Ulice‎ > ‎

Benešova (západ)

Benešova ulice - i velká část místních obyvatel má Benešovu ulici spojenu především s její "obchodní" částí, kterou na našich stránách označujeme jako východní. Ulice však nekončí světelnou křižovatkou u polikliniky, ale pokračuje dál kolem kina, pod střední odbornou školou míjí autobusové nádraží a v mírném stoupání je ukončena kruhovým objezdem u nakupních center Penny Market a Lídl.








Stříbrské „Díky Ameriko“

http://goo.gl/K9jyrShttp://goo.gl/6ImUlI
               obr.217 (4.5.1990)                                obr.218 (6.5.2008) 

Vzpomenout na květen 1945 a potažmo pak na jeho aktéry z řad západních spojenců bylo možno znovu až po politických změnách z konce devadesátých let. Stříbro tak důstojným způsobem učinilo 4.5.1990. V prvotní podobě byla onoho dne odhalena pouze pamětní deska. 5.května 2000 v 16.00 hod pak na jejím místě došlo k slavnostnímu odhalení pomníčku, jehož podobu známe v současnosti. Autorem je akademický malíř Vladimír Havlic. Reliefní plaketa zobrazuje z profilu hlavu generála George Smith Pattona. Směrem dolů pak následuje nápis: „Příslušníkům V. sboru třetí americké armády, kteří dne 5.května 1945 osvobodili město Stříbro.“ Pod nápisem jsou umístěny symboly 3.americké armády, 16.obrněné divize a 97.pěší divize. Poslední, dolní, nápis je anglickou verzí horního českého textu. Samotný obelisk tvoří z čela leštěná červená přírodní žula. Je trošku smutnou skutečností, že po opadnutí první vlny nadšení, kdy nadějně vyhlížející skupinky občanů (povětšinou oděných v kostýmy - snad připomínající uniformy US Army) demonstrovaly svůj vděk osvoboditelům pohrabováním trávy na tamním paloučku, zůstala péče o vzhled místa samého a jeho okolí pouze na pracovnících místních Technických služeb.
Detaily reliéfů na pomníku

«oOo»

Benešova - parčík u kina

http://goo.gl/kthvSmhttp://goo.gl/lA2YOP                                               obr.229                                      obr.230 (1.5.2008)

Za čárou Smuteční vrch – ulice 28.října jsme již bezpečně vystoupili vně bývalých městských hradeb. Sněhová idylka, podle některých indicií, zachycuje jednu ze zim první poloviny let dvacátých (20.stol), zatím co travnatý porost nadělilo jaro 2008 – konkrétně prvního dne měsíce května.

«oOo»

Benešova - bývalá čerpací stanice

http://goo.gl/w00ndihttp://goo.gl/xB96IA                                                 obr.231                                       obr.232 (27.4.2008)

Máme cca polovinu sedmdesátých let (20.stol) a ohlížíme se od kina, Benešovou ulicí, směrem k náměstí. Shluk automobilů ve středu obrázku, při pravém okraji vozovky, není náhodný. Jsou to totiž vozy, čekající ve frontě na tankování. Ano – v místech parčíku mezi poliklinikou a čp.205 (kdysi kulturistická posilovna) skutečně fungovala po dlouhá léta čerpací stanice pohonných hmot, běžně známá jako „pumpa u kina“ (případně též „benzinka u kina“). Její historie se uzavřela poté, co byla v r.1973 uvedena do provozu nová čerpací stanice pod Smutečním vrchem.

https://goo.gl/j7kET4  
                   obr.1523                                             obr.1524

Pokud vyjdeme Benešovou ulicí z centra města pomyslně vně za dřívější Chebskou bránu, ocitneme se na poměrně frekventované křižovatce, místními zvané „Křižovatkou u polikliniky“ - případně „Křižovatkou u kina“ (mimochodem ve městě první a zatím jediné křižovatce řízené semafory).
Při dataci černobílého obrázku předpokládejme, že vozidla při levém okraji záběru čekají ve frontě na tankování pohonných hmot - čerpací stanice je tudíž ještě v provozu…a jsme tak v době před rokem 1973, kdy byl její provoz přemístěn do nově zbudované provozovny pod Smutečním vrchem. Ke konfrontaci se pak nabízí tatáž místa 14.února 2009.


