Listujeme starým tiskem (2)

přidáno: 22. 6. 2014 1:53, autor: Dimitrij Tjunikov   [ aktualizováno 22. 6. 2014 2:10 ]
Přinášíme další část výpisků z dobového oblastního tisku. Kromě článku z "černé kroniky" se dozvíme, že jsme ve Stříbře mohli mít již za první republiky nemocnici. Při vědomí, jak dopadla nemocnice v Plané, zůstává otázkou, jak by si naše nemocnice vedla dnes. Toto otázka však již zůstane nezodpovězena.


Sebevražda místní občanky

  V březnovém čísle novin Der Westböhmische Grenzbote se v r. 1907 mohli čtenáři dočíst: 
  Dne 20. minulého měsíce probíhajícího roku, o čtvrté hodině odpolední rozhodla se dobrovolně odejíti z tohoto světa manželka stříbrského okresního hejtmana, paní Annie Maschner, rozená Aggermannová von Bellenberg. Z jakého důvodu přistoupila sotva 30ti letá dáma k takovému činu, jest doposud neznámo. Její manžel se právě navracel z jednání komise a nalezl jí krátce poté, co se zastřelila jeho loveckou zbraní. 
  Podle dobového tisku se pohřbu 22. února, účastnili početní zástupci důstojnictva místní posádky, úřednictvo, c. k. profesoři, učitelstvo, zástupci města a obcí politického okresu Stříbro. 
Dotyčná se narodila 12.1.1877 v Praze. Matrika uvádí jako příčinu jejího sebevražedného chování "duševní rozervanost". Její manžel Felix Maschner / bytem Stříbro čp. 13 / stál v čele Okresního úřadu, resp. Okresního hejtmanství ve Stříbře od 8. října 1897 až do roku 1919. Rodiny Maschnerů a Aggermannů byly spřízněny i jinak: Johann Aggermann von Belenberg, místodržitelský rada ve Stříbře čp. 24 byl manželem Beaty, rozené Maschnerové. 

Pozn.: Při pročítání tehdejších dokumentů se nemohu zbavit dojmu, že vše se možná neodehrálo tak, jak je to podáváno. Už jenom zvolený způsob sebevraždy loveckou puškou musel být obtížný, zvláště pak pro ženu. Nejsem však v daném ohledu odborník a ani nechci do případu vkládat nějaké konspirativní teorie a proto zůstaňme u pravidla "co je psáno - to je dáno".
KJa

Nevídaná štědrost stříbrských městských radních.
Ze zasedání zastupitelstva

 Obecní zastupitelstvo města Stříbra se na svém posledním zasedání, pod vedením pana starosty pana Hanse Rytíře von Streeruwitz, usneslo věnovati tamnímu školskému spolku částku ve výši 50 korun. 

Noticka byla uveřejněna v novinách Westböhmische Grenzbote v r. 1905.

Kdy už se začne stavět stříbrská nemocnice? 
Stavební plány jsou již hotovy. 

  V Tachovském archivu se nacházejí již od r. 1931 plány na výstavbu Všeobecné okresní nemocnice. Ve stavebních dokumentech lze nalézt několik zajímavostí. Zápisy jsou vedeny souběžně v němčině a češtině. Nemocnice měla mít kapacitu 150 lůžek a měla stát v místech zvaných Na zámku, německy Am Schlössl. Jednalo se o lokalitu mezi ul. Palackého a městským parkem. Jako zástupci okresu Stříbro pracovali ve schvalovací komisi ruku v ruce jak židovský právník JUDr. Gabriel Scherzer (patřila mu budova nynější Spořitelna), tak i pozdější senátor a nacista Anton Pfrogner. Jako jedna z výhod vyhlédnutého místa je uváděna blízkost hřbitova: "doprava mrtvol nebude se dotýkati města". S pozitivními léčebnými výsledky se tedy zřejmě moc nepočítalo. 
  Další zajímavostí je i hned u vchodu umístěné venerologické oddělení. Proponovány jsou stavebně izolované časti pro ženské a mužské pacienty s vlastními vchody. Obě oddělení měla mít i lůžkovou část, vše dovybaveno sesternou a čajovou kuchyňkou. Pohlavně nemocní pacienti by se tu cítili jako doma. Škoda, že zůstalo jen u plánů.


Severní pohled na nemocnici


Jižní pohled na nemocnici


Venerologické oddělení