Ulice‎ > ‎

28. října

28. října - před 2. světovou válkou se spolu s dnešní ulicí Soběslavovou nazývala Kšická - jde u kratší úsek původní ulice, vymezený světelnou křižovatkou s ulicí Benešovou a křižovatkou s ulicí Palackého. Ve válečných létech se z „Kscheutzerstrasse“ stala „Strasse des 4. März“ – tedy připomínka tragicky završených protičeskoslovenských demonstrací z r.1919.






28. října - čp. 217 (pošta)

http://goo.gl/E3Kd0Yhttp://goo.gl/NRLKgn
                    obr.181                                              obr.182  

Vzhledem k tomu, jaká filozofie byla v minulosti (a zřejmě i v současnosti) uplatňována v přidělování popisných čísel, je nanejvýš pravděpodobné, že se obrazem pohybujeme v jednom a témže místě. V obou případech máme před sebou čp.217. Kresba je navíc opatřena komentářem, ze kterého vyplývá, že máme co do činění se stříbrským ostrostřeleckým sborem, pózujícím před pivnicí „ Zum Wald:Eck.“ v domě čp.217. Zřejmě právě toto byla jejich klubovní hospůdka. Bohužel datování chybí. Chybí i povědomost o době, kdy na místě přízemního domku vyrostla budova, která v současnosti slouží jako pošta. K dispozici je pouze údaj z adresáře 1912, který uvádí jako majitele Aloise Franka – penzistu ze Stříbra, přičemž v budově je provozován hotel „Schillerreiche“, jehož nájemcem je Robert Kraus. A pak je tu ještě pamětnická vzpomínka, podle které v čp.217 fungovala restaurace, jejíž návštěvu nebylo možno uskutečnit jen tak, cestou z práce, v prostém (byť čistém) oděvu a s dvacetikorunou v kapse. Údajně prý šlo o „hóch podnik“ pro místní i přespolní smetánku. Poválečná léta však do těchto prostor delegovala poštovní úřad, čímž evidentně zasadila smrtelnou ránu zbohatlickým radovánkám…alespoň pro tenkrát.

«oOo»

28. října - čp. 487

http://goo.gl/dIkCVYhttp://goo.gl/Xofv8R
             obr.339 (26.3.1989)                                  obr.340 (7.6.2008)

Nároží ulice 28. října s ulicí Mánesovou zdobí secesní dům ozvláštněný helmicí věžičky. Lépe řečeno… „zdobil by“… kdyby bylo patřičné údržby. Značně oprýskaná fasáda, místy až na cihlu, opadávající římsy…. Navíc současný stav vyvolává vážné obavy z  návratu k praktikám éry hladkých brizolitů bez jakéhokoli náznaku jediného zdobného prvku. Alespoň způsob výměny oken (pouze částečný a prapodivně začištěný) uvádí okolojdoucí ve zmatek.

http://goo.gl/zx9XGhhttp://goo.gl/IgWyhl
              obr.588 (19.8.2008)                                obr.589 (18.10.2008)

Avšak události se řítí zběsilým tempem vpřed a co platilo ještě v červnu, neplatí již v polovině října. S potěšením jsme totiž sledovali, kterak se zmiňovaný dům čp.487 halí do pavučiny lešení (foto 19.8.2008), aby se pak 18.10. téhož roku mohlo oko naší kamery pokochat výstavním exponátem maloměstského secesního stavitelství. Bohužel ne všichni vlastníci nemovitostí věnují svému majetku odpovídající péči ( viz průčelí s částí nápisu „…LEKTRO“)

«oOo»

28. října - dvůr domu čp. 497

http://goo.gl/wQ1BtS                           http://goo.gl/qogkFX
                          obr.128                                        obr.129

Nahlížíme z  ulice 28.října (před válkou ulice Kšická) do dvora přiléhajícího k čp.497 (dům vpravo). Přízemní objekt po levé straně vyrostl až někdy koncem šedesátých let (20.stol) jako dílenská hala pro potřeby tehdejšího podniku JAVOZ a na plánu města figuruje pod čp.1377, přičemž zmíněný JAVOZ užíval i přízemní prostory v čp.497. Čp.497 nese ve štítě letopočet 1897. Katalog I. krajinské výstavy z r.1946 obsahuje reklamní stránku: „TISKOPISY všech druhů, vkusně, účelně, rychle – zhotoví Vám TISKÁRNA R.Frötschl nár. správa Jos. Zela, Stříbro, Mánesova 497 Tel. 287“.

http://goo.gl/qogkFXhttp://goo.gl/apUz0I
                     obr.760                                        obr.761 (15.4.2009)

Mezi skleněnými negativy zapůjčenými k digitalizaci laskavostí Městského muzea (děkujeme), které - jak jsme při zpracování zjistili - pochází z fotoatelieru jednoho z místních fotografů pana Ernsta Büchla, jsme nalezli i fotografii vlevo. Dlouho jsme se dohadovali o lokalitě, kde byla pořízena. Nemohli jsme se ani shodnout, zda se jedná o Stříbro. Po delším bádaní si troufáme tvrdit, že jde o prostor, na kterém se dnes nachází budova bývalého podniku Javoz (která zde tehdy pochopitelně nebyla) - dům v pozadí tomu rozhodně nasvědčuje. Srovnávací fotografie bohužel nemohla být pořízena ze stejného místa, neboť hlavní identifikační objekt (budova v pozadí) by zůstal skryt. Fanoušci veteránů na snímku zajisté poznají slavnou Aerovku "cililink", tedy Aero 500 či 662 (rozdíl byl v podstatě jen v motoru). Za identifikaci vozidla děkujeme našemu přispivateli panu V. Šoltysovi.