https://goo.gl/fPtzzs 
                   obr.1525                                             obr.1526

To v případě snímku vlevo bychom se zjevně mohli datací ponořit ještě dále za rok 1973. A opět v barvě - totéž zákoutí v květnu 2016 …kdo nezažil neuvěří…„tady, že byla pumpa???“

17.10.2002  https://goo.gl/MAsMPy
                   obr.1527                                             obr.1528

…a nejenom „pumpa.“ V prvním návalu podnikatelského nadšení po roce 1989 se i u nás ve Stříbře objevilo na různých místech několik mobilních buněk, kontejnerů, budek a podobných provizorních objektů. Vzhledem k poloze na silně frekventovaném místě se jevila plocha po bývalé benzince jako přímo ideální k „odchytu“ kolemjdoucích potenciálních zákazníků. Časem ale zřejmě vykrystalizovaly představy vedení obce na budoucí podobu daného prostoru, takže provozovatelé nejprve změnili svá stanoviště a posléze se ti kteří vytrvali přestěhovali do „kamenných obchodů.“

zrušena v roce po otevření benzinky u nového mostu v roce...??? velikost ořezu 1423,0 x 884,0  https://goo.gl/UFJ5qW
                   obr.1529                                             obr.1530

Ještě jednou si připomeňme „pumpu u kina“- tentokrát en face. Časově nejspíš možno snímek zařadit do posledních let před ukončením jejího provozu v roce 1973…zatím co konfrontační snímek dokládá stav v roce 2009, kdy se místa, kdysi prolitá naftou, benzinem a oleji, vesele zelenají.
Pozemek byl pochopitelně rekultivován ,takže dnes již jen pamětníci mohou zavzpomínat kterak právě tady mohlo zaznít „plnou.“ A proč by také ne, když litr benzinu jste pořídili u čerpadel po celé republice za stejnou cenu jako půllitr dvanáctistupňového piva Prazdroj v restauraci 2.cenové skupiny (rovněž po celé republice) – tedy za Kčs 2.10… a naftu ještě o hodně levněji.


https://goo.gl/nrBbde  https://goo.gl/DUrhgr
                   obr.1531                                             obr.1532

A konečně tatáž místa v černobílé realitě poloviny 80. let…a porovnání s o poznání barevnějším zákoutím z letních měsíců roku 2005. Prostě - pokrok ve fotografických technikách je evidentní.

«oOo»

Benešova - kino a okolí

http://goo.gl/Kch2Fphttp://goo.gl/TYg7kU                                             obr.233                                        obr.234 (27.4.2008)

Přešli jsme ulici k místu bývalé „benzinky“. Tentokrát máme počátek roku 1983 a tou dobou právě započala generální rekonstrukce stříbrského kina. V dubnu 1987 pak bylo zmodernizované kino znovu předáno veřejnosti k užívání. Tou dobou však již se jednalo o více než šedesát let starou budovu. Ta byla stavitelem Ernstbergrem postavena na místě zasypaného Husího rybníčku r.1925 a 7.listopadu ještě téhož roku pak otevřena coby „Invaliden - Kino“. Po r.1945 bylo kino přejmenováno na „Kino Slavia“, kterýžto název již zřejmě současná doba považuje za vyčpělý, takže tu dnes máme prostě pouhé „kino“.


http://goo.gl/Kch2Fp
Historie nám tímto snímkem sděluje, že zde šlo o „INVALIDEN – KINO“, což zřejmě měla symbolicky zdůrazňovat i plastika nad hlavním vchodem, jejímž autorem byl sochař W.Russ. Po dostatečném zvětšení daného snímku zjistíme, že se jedná o dvě mužské postavy, z nichž prává se opírá o berli, zatímco levý veterán vyvázl jen s rukou v pásce. Ideově celý výjev silně připomíná protektorátní poštovní známky, jejichž emise snad měla nějakým způsobem podporovat péči o zraněné „válečné hrdiny“. Zda stříbrské „Invaliden – Kino“ rovněž plnilo nějakou funkci ve vztahu k zraněným z války (tou dobou prozatím poslední) se nám nepodařilo vypátrat







                   obr.235 

http://goo.gl/kADTF9http://goo.gl/xqr4d2
                  obr.236                                         obr.237 (27.4.2008)

