Ulice‎ > ‎

Benešova (východ)

Benešovu ulici lze zcela nepochybně považovat za hlavní ulici našeho města. Takové postavení pochopitelně od uvedené komunikační tepny vyžadovalo i jistou dávku pružnosti, co se týče měnění názvů. Půjdeme-li proti toku času, vynoří se „třída Československé lidové armády“, kterýžto název řešil odstranění politicky neúnosných tabulek s nápisem „Stalinova“. Leč populární Josif Vissarionovič neměl ani v tomto směru čisté svědomí, neboť vypudil v Čechách neméně populárního „Dr. Edvarda Beneše“, jehož jméno nesla zmiňovaná „třída“ v prvních poválečných letech. O letech válečných nám podává svědectví, sice nedatovaný, přesto bezpečně časově zařaditelný plán města. Z něho vysvítá, že námi probíraná ulice slula po oněch necelých sedm let „Strasse des 9 Oktober“, čímž měl býti oslaven den, kdy se město Stříbro stalo součástí „Velkoněmecké říše“, viz dobový článek zde. Titulární řetěz uzavřeme historicky doloženeným předválečným názvem „Chebská ulice“ (Egergasse), proti němuž snad nikdo nic nemůže namítat (ale který se právě proto přímo nabízí ku přejmenovávání).










Benešova - pohled od náměstí

http://goo.gl/dANU04 https://plus.google.com/u/0/photos/109973609577791495557/albums/6000317789825684337/6000318092113048066?pid=6000318092113048066&oid=109973609577791495557
                    obr.152                                            obr.153 

Naše dva snímky pamatují právě ještě ono neutrální „Egergasse“ – tedy „Chebská ulice“. Nalevo snad vstupujeme ještě do dob c.k. mocnářství vpravo již lze, dle módní linie oblečení a vzdáleného autobusu, usuzovat na optimismus prvorepublikový. V obou případech chybí po pravé straně patrová, lehce kubistická, fasáda č.p.147, což klade náš dokument před r.1934. Poznámka na okraj: Nejspíš překotný běh událostí vedl k tomu, že v euforické kampani přejmenovávání po roce 1989 se hlavní stříbrské třídě dostalo stručného: „Benešova“. Ovšem bez toho Dr. a bez Edvarda, takže poněkud tápu, nejedná-li se třeba o Beneše Třebízského - spisovatele, případně o herce Svatopluka Beneše, či dalšího z řady významných Benešů. Jen Ottova všeobecná encyklopedie jich uvádí sedm.


http://goo.gl/MsjHUq          http://goo.gl/igbncm
               obr.154 (2008)                                          obr.155 (2006)

V roce 2006 a v létech předchozích probíhala po etapách rekonstrukce Benešovy ulice v celé její délce. Pravý snímek byl pořízen 30.11.2006a dokládá k tomuto datu stav prací v úseku mezi Masarykovým náměstím a křižovatkou s ulicemi B.Němcové – Dostojevského. Pokládce nového povrchu přirozeně předcházela kompletní obnova inženýrských sítí.
Levý snímek zachycuje současný stav vstupu do "Benšovky" od náměstí 
Pamětní deska opravy, vložená 11.4.2008 do dlažby chodníku u križovatky s ulicí Dostojevského

«oOo»

Benešova - "U Vilíma"

http://goo.gl/ePhnsn http://goo.gl/O7nmOk
                   obr.156                                           obr.157 (2008)

