo.gl/G8Z5z3                          http://goo.gl/4TAJRu
                      obr.360 (1923/24)                              obr.361 (24.1.2007)

A stejný úhel pohledu zachováme i na dalších dvou snímcích. První pochází pravděpodobně ze zimy 1923 – 1924, která se, dle záznamů, vyznačovala nadprůměrným množstvím sněhu a krutými mrazy. Tehdejšímu panu fotografovi se podařilo tímto působivým snímkem atmosféru oné zimy dokonale zachytit… až z toho člověka zebou nohy. Oproti tomu zima 24.ledna roku 2007 nebyla zdaleka nějak krutá a sněhová pokrývka nijak mimořádně vysoká.


http://goo.gl/XR5gO5                       http://goo.gl/VVYGsx 
        obr.362 (kon.70.let)                                    obr.363 (11.2.2008)

Na úrovni průhledu Židovskou brankou ještě věnujeme pozornost objektu stávající garáže (viz foto vpravo – z 11.2.2008), a tak současně vysvětlíme některé reálie z předešlého historického snímku. Snad ještě počátkem osmdesátých let (20.stol) se v tomto místě tyčil štít jednoposchoďového domu čp.115. Jeho jinak fádní průčelí ozvláštňoval půlkulatý vchodový portálek a k němu přidružená přístupová rampa. Dům, ač po válce neobydlen, přetrvával a chátral až do asi poloviny let osmdesátých (20.stol.). Dokonce se do posledních okamžiků pyšnil i příslušnou tabulkou s číslem popisným (viz snímek z konce sedmdesátých let 20. století). Pro žáčky, docházející tudy do hudební školy, bývalo toto úzké a potemnělé zákoutí místem zkoušky odvahy a hýždí sevřených – zejména pak v období krátkých zimních dnů.

«oOo»

Boženy Němcové a okolí- letecký snímek

              http://goo.gl/BZs1bj
obr.1162

K závěrečné rekapitulaci nám s výhodou poslouží výhled z letadla Víti Šoltyse, ačkoli snímek nejzřetelněji zachycuje spíše ulici Husovu, a to v celé její délce.

«oOo»