Černobílé zákoutí zachycuje část průčelí kina a prostor za jeho boční západní stěnou. Navíc mám dojem, že zde máme, v první postavě zprava, zdokumentovánu i osobu letitého ředitele tohoto stříbrského kulturního stánku, pana Samka. Z dnešního pohledu trošku zvláštní se může zdát skutečnost, že celá plocha parčíku za kinem, v okolí 13. poledníku, byla zastavěna stodolami. I ty se později staly účastnicemi, v četných případech poněkud problematické, vyhlazovací kampaně velkého všeobecného bourání ve městě. S ohledem na danou lokalitu však nutno podotknout, že současná podoba oněch míst oku návštěvníka přece jen lahodí více.

http://goo.gl/DTKaj7http://goo.gl/CQpjtU
                    obr.248                                        obr.249 (27.4.2008)

V pohledu od západu si porovnáme původní vzhled kina z dob předválečných, se skutečností současnou, zastoupenou dnem 27.dubna 2008.

http://goo.gl/Ja4tXzhttp://goo.gl/Cho93r
                 obr.238 (1958)                                   obr.239 (1.5.2008)

Předešlé tvrzení o estetických hodnotách okolí kina snad stvrzují i snímky, nahlížející příslušnou plochu z perspektivy náměstí Svobody – ulice Alešova. Doba minulá je zde zastoupena rokem 1958, současnost pak datem 1.května 2008.

«oOo»

Benešova - 13. poledník

http://goo.gl/0oUNwrhttp://goo.gl/e84p3z
                 obr.240                                                obr.241 

Volná plocha při západní stěně stříbrského kina poskytla ideální prostor k realizaci nápaditého projektu „13. poledník“. Kovová konstrukce zde představuje zemskou polokouli. Vyčnívající trn směřuje k místu, kde na hvězdné obloze nalezneme Severku. Linie kamenů v trávníku naznačuje místo průběhu 13. poledníku Stříbrem (+, -), přičemž každý jednotlivý kus symbolizuje některé z měst, která na řečeném poledníku leží a odkud také ten který vzorek pochází. Na levém snímku celkový pohled na prostranství, vpravo pak detail samotného díla. Autorem projektu je bývalý místostarosta Miroslav Cvk, výtvarného řešení se ujal sochař Jan Šimek, grafika Remap Plzeň. Akce byla financována městem Stříbrem a z fondů EU. Slavnostní otevření celého areálu proběhlo v rámci městských oslav dne 15.6.2001 v 17.00 hod. a vedle představitelů partnerských měst se ho zúčastnil i tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart.
  • Novinový článek ze slavnostního otevření areálu  http://goo.gl/y8wj5W
  • Pohlednice s poledníkem (studio TT - M.Cvrk, foto St. Rauch)  http://goo.gl/2vRxpA
  • Poklidné prostředí parku slouží k setkávání a odpočinku studentů okolních škol  http://goo.gl/ne1vxJ

«oOo»

Benešova - čp. 227

https://goo.gl/shTO3Ahttps://goo.gl/1ILsz7
                    obr.242                                      obr.243 (okolo 1958)

Ten, kdo v předtelevizních dobách hledal zábavu v místním kině, jistě pamatuje stavení, zřejmě statek, jehož ladovsky vyhlížející průčelí tvořilo kulisu protější strany ulice. Statek, nesl čp.227 a zbořen byl v roce 1959. Opět pro orientaci: štít vlevo patří čp.521 (prodejna čajů, bylinek a dalších „fajnovůstek“), naopak vpravo máme okrajově zachyceno zdivo jedné ze stodol, jejichž kolonie se odtud táhla až k začátku Vodičkovy ulice a zabírala celou plochu dnešního autobusového nádraží. Levý snímek pochází z let předválečných, pravý pak bude nejspíš posledním portrétem odsouzencovým před popravou zbořením, tedy rok 1958.

http://goo.gl/QCYvTKhttp://goo.gl/fnC8Mr
                obr.244 (1959)                                          obr.245

A tady již čp.227 patří minulosti (foto 1959), zatím co budoucnost přímo volá po novostavbách. Ponechme teď stranou tzv. „Obchodní dům“ a věnujme pozornost přízemnímu objektu, nad jehož vchodem se skví nápis „ELEKTRO“. Jeho stavba započala koncem května 2000 a již počátkem října téhož roku byla dokončena fasáda. Interiery v současnosti slouží obchodním účelům.