Procházku námi probíranou ulicí můžeme zpestřit občerstvením v restauraci, která je současníkům známa pod přízviskem „U Vilíma“. Do jejího lokálu před r.1945 nás uvádí první, blíže nedatovaný snímek. Funkci pohostinství zřejmě plnily zdejší interiery od nepaměti. Jenom z poválečných časů lze vzpomenout, že ještě koncem let padesátých (20.stol) bychom zde nalezli stravovací zařízení na způsob „závodní kuchyně“. Doba vrcholné militarizace našeho města (posádkového), v první polovině téže dekády, zase přiřkla podniku bojovný titul „Armádní dům“. Těsně poválečný inzerát naopak mírumilovně hlásá: Hotel a restaurace „Stará pošta“ ve Stříbře. Prvotřídní kuchyně – čisté pokoje – vína a likéry – stinná zahrada – kuželník. Všechny Vás uspokojí V.Hanzlík. Nájemce. Třída Dra. Edv. Beneše 146. Tel. 214. Stříbrské kalendárium „Stříbro do roku 2000“ uvádí k „Staré poště“ roku 1929 celkovou přestavbu, mj. pro potřeby spolku pěveckého, hasičského, tělocvičného a Svazu Němců. Rovněž adresář z r.1912 eviduje čp.146 jako „Alte Post“, přičemž vlastníkem objektu je stříbrský pivovar. Současnou podobu restauračních prostor nám představuje foto z 29.4.2008.
«oOo»

Benešova - čp. 147

http://goo.gl/tco8v4http://goo.gl/vHjJhI
                    obr.158                                          obr.159 (2008)

Sousedem „Staré pošty“ je čp.147, nově vystavěné v r.1934. Zda bylo cílem neznámého pana fotografa zachytit cosi jako idylku rodinky bloumající stříbrskými ulicemi, či pořídit reklamní foto firmy Orion…? Každopádně číslo popisné je zcela konkrétní a skutečnosti odpovídající. Dle oblečení aktérů (a limitujícího roku výstavby) snad lze usuzovat na pokročilá léta třicátá (20.stol). V létech padesátých a částečně i šedesátých (20.stol.) zde u dveří „Elektry“ prostál nejeden starší spoluobčan noc ve frontě na pračku, ledničku či televizor. „Elektra“ býval totiž zašifrovaný název obchodu s elektrospotřebiči a sortimentem souvisejícím, kteréžto komodity se v uvedených dobách řadily do kategorie tzv. „nedostatkového zboží“. Barevný snímek, ač se to možná na první pohled nezdá, zachycuje tatáž místa dne 28.4..2008. Porovnáním obou záběrů by současná reklama mohla vtipně těžit z minulosti sloganem: „Dříve Orion – nyní orient“.

«oOo»

Benešova - čp. 199

http://goo.gl/yxPJUk       http://goo.gl/xDBUH4
                       obr.160                                        obr.161 (2008)

Procházka Benešovou ulicí nám v zápětí nabídne po levé straně čp.199 a jeho „Klasicistní vjezdový portál s římsovými patkami a neprofilovaným ostěním“ (Muk, 1976). Již v adresáři z roku 1912 je uveden jako majitele domu Dr. Ignaz Weil. Barev. foto 23.02.2008. Černobílé foto cca z počátku let osmdesátých (20.stol).
«oOo»

Benešova - Chebská brána

http://goo.gl/Gr6z2C                           http://goo.gl/FPsFa1
                       obr.162                                           obr.163 (2008)

V době exponování tohoto nedatovaného snímku nebývalo fotografování ještě běžnou a ani jednoduchou záležitostí. Nehynoucí zásluhou neznámého muže (či snad ženy?), halícího se v daný okamžik pod kápi deskového fotopřístroje – „měcháče“, budiž skutečnost, že tak vznikl jediný snímek, zachycující pro budoucí takzvanou Chebskou bránu v plné kráse. Ona krása byla obětována ryze praktickým zájmům o zajištění průchodu císařské silnice Stříbrem. Z téhož důvodu měla brána padnout již v r.1837, ale všeobecný nesouhlas místního obyvatelstva dokázal o čtyřicet let oddálit rozkaz zemského gubernia. Roku 1877se však osud této historické památky (jejíž podoba se zřejmě podstatně neměnila od 16.století) definitivně naplnil. Naplnil se i osud mnohých cenných archivních dokumentů, do té doby ve věži uložených, neboť ne všechny písemnosti poté skončily v rukou povolaných. Námi popisovaná brána (zvaná též Horní, Říšská a snad i Nová) uzavírala Chebskou ulici přibližně v místech rozhraní staré a nové budovy polikliniky (plus - minus). K přibližnému porovnání možno použít snímek z 28.4..2008.