«oOo»

28. října - mezi poštou a čp. 799 (autoservis)

http://goo.gl/EjSAlAhttp://goo.gl/OrJ7MU
              obr.130 (přibl. 1958)                                 obr.131 (2008)

V prostoru, kde v současnosti nalezneme autoservis pana Šrouba (nízký štít za dřevěným plotem, na barevném fotu), zdokumentoval někdy v roce 1958 anonymní fotograf existenci jedné z mnoha stříbrských stodol. Ze snímku rovněž vyplývá, že pověstný (a bohužel bývalý) kaštan „u Javozu“ nebyl tou dobou jediným stromem v oné části zmíněného boulevardu. Opět orientačně: ulice 28. října, nalevo pošta (čp. 217) a její oplocený pozemek, vpravo čp.799. Přijíždějící automobil tudíž směřuje od ulice Palackého ku křižovatce u kina.
Srovnávací snímek z jara 2008 již ukazuje „poštovní zahrádku“ přeměněnou v parkoviště služebních vozů, k čemuž došlo přibližně v dubnu r.2004.

«oOo»

28. října - křižovatka s Palackého

http://goo.gl/AhnQqZhttp://goo.gl/NMqZ7C
                     obr.132                                         obr.133 (2008)

Pokračujeme dále ulicí 28. října směrem k předměstím Severnímu a Východnímu. Zábradlí po obou stranách silnice signalizuje, že členitost terénu v těchto místech si vynutila určitá bezpečnostní opatření. Pravou stranu opomineme, protože tam prozatím nedošlo k žádným zásadním změnám. Dokonce i to zábradlí je evidentně pořád původní. Levou částí se pak zabývá další odstavec tohoto povídání. Zbývá tedy střed, tj. křižovatka ulic Palackého a Soběslavovy. Ač použitý obrázek nelze považovat za vrcholnou ukázku úrovně fotografie té doby, přece jen je možno rozpoznat stavení – statek, který ona místa zabydloval ještě někdy v první polovině 70. let 20. století. Starší plánek města sem klade čp. 213. Střecha v pozadí lokalizuje, tehdy zřejmě novou, leč dnes již nefunkční, mateřskou školku. Na barevném snímku se zcela vpravo nezřetelně rýsuje socha sv. Jana Nepomuckého (viz dále).

«oOo»

28. října - socha sv. Jana Nepomuckého

http://goo.gl/YBJuDB                        http://goo.gl/h4V2Kd
                          obr.134                                       obr.135

Jako zajímavost uveďme sochu sv. Jana Nepomuckého, která původně stávala na nároží ulic Benešova - 28. října (viz foto v kapitole Benešovy ulice), v místě dnešního čp. 750. Právě stavební činnost na příslušném pozemku vedla k přemístění řečené skulptury na dnešní stanoviště u západního vchodu do městského parku. (K této události je uváděno datum 11. 6. 1932.) Další kuriozitkou celého případu je skutečnost, že k oplocení Nepomukovy „zahrádečky“ posloužilo železné zábradlí, které původně zdobilo obvod velké vodní nádrže na náměstí. ( Zcela zřetelně jej možno spatřit na fotu “Svěcení praporu sboru stříbrských ostrostřelců v r. 1870“ - viz kapitola Masarykova náměstí).

«oOo»

28. října - "Svinčák"

http://goo.gl/EIwAq5http://goo.gl/mVS82r
                   obr.136                                              obr.137

Nyní se ve vzpomínkách pokusme nahlédnout za zábradlí v levé části předešlého archivního fotodokumentu. Ještě generace dnešních padesátníků si možná vybaví, že se v oněch místech nalézala vodní plocha všeobecně známá jako „Svinčák“, kteréžto přízvisko bylo hovorovou podobou, snad oficiálního, názvu „Svinský rybník“. Dle jakéhosi memoárového článečku prý mělo toto pojmenování úzký vztah k faktu, že přímo nad břehem rybníka stávala jatka, kterým právě takto výhodná poloha napomáhala bezproblémově řešit hospodaření s jatečními odpady, neboť rybníček (odpady „zasviněný“) byl zřejmě dříve asi o dost větší. Částečně byl pak z jižní strany zavezen v r.1930. Moje osobní „retro“ vnímá „Svinčák“ jako v zimě výhodně položenou ledovou plochu, která v letních měsících asi vydatně zásobovala široké okolí roji komárů.


http://goo.gl/g7Knh4http://goo.gl/GuZnef
                     obr.138                                            obr.139

Další fotografie dokládá, že v našich dobách byl nejméně jednou učiněn pokus o vyčištění dna zmiňované vodní nádrže od nánosů bahna, které vytrvale přinášel protékající Těchlovický potůček. A přinášel zřejmě tak vytrvale, že byl nakonec, někdy v 70. létech, legendární „Svinčák“ zavezen s konečnou platností. Do říše vzpomínek tak odešel jeden ze svědků historicky doloženého a ve Stříbře provozovaného řemesla rybníkářství. Přesto se dodnes udržel v používání pomístní název „Na Svinčáku“, takže blížící se vrtulník záchranné služby bude s největší pravděpodobností přistávat „Na Svinčáku“. Rovněž majitelé pouťových atrakcí mají toto místo ve svých diářích zatrženo nejspíš červenou barvou. (Čímž v žádném případě nenarážím na tragickou havárii kolotoče - centrifugy před několika léty.)


obr. 140http://goo.gl/ELbTUk
                     obr.140                                            obr.141

A „Svinčák“ ještě jednou – tentokrát ze severozápadní strany. Černobíle zde máme zachycenu situaci v rozmezí let 1897 až 1930 (výstavba čp.497 – zavážení jižní části rybníka). Dodnes existující budovy čp.497 a čp.487 v ulici 28.října identifikaci usnadní.

«oOo»