«oOo»

Benešova - obchodní dům a okolí

http://goo.gl/afjs2Nhttp://goo.gl/SyFM6O
             obr.246 (pol.70.let)                                 obr.247 (1.5.2008)

Již předešlé záběry okrajově naznačují jak starý, tak nový stav věcí v místech naproti stříbrskému kinu. Zde konkrétně černobílou stodolu v první polovině let sedmdesátých (20.stol.) a pro porovnání svěží barvy bývalého „Domu oděvů“ dne 1.května 2008. Zobrazená stodola naproti kinu si dokázala obhájit svoji existenci poměrně dlouho. Ale i její neodvratný konec se blížil, neboť skutečnost, že město Stříbro, v dobách reálného socialismu, nedisponuje obchodním domem nebo alespoň něčím, co by obchodní dům připomínalo, byla přinejmenším hodna pozdviženého obočí. A tato parcela po veřejně prospěšné stavbě přímo volala. Takže do stodoly se s chutí zahryzávají bagry a buldozery. Jenže…po zlikvidování nadzemní části objektu se objevuje zádrhel v podobě dříve nezjištěných podzemních prostor, což realizaci celého záměru poněkud pozdrží…a možná posléze i předznamená. Nepříliš věkovití pamětníci si snad vzpomínají, kterak se následná výstavba protahovala…a protahovala, jak byly nakonec nasazeny i výpomocné síly ze stříbrských podniků a že ani účast armády nedokázala zlomit jakési zakletí, které se nad celou akcí vznášelo. Mimo to docházelo i k občasným technologickým „nesrovnalostem“, takže veřejnost si hlasitě oddechla, když 28.2.1986 konečně došlo k slavnostnímu otevření budovy, která si mezitím vysloužila posměšný název „Dům hrůzy“, ač oficiální propaganda oslavovala „Dům oděvů ve Stříbře“ – nepochybně další to ránu válečným štváčům.

http://goo.gl/b4mTpD                    http://goo.gl/JvaRov
              obr.251 (70.léta)                                        obr.252 (1963)

Pokračujeme dále ulicí Benešovou a dopřejeme si ještě krátké ohlédnutí. Zatímco levý snímek opět dává tušit léta sedmdesátá (20.stol.), pravý záběr nese na originální předloze konkrétnější popis: “Chráněný jilm naproti kinu - 1963“. Jilm zřejmě nebyl chráněn natolik, aby nebyl nahrazen autobusovou čekárnou (viz snímek vlevo). V obou případech si navíc můžeme znovu ověřit polohu stodoly, řečené „stodola proti kinu“.


http://goo.gl/GnqzBChttp://goo.gl/kQBo13
                  obr.253                                        obr.254 (4.5.2008)

Oproti předešlým záběrům zásadní změna – stodola proti kinu se odporoučela. Ostatní „detaily“ snad netřeba rozvádět.


http://goo.gl/eK7A3bhttp://goo.gl/I5ukr1
                   obr.255                                         obr.256 (4.5.2008)

Opět nedatovaný snímek, zachycující plochu, která se uvolnila po demolicích v prostoru naproti kinu. Osudy a peripetie „Domu oděvů“ před rokem 1989 jsme již probrali. V následujících létech „reálného kapitalizmu“ prošlo jeho interiery několik podnikatelských subjektů – od prodejny potravin, přes obuv, hračky, průmyslové zboží a opravnu obuvi, až po prozatím poslední velkoprodejnu nábytku, podlahových krytin, bytového textilu a sortimentů souvisejících. Aby se z posledně jmenované prodejny mohla stát velkoprodejna, bylo v červenci 2002 započato, těsně při západní stěně stávajícího objektu, s hloubením stavební jámy a v prosinci téhož roku již byla stavba pod střechou, osazena okna a výkladní skříně. Finále, v podobě příjemně zelené fasády, však přišlo až v červnu 2006.