«oOo»

Benešova - pohled k poliklinice

http://goo.gl/HLxcFF                           http://goo.gl/7cQxOQ
                         obr.164                                      obr.165

Ještě v polovině let sedmdesátých (20.stol) byl průhled tehdejší ulicí Čs. Lidové armády vizuálně uzavírán frontou čtyř domů. Dvouposchoďové polikliniky (čp.511), přízemní stavby (čp. nezjištěno), menšího jednopatrového (snad čp.208) a nárožního čp.131. Do dnešních dnů přežila pouze budova největší, tj. budova polikliniky. Ostatní „menší bratři“ padli za obětˇ dobovým představám o nutnosti vybudování nových prostor pro potřeby tehdy stávajícího zdravotnického komplexu. Foto vlevo mj. připomíná doby, kdy papírnictví nezdobil vývěsní štít „Papírnictví“ ale bezpochyby výstižnější název „NARPA“ – čili léta padesátá století dvacátého. Snímek vpravo jsou již řečená léta sedmdesátá (století téhož).

«oOo»

Benešova - čp. 197

http://goo.gl/lHoUsqhttp://goo.gl/bAmY4Z
                 obr.166                                            obr.167 (2008)

Pokud bychom se v místech, odkud byly exponovány snímky na předešlé stránce, rozhlédli na obě strany asi v polovině let padesátých (20.stol.), oslovila by nás jižní fronta lákadlem v podobě prodejny Drogerie, exklusivitou odpovídající zcela standardu oné doby. Dnešní doba v těchže prostorách (čp.197) nabízí sortiment kojeneckého a dětského zboží.

«oOo»

Benešova - čp. 151

http://goo.gl/0gXmpc                 http://goo.gl/IIDP5f
                       obr.168                                      obr.169 (2008)

Protější, severní, stranu ulice v téže době zdobil kamenný portálek čp.151. Sice ne nějaký architektonický skvost, ale přece jen pohledově laskavější nežli kovově studená rádoby „moderna“. Paradoxně ing. Muk zprávu z průzkumu čp.151 uzavírá větou: „Historickoarchitektonicky hodnotný je pouze portál, který v případě zboření objektu by měl být zachován.“ Současný stav je tedy možno považovat za důsledek zvláštního jevu, který bych snad nazval nějak jako „inverzní chápání dobře míněných rad“.

«oOo»

Benešova - čp. 152

http://goo.gl/TZ7cj9                       http://goo.gl/tVG34w
                        obr.170                                       obr.171 (2008)

Dům čp.152 hodnotí ing. Muk jako „důležitý doklad gotické výstavby“. Poměrně obsáhlá složka především oceňuje klenuté prostory a portál s nadsvětlíkem, přičemž si ale všímá i pozdějších stavebních úprav, včetně pavlače s vyřezávaným zábradlím či síně v patře zdobené rovněž řezaným zábradlím. Celkově lze z řečeného elaborátu vyvodit potěšující skutečnost, že zmiňované čp.152 není „jen tak nějaký barák“. Černobílé foto dokládá stav cca z poloviny osmdesátých let (20.stol), barevné foto z 23.2.2008.

«oOo»

Benešova - čp. 194

http://goo.gl/DlbOEQhttp://goo.gl/6P1NFt
                      obr.185                                      obr.186 (duben 2008)

Historickoarchitektonicky hodnotný objekt čp.194“ (ing.Muk). Z pohledu novějších dějin Stříbra je tento dům významný tím, že se zde „29.3.1864, v rodině stříbrského sedláře narodil Leopold Schmutzler, mezinárodně známý a oceňovaný malíř, portrétista četných významných osobností. Studoval ve Vídni a v Mnichově, kde pak také po r.1895 většinou pobýval. Zemřel 20.6.1940. Některé jeho práce byly inspirovány také stříbrskou tématikou, ve městě i vystavoval.“ (Bystrický, Rubášová – Stříbro do roku 2000). Nekvalitní černobílý snímek pochází z monografické publikace zabývající se umělcovou osobností.

http://goo.gl/id53Zmhttp://goo.gl/ufs9Vf
               obr.215 (9.4.1989)                                 obr.216 (15.5.2008)

Detail portálu čp. 194. Dle ing Muka se zde jedná o klasicistní portál. Naše foto nám dokládá změny s odstupem cca dvaceti let.

