Samec Adolf

* 22. 8. 1897 v Plzni, † 6. 7. 1972
Pan Adolf Samec se narodil v Plzni, v rodině strojvedoucího Josefa Samce a Eleonory Samcové (roz. Schiffnerové). Studia na obchodní akademii musí přerušit, neboť je v r.1915 ( i přes zrakovou vadu) odveden do c.k. armády. V roce 1918 italské zajetí a vstup do rodících se jednotek budoucí čs. armády. Z Itálie pak přesun do nově vzniklého Československa, kde se účastní bojů o Těšínsko. Po demobilizaci dokončení studií a zaměstnání na ředitelství ČSD v Plzni. V roce 1941 odchází ze zdravotních důvodů předčasně do důchodu. 20.září 1945 přebírá (prozatím jako správce) žalostné torzo stříbrského městského muzea. Později je i jmenován jeho ředitelem. Tuto funkci zastává až do 31.3.1963. Během svého působení na zmíněném postu se mu podaří vybudovat rozsáhlý sbírkový fond a jeho část vystavit v expozicích. Mimo to je ustaven i archivářem.Vedle několika unikátních nálezů muzeálií a archiválií se zapojuje i do jednání vedoucích k záchraně některých stříbrských historických budov.
  Vedle svých profesních aktivit stojí i u zrodu poválečného ochotnického divadelnictví ve Stříbře, a zároveň provozuje poměrně rozsáhlou přednáškovou činnost ve městě samém, ale především v obcích tehdejšího okresu Stříbro. Přednášky jsou zaměřeny z větší části k popularizaci regionální historie, občas naopak čerpají z oboru astronomie. Nutno podotknout, že vztah tehdejšího Národního výboru k městskému muzeu (a víceméně ke kulturnímu dění ve městě vůbec) bohužel charakterizují dva autentické výroky z úst, tou dobou, „předních mužů“ města.
  Citát č.1 „Jsou na světě důležitější věci než je kultura“.
  Citát č.2 „Muzeum zrušit a tím ušetřit peníze“. 
  Uvedené „bonmoty“ snad dostatečně ilustrují beznaděj, s jakou se musel první český ředitel stříbrského muzea denně vyrovnávat – vše nezřídka ještě okořeněno arogancí některých režimních mocipánů. Ukončení této jeho profesní etapy a odchod ze Stříbra bylo pak jen logickým vyústěním léta se hromadícího pocitu marnosti a znechucení.
  Pan Adolf Samec zemřel 6.července 1972, stranou veřejného života, deprimován politickou situací té doby.