http://goo.gl/UpM4FNhttp://goo.gl/93EcM3
                  obr.257                                          obr.258 (2008)

Jediné obytné stavení v této části Benešovy ulice býval přízemní domek čp.226. Jeho souřadnice by mohl blíže určovat dnešní dolní vjezd na autobusové nádraží – čili odbočka do ulice Pastýřské. Černobílé foto je vztaženo k roku 1959, čímž je nejspíš i rámcově určeno datum neodvolatelné tečky za existencí této „perníkové chaloupky“. Pro zajímavost snad dodejme, že adresáře města Stříbra z roku 1912 i z roku 1927 uvádějí naší „perníkovou chaloupku“ jako „Hirtenhof“ v majetku města. Název ulice Pastýřské bude tudíž posvěcen jistou tradicí, neboť „Hirtenhof“, volně přeloženo, znamená cosi jako „pastevecký dvůr“. Což by mohlo i korespondovat se vzpomínkami pamětníka, podle kterého byl v tomto objektu chován obecní kozel a obecní býk.

«oOo»

Benešova - okolí kruhového objezdu

http://goo.gl/JLW1Hihttp://goo.gl/jDZLwt
                 obr.263 (1958)                                        obr.264

Křižovatka Rozvadov – Planá z perspektivy ulice Revoluční. Vlevo bourání v r.1958, vpravo stav před další etapou demoličních prací.


http://goo.gl/3BhyWzhttp://goo.gl/VyGack
               obr.265 (1960)                               obr.266 (2.pol 70.let)

Naším stanovištěm je stále křižovatka Rozvadov – Planá a předmětem pozorování pak prostor, ve kterých v budoucnu vznikne autobusové nádraží. O budoucnosti mluvíme proto, že levý snímek zachycuje situaci v r.1960, vpravo pak máme na snímku z druhé poloviny 70.let (20.stol.) zdokumentován poslední zbývající blok stodol, právě jejichž existence nejspíš brzdila další rozvoj daného místa.


http://goo.gl/umtzd2http://goo.gl/ySVzC1
            obr.267 (2.pol 70.let)                             obr.268 (květen 2008)

Černobílé foto je vlastně pokračováním předchozího záběru z druhé poloviny 70.let. Barevná momentka z. května 2008 dává možnost posoudit, k jakým změnám došlo v této lokalitě v průběhu třiceti let.


http://goo.gl/hTxwWlhttp://goo.gl/YO9JiH
             obr.269 (březen 2006)                              obr.270 (březen 2006)

Přitom není třeba nořit se až tak daleko do minulosti. Vždyť i několik následujících snímků z března roku 2006 je dnes již historickým dokumentem. Na příklad navazující ulice Revoluční v té době začínala ve směru od města malým parčíkem.


http://goo.gl/GDE7h1http://goo.gl/J0mab2
            obr.271 (březen 2006)                                obr.272 (březen 2006)

Přilehlá volná plocha sloužila ještě v poválečné době jako tenisové kurty. Ty údajně, na místě bývalého dobytčího trhu, nechali v r.1928 vybudovat důstojníci z přilehlých kasáren. Součástí tamního sportoviště byl i menší zděný objekt šaten. V 50. létech ale již areál chátral, kabinky podlehly pozvolné devastaci, hrací plocha zarůstala travou. S oblibou pak byla tato místa využívána jako stanoviště kolotočů a podobných pouťových atrakcí. Koncem září r.1989 zde započaly zemní práce jejichž završením byl montovaný objekt, otevřený počátkem června následujícího roku jako prodejna TUZEX. A protože restaurace kapitalismu znamenala konec Tuzexů v Čechách, vystřídalo se v této „stavební velebuňce“ (čp.1370) v rychlém sledu několik prodejen. Konečný hřebíček do rakve zmiňovaného pavilonku byl zatlučen počátkem měsíce dubna 2006 kdy započaly zemní a bourací práce související s výstavbou supermarketu Lidl a přilehlého kruhového objezdu.