«oOo»

Benešova - čp. 154 a 155

http://goo.gl/nBuKCkhttp://goo.gl/qxRYtg
            obr.172 (pol.50.let 20.st.)                          obr.173 (duben 2008)

Kdo by dnes věřil, že křižovatku ulic Benešova, Dostojevského a Boženy Němcové kdysi krášlily dva domy, které mohly být v udržovaném stavu bezesporu ozdobou těchto míst? (Tady pozor – ulice B.Němcové totiž oficiálně začíná právě na této křižovatce a ulice Husova je tedy její odbočkou.) Bohužel – nebylo údržby, nebylo ani ozdoby. Pouze ideově podbarvené státní svátky znamenaly oživení oprýskaných fasád v podobě fáborků, myšlenkově silných mobilizujících hesel, plakátů a olbřímých portrétů „velkých vůdců“. Ani takovéto propagandistické zapojení však neuchránilo ona čp.154 (vpravo) a 155 od neodvratného osudu. Tuším, že v létě 1958 byla armádní technikou vykonána poprava obou domů – nešťastníků. A město bylo zase o něco „krásnější“.!? (Na druhou stranu zase… nebylo kam věšet hesla.) Černobílé foto prezentuje cca polovinu let padesátých (20.stol.), barevný snímek byl exponován 26.4.2008.

«oOo»

Benešova - čp. 192

http://goo.gl/E1Y1F8http://goo.gl/9A0EVU
                obr.174 (1946-47)                                  obr.175 (duben 2008)

Pokud bychom v prvních poválečných létech stanuli v ulici Dr.Edvarda Beneše, zády do ulice Dostojevského, nabízel by se nám pohled na čp.192. Pro orientaci: vlevo sousedil s dnešní prodejnou Kamila, směrem od nás dolů vede ulice Boženy Němcové, vpravo pak dominuje čp.129 - bývalá telefonní ústředna. Pokud vím, až do demolice byl tento domek čp.192 bezproblémově užíván dívčí sekcí Junáka jako klubovna. V rumiště se prý jmenovaná stavba, z ničeho nic a bez varování, přeměnila jedné noci koncem let 40 a skautíci ráno ze změti trosek zachraňovali co zachránit ještě šlo. A proč by také ne, když už přízrak zrušení skautské organizace v tehdejší ČSR očividně visel ve vzduchu.

«oOo»

Benešova - pohled od polikliniky

http://goo.gl/SpcGnI                           http://goo.gl/xAR4XK
             obr.176 (1903)                                          obr.177 (2008)

Tyto dva záběry by mohly posloužit k dodatečné orientaci v předchozích položkách Benešovy ulice. „Gruss aus Mies“ je výřezem z pohlednice odeslané ze Stříbra 4.9.1903. Názorně nám ukazuje situaci v místě křížení ulice Benešovy s ulicemi B.Němcové (zde mimo pravý okraj snímku) a s ulicí Dostojevského (za levou hranou) v pohledu směřovaném k náměstí (dnes Masarykovu). Zcela vpravo tedy máme zachycen dům čp.192, protějšek mu pak tvoří dvojdomí čp.154 – 155. Na fotu z 1.6.2007 pak máme zcela vpravo proluku upravenou jako chodník při oprýskané fasádě čp.193 , jemuž je protějškem proluka, imitující cosi jako trávník.

