Listujeme starým tiskem (1)

přidáno: 16. 6. 2014 9:18, autor: Dimitrij Tjunikov   [ aktualizováno 16. 6. 2014 9:20 ]
Pro pobavení i k zamyšlení přinášíme překlady několika článku místního dobového tisku. Dnes většinou vzbudí úsměv, přesto ale přináší určitý náhled, jak se žilo na stříbrsku v dobách dávno minulých.

Tragédie na kolejích ! Smrt mileneckého páru ve Stříbře.
V letošním roce došlo ve Stříbře k nešťastné události. Milenecký pár zalehl z dosud neznámých příčin na koleje a byl přejet vlakem. U obou nešťastníku se podařilo zjistit totožnost: jednalo se o Jakoba Dietricha, vojáka aktivní služby, a jeho milou Marii Baumgärtelovou, dceru železničního hlídače.

Tolik článek v novinách Westböhmische Grenzbote z roku 1903. Nám nezbývá než přemítat proč ? Že milenecký pár ulehl, se snad dá pochopit (nejspíš únava), ale proč do kolejiště !?  (KJa)

Výběrové řízení na místo učitele 
Na c. k. Všeobecném institutu pro vzdělávání učitelův ve Stříbře se uvolnilo místo vyučujícího pro vědy historické, vědy přírodní neb vědy hospodářské. Zájemci o toto místo mohou zasílati svoje písemné žádosti neb se osobně dostaviti do 21. probíhajícího měsíce na direkci výše jmenovaného institutu školského. 

Westböhmische Grenzbote, září 1901

Seznámení.
Neopakovatelná příležitost - věno 100.000 K. Sotva 24ti letá dívka, sirotek, blond, velice hezká, žijící v opatrovnictví u svojí tety, s věnem okolo 100 000 korun, hledá za účelem sňatku vhodného manžela. Upřednostním rychle se rozhodujícího (klidně nemajetného) muže. Blíže k doptání v administraci tohoto listu. 

Z Tachovského archivu: noviny Westböhmische Grenzbote v r. 1905

Poznámka: být o něco mladší (KJa.), tak neváhám. Uvážíme-li že průměrná měsíční mzda např. horníka činila v roce 1905 30 korun týdně, kilo hovězího stálo 1,66, vepřového 1,70, chleba 0,33, brambor 0,26 a hlavně litr piva stál tehdy 0,33 korun, pak jistě musíme uznat, že věno 100.00 korun je velmi zajímavé. Otázkou zůstává jakým způsobem k takovému věnu ona 24 letá dívka přišla. Na druhou stranu staré latinské přísloví říká, že "peníze nesmrdí".
Zatčený nemrava
Policejní zásah 
Před několika dny byl ve Stříbře zatčen jeden tamní učeň, jehož policejní úřady viní ze zločinu proti mravnosti, spáchaném na sotva 6ti letém děvčátku. Vzhledem k tomu, že na celý případ jest pro ohledy k rodičům nešťastného dítka neb jeho samotného uvaleno přísné informační embargo, nemůžeme vás zpraviti o podrobnostech. Slibujeme však, že se k celé události ještě jednou vrátíme a uvedeme, jak bylo s nemravným mladíkem naloženo. 

Z Tachovského archivu: noviny Westböhmische Grenzbote v r. 1910

Vysoké stáří
Ve Stříbře se konalo, dne 28. května probíhajícího roku, poslední rozloučení s nejstarší osobou města, za hojné účasti mnoha obyvatel tohoto. Do hrobu byla uložena vdova po místním zastupiteli paní Anna Hendelová, roz. Hammerschmid, posledně bytem Jiřího z Poděbrad čp. 41, jejíž věk dosáhl 91 rok. 

Westböhmische Grenzbote 1904 

Pozn. (KJa): Paní Hendelová se narodila 10.3.1813 v Kostelní čp. 131 - viz.:
http://goo.gl/DZwUV6

Dotaz
Problémy s parkováním na náměstí
Neznámý tazatel ve Stříbře by chtěl velice rád věděti následovné. Poslední dobou stalo se nepěkným pravidlem, že oba osobní omnibusy pánův Wiesingera a Schobera (t.j. majitelé bývalých hotelů Praha a Evropa - pozn. KJa), sotvaže dokončí přepravu osob ze železničního nádraží nazpět, zůstávají státi pod stromy přímo před radnicí ve Stříbře, dokud jich není znovu třeba. Každého by jistě velice zajímalo, zda tito pánové disponují jakýmkoliv právem užívati tento prostor (snad si ho pronajali), či zda úřad starostenský mlčky trpí přehlídku neb výstavu těchto lakovaných krabic pouze z důvodu rozmachu dopravy nebo pro větší zkrášlení náměstí. 

Z novin Westböhmische Grenzbote v r. 1905 vybral 
Jakých požitků užívají městští úředníci 
Jak se nakládá se státními prostředky
Před nějakým časem obdrželi jsme hodnověrné důkazy o tom, jakým způsobem chovají se někteří vysoce postavení úředníci v našem městě. Jest s podivem, kterak se nakládá se státními prostředky, přitom obyvatelé se musejí uskrovniti. Mezi běžné neb časté prostředky úřednictva lze řaditi například stravné placené z peněz daňových poplatníkův. Nejde tady ovšem o běžné výdaje na osobu úřední, nikoliv, jest potřeba si uvědomiti, že nákladně pořizované obědy neb večeře pro účely ryze „služební“, staly se každodenním zvykem. Těchto velkolepých „hodokvasův“ účastní se nezřídka taktéž rodinní příslušníci úředníkův a další hosté. Jak směšně působí účty chudinských fondův neb polévkových ústavův při porovnání s útratami za tyto dýchánky. Ovšem jistý rozdíl zde lze přesto nalézti. Drtivou většinou nashromážděných peněz pro chudé neb potřebné tvoří dary neb příspěvky ostatních obyvatel, kdežto pupky pánův z klotovými rukávy živí městská pokladna. Mezi další „drobné“ prohřešky proti mravům patří tzv. všimné (chce se říci úplatky, leč zde bychom se mohli dostati do potíží se zákonem), když osoba žádající o běžné vyřízení svojí žádosti na úřadě, bývá obsloužena pouze tehdy, když na sebe patřičným způsobem upozorní (nehovoříme o financích, nýbrž o dárcích, pozvánkách, příslibu možné interesovanosti na ziscích). Ctihodní neb dozajista poctiví páni úředníci prominou, že jim jejich kolegové dosti kazí dobrou pověst a docela je zastiňují, avšak toto „kšeftování“ rozmohlo se ve správě státní natolik, že jest do již do očí bijící. Jest taktéž s podivem, že před uveřejněním těchto faktův objevily se v naší redakci anonymní, mnohdy výhrůžné dopisy, v nichž jsme byli nejen osočování, nýbrž taktéž varováni před následky, jenž nás postihnou v případě, že tento článek otiskneme. Tímto vyzýváme všeckno naše obyvatelstvo k tomu, aby se neostýchalo zasílati nám příklady úřednického prostopášnictví, abychom o něm mohli všeckny poctivě zpraviti neb informovati. 

Tolik článek uveřejněný v r. 1907 v periodiku Westböhmische Grenzbote.
Upozorňuji, že k onomu kritizovanému jednání docházelo v 1907 :)