http://goo.gl/O35yi6http://goo.gl/fwZvmY
               obr.273 (7.4.2006)                                 obr.274 (7.4.2006)

Bouralo a planýrovalo se velkoryse, v důsledku čehož zmizela celá východní část areálu bývalých kavaleristických kasáren. Při té příležitosti tak bylo možno pořídit záběry některých budov či částí města z dosud nezvyklých úhlů.


http://goo.gl/O40zOxhttp://goo.gl/qqgT0y                                        obr.275 (4.5.2008)                                obr.276 (poč.80.let)

Následné stavební práce probíhaly poměrně rychle, takže výše zmiňované výhledy záhy zakryla novostavba haly supermarketu Lidl.
A na závěr lokality„Lidl“ – kontrast. Dnes již historický dokument z míst, na kterých v dobách první republiky zajisté panovala nonšalantně mondénní atmosféra, neodmyslitelně patřící k bílým oblekům, tenisovým raketám a nízkým sítím sportu zvaného též „bílý“.

«oOo»

Benešova - stř. odborná škola (učitelský ústav)

http://goo.gl/FPwPyy       http://goo.gl/3RMDGJ
                     obr.277                                        obr.278 (2008)

Kauzou „Tuzex – Lidl“ jsme došli na nejzazší západní část Benešovy ulice. Zbývá tedy zmínit dominantu těchto míst, skrývající se pod čp.508. Uvedená budova byla vystavěna v r.1902 pro potřeby Státního ústavu pro vzdělávání učitelů (založeného ve Stříbře již 26.9.1899). K slavnostní kolaudaci a vysvěcení školy došlo 2.12.1903. V průběhu dalších let pak jejími prostorami prošly i: česká škola (1919), Měšťanská škola (1945), Reálné gymnázium (1946), Střední pedagogická škola (50.léta), Střední zemědělská technická škola (1959). Mimo to pod hlavičkou této školy probíhaly i různé kvalifikační kurzy a nástavbová či krátkodobá studia. Pochopitelně, že rozlehlost vnitřních prostor byla ve válečných létech lákadlem pro úvahy „vojenských pánů“, takže v době 1.světové války zde bylo od 21.9.1914 ubytováno 35 mužů domobrany ze sanitního oddělení záložní nemocnice v nedalekých kavaleristických kasárnách, zatímco v období druhého celosvětového šílenství zdejší budova sloužila blíže nespecifikovaným účelům, mlhavě zmíněných jako „nemocnice německého wehrmachtu“. Současný stav je takový, že poslední z výše jmenovaných škol byla v letech po r.1989 přetransformována na Střední odbornou školu Stříbro, se studijními obory Agropodnikání a Veřejná správa, přičemž v dalších létech pak byly studijní obory operativně přizpůsobovány aktuální společenské poptávce.


http://goo.gl/8VMlYLhttp://goo.gl/dwpdl4
                     obr.279                                            obr.280

Obrázek vlevo pravděpodobně dokumentuje situaci v době krátce po dokončení stavby hlavní budovy. Lze tak usuzovat ze stavu prací na oplocení předsunuté zahradní plochy. Druhý snímek – pohlednice má býti připomínkou slavnostního vysvěcení sídla učitelského ústavu a pravděpodobně zachycuje interier školní kaple.



V roce 1929 oslavovalo Stříbro 40. výročí založení tělocvičného spolku. K té příležitosti byly uspořádána okresní tělocvičné slavnosti, přičemž některé z akcí, s tím spojených, probíhaly i na dvoře učitelského ústavu. V případě našeho snímku máme doloženo dopoledne dne 14.7.1929.











             obr.281 (14.7.1929)

http://goo.gl/Zffr3f                   http://goo.gl/cTK5kz
                 obr.282 (1960)                                      obr.283 (2008)

Neznámým dokumentaristou pořízený1960 kácející se snímek pochází z r.1960 a zastihuje školní budovu v téměř původní podobě. V létech 1963 – 1971 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého objektu, jejíž dopad na celkový vnější vzhled průčelí lze označit za „mírně problematický“ (mnozí jistě vzpomenou ošklivou přístavbu s okny typu "výkladní skříň"). V r.1994 ale došlo i na generální opravu fasády, přičemž byla, v rámci možností a celkem zdařile, pohledově začleněna přízemní přístavba do stylového kontextu budovy.