«oOo»

Benešova - z ptačí perspektivy

http://goo.gl/iCNv5z
21.4.2006 ve 12:05:05 hod posloužila nová budova polikliniky k pořízení konfrontačního snímku. Jak vidno tentokrát bere přiložené foto problematiku Benešovy ulice sice ze stejného směru ale s patřičným nadhledem, takže na první pohled není příliš patrno, že povrch vozovky je pouze provizorně zazáplatován, v očekávání dějů budoucích. Těmi ději budoucími pak bylo, již výše zmíněné dláždění.





















        obr.178 (2006)
«oOo»

Benešova - nároží s Dostojevského

http://goo.gl/gVyqYb                                 http://goo.gl/aM7rxc
                       obr.179                                     obr.180 (duben 2008)

Fotografům, kteří rádi pořizovali dokumentární snímky na téma „Stříbro mizející“ poskytovala předešle zmiňovaná křižovatka v minulosti často příležitost k pořízení vzácných a posléze již neopakovatelných záběrů. Právě díky prozíravosti anonymního pana fotografa se nám dochovala podoba čp.191 v tehdejší Chebské ulici. Opět orientačně: stojíme v Benešově ulici, na úrovni čp.193, zády k náměstí. Zprava, podél „AUTO GARAGE“, navazuje ulice Dostojevského. Dnešní zakulaceně moderní vzezření získalo toto nároží ve třicátých létech (20.stol.). V r.1946 je zde inzerováno: „Výroba a prodej prádla, pí Božena Čermáková“. Po „Vítězném únoru“ se však čp.191 stalo, tak říkajíc, centrem politické moci v okrese Stříbro, neboť si jej vybrala za sídlo svého okresního výboru tehdy všemocná KSČ. Nějaký čas tu přebýval i OV ČSM, Agitační středisko, Osvětová beseda a další politicky orientované organizace. Závěrem sedmdesátých let (20.stol.) byla do adaptovaných přízemních prostor umístěna prodejna hraček a sportovních potřeb.

«oOo»

Benešova - nároží s Dostojevského (čp. 191)

http://goo.gl/CTLIzZhttp://goo.gl/DqDx3h
                   obr.197                                         obr.198 (duben 2008)

Tatáž místa a totéž čp.191 v pohledu od ulice B.Němcové a Husovy. Oproti předešlému dokumentárnímu snímku jsme se v tomto případě ponořili v čase ještě o něco hlouběji. Povrchu vozovky zde zřejmě ještě chybí dlažba. Sloupek ověnčený izolátory a nárožní lampa veřejného osvětlení ale určují největší hloubku našeho „časoponoru“, kterou v případě elektrifikace města znamená rok 1904. Oproti tomu datace snímku současného je zcela konkrétní – 27.dubna 2008.

«oOo»

Benešova - čp. 131 (nová poliklinika)

http://goo.gl/rWkN4fhttp://goo.gl/tDFfBo
                    obr.199                                       obr.200 (duben 2008)

Stále stojíme na křižovatce ulic Benešova – Dostojevského – Boženy Němcové. Její jihozápadní nároží (čp.131) si přiblížíme připomínkou kdysi vyhlášeného řeznictví, v poslední době existence pak proslulého především oddělením rychlého a kvalitního občerstvení. Provozovna ta byla v oné době všeobecně známa jako „U Macháčka“. V prvních poválečných létech, pokud se šlo pro maso právě sem, znamenalo, že se šlo k Chaloupkům. Likvidace celého komplexu budov v prostoru mezi čp.511 (poliklinika) a čp.129 (telefonní ústředna) odstartovala počátkem roku 1980. Mělo se tak uvolnit místo pro přístavbu moderní části polikliniky, jejíž velkolepá koncepce rozšíření odpovídala dobovým představám o potřebách a budoucnosti socialistického zdravotnictví. (K uvedené záležitosti se ještě budou vztahovat i další snímky.) Snímek z 30.4.2008 zachycuje tatáž místa ve zmodernizované podobě. Novostavba byla stavebně dokončena v r.1987, interiery však začaly sloužit veřejnosti až v r.1990. Budova, která byla stavěna zřejmě z důvodu, že ta původní již pro zdraotnická zařízení kapacitně nestačila, je dnes paradoxně poloprázdná a využívá se kromě zubních ordinací a lékárny převážně ke komerčním účelům.

«oOo»

Benešova - odkrytá část polikliniky

http://goo.gl/hTDd9J
Demoliční práce se nejprve soustředily na zástavbu v kontextu ulice Benešovy, což znamenalo krátký odklad pro čp.130 (zde holá stěna zcela vlevo). Tou dobou tak pohled „za výstřih“ budovy polikliniky (čp.511) nevyvolával v kolemjdoucích nijaké záchvaty estetična.














                   obr.201
«oOo»

Benešova - čp.208 + 131

http://goo.gl/sQScft             http://goo.gl/b0DJjV
                  obr.202                                                 obr.203

Jak již řečeno, demolice se týkala celého bloku budov. Přímým sousedem čp.131 bývalo, ku své budoucí vlastní škodě, čp.208. Průzkum ing.Muka shledal v samotném zdivu domu, ale i na přilehlé parcele, četné významné prvky náležející kdysi k hradebnímu systému města. Budovu hodnotí jako historickoarchitektonicky hodnotnou vstupním portálem, jehož nadsvětlík nese letopočet 1792. Dokumentační hodnotu připisuje zbytkům městské hradby, která „by měla být rovněž zachována“.

http://goo.gl/i7BkL4http://goo.gl/Kotxmg
                   obr.204                                            obr.205

Portálek – neportálek, hradba – nehradba, bourání pokračovalo s nebývalým nasazením, takže zanedlouho se na místě nevhodně situovaných „baráků“ prostírala přehledná rumištní pustina.

«oOo»

Benešova - čp. 130

http://goo.gl/4yrFXXhttp://goo.gl/phU3lA
                  obr.206                                           obr.207 (2008)

Jak již řečeno, první etapa demolic se zastavila před zdmi čp.130 (viz černobílé foto). Barevný snímek je ilustrací stavu k 30.4.2008 a současně slouží k porovnání s několika snímky předešlými.
Pozn.: Změnami v těchto místech se budeme ještě zabývat v kontextu ulice Boženy Němcové.

«oOo»

Křižovatka Benešova - Husova - Dostojevského

http://goo.gl/a7TFybhttp://goo.gl/Jj6jHA
                  obr.208                                              obr.209
 
Starší průhled ulicí, tehdy zvanou Egergasse, ještě zaznamenává původní dům čp.191, přičemž zde taktéž figurují,dnes již neexistující, čp.154 a 155. Ve druhé polovině let sedmdesátých (20.stol.) pak najdeme na místě posledně jmenovaných dvou domů pouze plochu nejasného určení, zato opět ideologicky angažovanou, o čemž nás přesvědčuje rezavějící kompozice pěticípé hvězdy (zajisté rudé) s heslem „Za mír“. Bližším průzkumem pak ještě identifikujeme trojici vývěsních skříněk, nepochybně rovněž sloužících ku prezentaci dalších závažných sdělení. Ze snímku možno zjistit, že povrch vozovky byl to dobou tvořen dlažebními kostkami a zcela vpravo nás ještě oslovuje dříve zmiňovaný portálek čp.208.

«oOo»

Křižovatka Benešova - 28.října

http://goo.gl/KHxymFhttp://goo.gl/Y3Y68O
                    obr.210                                            obr.211

Obě vyobrazení nám přibližují místa známá dnes jako „křižovatka u kina“, v několika posledních létech navíc doplněno přívlastkem „světelná“. V dobách zde prezentovaných pohlednic však světly řízené křižovatky halil závoj tajemné budoucnosti, neboť kolorovaný obrázek byl ofrankován ještě „zeleným Francjózefem“ a datum jeho odeslání spadá do první dekády 20.století. Černobílé „Military zátiší“ již na rubu nese známá „Hradčana“ – první to poštovní známky vydané mladou Československou republikou. Na obou snímcích je unikátní absence nárožního čp.750, přičemž druhé foto zachycuje právě v jeho místech sochu sv. Jana Nepomuckého. Ta byla později přemístěna k západnímu vchodu do městského parku (více viz ulice „28.října“).

http://goo.gl/R5vQpH















A opět pro porovnání s historií – snímek z 27.4.2008.