http://goo.gl/2RTddvhttp://goo.gl/KaAHMX
                   obr.284                                      obr.285 (27.4.2008)

Monumentálnost sídla bývalého „Lehrerbildungsanstllt(u)“ vyniká zvláště při pohledu od jihu …a to jak v dobách předválečných (snímek vlevo) tak v současnosti.


http://goo.gl/6D6ccDhttp://goo.gl/znCIol
               obr.286 (20.léta)                                 obr.287 (15.7.2007)

Rovněž pozorovatel, který pracně vyšplhal až na ochoz kostelní věže, nemůže nechat bez povšimnutí stavbu okázale rozloženou v mírně stoupajícím terénu na západ od historické části Stříbra. Fotoaparát daným směrem zamířil jak lovec snímků někdy v polovině dvacátých let (20.stol.), tak digitalizovaný fotoamatér v dopoledních hodinách dne 15.7.2007. Černobílý snímek navíc dává možnost částečné orientace v kauze „stodoly – Pastýřská ulice“. Barevně si naopak můžeme upřesnit polohu výše zmiňovaného „Domu nábytku“.


http://goo.gl/vFQqIwhttp://goo.gl/sR64zQ
                   obr.288                                        obr.289 (12.5.2008)

Z pohlednice nadepsané čísi rukou dne 13.1.1908 na nás dýchne idealizovaná, ale nejspíš poklidná, atmosféra prvních let s nadějemi očekávaného dvacátého století. Které z nadějí se splnily, které byly zklamány, jakým způsobem se oněch sto let vepsalo do dějin…? Posoudit to je na současnících snímku druhého, k jehož exponování došlo 12.5.2008. Pohled je samozřejmě na zadní trakt budovy.

«oOo»

Benešova - prostor dnešního aut. nádraží

http://goo.gl/hqO2i7http://goo.gl/szu4FX
               obr.511 (60.léta)                                  obr.512 (17.8.2008)

Začátek 60. let 20. století - jakási brigáda (či snad přímo subotník - dokonce možná že i leninský). Pro dnešní mladou generaci je nejspíš třeba jistého vysvětlení. Tak předně slovo brigáda. „Bylo – nebylo, před dávnými a dávnými časy“…vždycky některá ze složek místní lidosprávy nebo organizací Národní fronty vyhlásila na ten a ten den pracovního volna „D“ brigádu, se srazem v hodinu „H“, na místě „M“, účast „dobrovolná“. Pokud byla hvězdná konstelace příznivá, občané se skutečně v danou hodinu na daném místě sešli a někdo (snad) kompetentní nastínil cíl jejich následného snažení. Poté se většinou rozpoutalo pracovní hemžení, v jehož závěru bylo možno konstatovat, že se podařilo vybudovat určité dílo (třebas malý parčík s cestičkou). Někdo dokonce v zápalu pracovního nadšení přinesl z vlastní zahrádky sazeničky květinek…radost pohledět. A jestliže byla hvězdná konstelace ještě příznivější, nepřijel do čtrnácti dnů buldozer, aby brigádníky vybudovaný (třebas) parčík zplanýroval, neboť bylo třeba vytvořit místo pro nové garáže. Brigádami byly „za totáče“ dozajista vytvořeny (s minimálními náklady) značné hodnoty, které však posléze nezřídka přišly nazmar díky nekvalifikovanému rozhodování pověřených funkcionářů (aniž byli tito podezíráni ze sabotérství). V případě naší černobílé fotografie možno s potěšením konstatovat, že pracovní úsilí tehdejších brigádníků snad bylo předzvěstí vzniku autobusového nádraží zhruba o dvacet let později.
Další neznámé slovo „subuóóótnik“ je režimem servilně importovaný rusizmus, jehož slovníková definice praví: Subotnik – dobrovolná sobotní pracovní brigáda (po běžné pracovní směně - *red.pozn.),jedna z prvních forem social. soutěžení; byly organizovány v SSSR v porevoluční době z iniciativy V.I.Lenina.(viz Slovník cizích slov, SPN 1966,str 517).

«oOo»