                    obr.212

«oOo»

Benešova - čp. 511 (stará poliklinika)

http://goo.gl/ncImxvhttp://goo.gl/wGjA2w
                  obr.213                                        obr.214 (květen 2008)

O mohutném bloku zdiva s čp.511 jsme se zatím zmiňovali jen okrajově. Přes ne zcela jasné poměry v této části Benešovy ulice, co se týče přesné lokalizace historické zástavby, zahrneme čp.511 ještě do rajonu vnitřního starého města. Ostatně existuje domněnka, že západní fronta této budovy leží v linii vnější hradby, zatímco východní stěny kopírují hradbu vnitřní. Dostatečným zvětšením přiloženého snímku by nám horní nárožní štítek prozradil: „ANNO DOMINI 1903“. Bohužel léta šedesátá nepřála nárožním štítkům, nepřála ani secesním fasádám. Zato tehdejší trendy přály tzv. „šedému moru“ - brizolitu, který byl vyzdvižen téměř na samý vrchol socialistického fasádnictví. A tak byl v posledních třech měsících roku1965 (viz foto) vnější plášť čp.511 zbaven všech těch nepotřebných štítků, římsiček a jiných buržoazních kudrlinek, aby mohl být realizován geniální převlek do odvážného a esteticky vytříbeného brizolitového hávu. V něm v podstatě setrvává dodnes, jak dokazuje foto z 2.5.2008.

http://goo.gl/IO5pKh                              http://goo.gl/Bb2JU2
                        obr.187                                            obr.188

Jak již bylo řečeno, doba výstavby čp.511 je završena rokem 1903. Původním záměrem snad bylo nabídnout občanstvu dům s nájemními byty luxusnější kategorie. „ 22.12.1923 – V domě č.511byl otevřen český hostinec, zřízený plzeňským pivovarem Světovar. Hned 6.1.1924 uspořádali plzeňští Češi výlet do tohoto zařízení.“ (Bystrický, Rubášová – Stříbro do roku 2000.) Z uvedeného asi celkem logicky vysvítá fakt, že zmíněná restaurace čepovala nejspíš pivo svého zřizovatele. To potvrzuje i zmínka ve kterémsi ze vzpomínkových spisků, kde autor s hořkostí vyjmenovává místní výčepy, které daly před stříbrským pivem přednost produktům přespolním. Jak dlouho fungovala v německém prostředí česká hospoda…? Kažopádně v poválečných létech se sem znovu nevrátila. Ještě před tím, než vše překryla brizolitová šeď, však stále nanesla východní stěna budovy velký, blednoucí, ale bezproblémově čitelný nápis „RESTAURATION“. A to přesto, že tou dobou již dlouho pobývaly v objektu četné státní orgány. Dle katalogu krajinské výstavy se tak v r.1946 jednalo o úřady: Berní úřad, Berní správa, Katastrální měřičský úřad, Osidlovací komise ministerstva zemědělství, Úřad pro zajišťování dřeva, Pražská městská pojišťovna. Posléze zde bylo zřízeno sídlo Okresního národního výboru ve Stříbře. Leč časy prosté ČSR se naplnily, v názvu republiky přibylo další problematické „S“ a na svět přišla ČSSR. A s ní i územní reorganizace, která degradovala historií posvěcené okresní město Stříbro do role nemilovaného dítěte – obtížného přívažku nově vzniklého veleokresu Tachov – pevné to hráze socializmu. Nad fotografií, dokumentující snímání tabulek, které označovaly bývalé okresní instituce sídlící v těchto prostorách, by se možná mohl nejeden spoluobčan roztesknit. (Případně si zanotovat: „Pryč, ach pryč je všecko…!“)
Obr.188: Likvidátor z předchozího černobílého snímku odstraňuje z budovy bývalého ONV Stříbro zcela jiné tabule nežli je na tomto barevném snímku prezentováno. Leč jako důkaz toho, že okres Stříbro kdysi skutečně existoval snad přiložené vyobrazení postačuje.

«oOo»