Stříbro od západu

http://goo.gl/Jn6Z9P
                   obr.1327                                             obr.1328

K přiložené malbě lze pouze konstatovat: Pohled na Stříbro od západu, autor neznámý, cca první polovina 19. století. Co se týče autorství, nabízí se zde podobnost s vedutou „Pohled na Stříbro od jihozápadu“ a s vyobrazením „Papírna u Stříbra na Úhlavce při soutoku se Mží.“ Rekognoskačním popisem můžeme určit věže na horizontu, odleva: Chebská brána, radnice, kostel Všech svatých. Dále snadno poznáme vrch Ronšperk (nezalesněný). Střechy u skupiny smrků v popředí náležejí Červenému mlýnu. Zajímavá je pak lávka přes řeku a její pravobřežní vyústění u jakési…snad štoly. Dle Knihy o stříbrském hornictví (Karel Neuberger - Jaroslav Jiskra) je do těchto míst kladena štola „Protiklonný odžilek.“
Pohlednice nadepsaná 4/7 99 (nebo snad 94?) je ale obrazem reality zachycené moderní a tudíž neomylnou fotografickou cestou. Vycházeje z data 1899 je Chebská brána tou dobou již dvacet dva let zbořena, pro později nepřehlédnutelně vyčnívající čp. 193 (potraviny Kamila) byl rok 1899 rokem výstavby, na typický objekt čp. 511 (poliklinika) nastoupí mistři zednického řemesla až v roce 1903.


http://goo.gl/PJ6c0j
obr.1329 (před 1877)

Další unikátní snímek zasluhující si celostránkovou reprodukci. Jedná se pravděpodobně o dílo ateliéru Bielfeldt. Foto jako jediné zachycuje tzv. Chebskou bránu v kontextu celkového panoramatu města. Dostáváme se tím před rok 1877, dle jistého archivního popisu snad až do roku 1870.


http://goo.gl/Sf8bjphttp://goo.gl/swBfmT
           obr.1330 (1928 až 1943)                                 obr.1331 (1973)

Obrázek vlevo lze datově ohraničit léty 1928 až 1943. Panorama již zhruba odpovídá pohledu jak jej známe dnes. Chybí pouze nový most a těleso silničního obchvatu.
Druhý snímek nás ale zároveň upozorní ještě na další změnu - existenci benzinového čerpadla. To je na přiloženém fotu zachyceno ve fázi výstavby, čímž se dopracováváme k roku 1973.


http://goo.gl/MjCMpNhttp://goo.gl/FlnPCt
              obr.1332 (před 1924)                               obr.1333 (před 1924)

Negativ pohlednice vlevo můžeme klást do počátků dvacátých let minulého století, bezpečně pak před rok 1924.
I nahnědlou pohlednici vpravo možno s jistotou zařadit před rok 1924, ale s ještě větším odstupem než v případě snímku předešlého. Zajímavá zde snad může být stavbička domku v popředí.


http://goo.gl/32Ll7xhttp://goo.gl/JTx1V1
              obr.1334 (po 1932)                                        obr.1335

„Přístaviště Plovárna“ a vyhlídkové plavby s kulisou stříbrského betléma. Foto po roce 1932.
Stavba nového mostu poněkud omezila možnosti dálkových pohledů, pročež se ani nekonaly romantické projížďky lodiček. Pozdější plovárenská půjčovna plavidel již naplňovala zcela jiné představy pádlujících osob - jejichž motivací bývala především touha „vyřádit se.“


http://goo.gl/bAmTLvhttp://goo.gl/HAp2lM
                 obr.1336                                           obr.1337 (1905)

Oproti předchozím záběrům jsme zde popošli či odpádlovali po proudu jen o pár desítek metrů. Stojíme u jezu, jehož původním posláním bylo zvednout hladinu řeky tak, aby mohla sloužit k pohonu vodního kola tzv. Panského mlýna. Levý snímek lze s určitou rezervou zařadit až do dob krátce poválečných. Hřiště „Na Ostrůvku“ je evidentně funkční. Nový most se snad teprve rodí na prknech projektantů.
Pravé vyobrazení eviduje sborník „Staré Stříbro ve fotografii“ (Okresní muzeum v Tachově květen - červen 1987) jako „Sekání ledu pro stříbrský pivovar (1905).“ V obecné mluvě se taková činnost nazývala „ledování.“ V bývalém stříbrském pivovaru také dosud nalezneme prostory vytesané ve skále, které k ukládání ledu sloužily a které i u náhodného návštěvníka vyvolají přesvědčení: „.tak tady musel ten led bez problému vydržet až do příští zimy.“


http://goo.gl/v56oHU                   http://goo.gl/Rbj8Ms
                   obr.1338 (1912)                                        obr.1339 (1912)

I toto zátiší patří dnes již minulosti. V obou případech máme před sebou „Dům čp. 224 na tzv. Druhé vinici - 1. březen 1912.“ Tak lze alespoň přeložit originál textu popisujícího dané dva snímky. Pro orientaci spoluobčanů, kteří již zde prezentovanou podobu čp. 224 nepamatují, upřesněme: jedná se o dům (dnes s přifařenou stodolou), který má motorista přímo před sebou ve stoupání silničního obchvatu k zátočině nad plovárnou.
V souvislosti se zmínkou o vinici možno vzpomenout tradici vinařství ve Stříbře, jejíž počátky snad souvisejí s novátorskými počiny Karla IV. Překvapivě pak lze zaznamenat pokus o návrat k odkazu minulosti, a to v problematických padesátých létech minulého (dvacátého) století. Tehdy 17.2.1953 projednává rada MNV pod bodem 11: „Založení vinice pro rok 1953/54 ve Stříbře. - Vzata na vědomí zpráva ref. IX s. Vešty, že bude ve Stříbře založena pokusně vinice.“ Jak známo od „vzato na vědomí“ k prvním hroznům je cesta dlouhá a klopotná. Doposud se nám nepodařilo zjistit další osudy onoho bohulibého záměru.


http://goo.gl/ocSdgvhttp://goo.gl/9pAh82
            obr.1340 (před 1924)                                obr.1341 (1937 - 45)

Pohlednici vlevo můžeme bez rozpaků zařadit do první poloviny dvacátých let století dvacátého, přičemž horní hranicí možného pořízení příslušného záběru budou jarní měsíce roku 1924.
Pokud na pravém snímku správně interpretujeme stav inundační části starého mostu a mostní brány, lze uvažovat o rozmezí: po polovině roku 1937 - před květnem 1945.


http://goo.gl/PdOZUX
obr.1342

U tohoto i následujícího snímku musíme ocenit práci anonymního pana fotografa. Ten nejenom že obětavě podnikl namáhavý výstup k ochozu kostelní věže, ale i pořídil dvojici snímků tak šikovně, že po zhruba osmdesáti létech nečinilo moderní technice problém složit oba záběry v nádherné panorama. V případě prvním (na této stránce) se s největší pravděpodobností ocitáme přibližně v polovině 20. let (20. stol.). Plovárna stále vychází z dispozic roku 1900, zástavba podél dnešní Sokolské ulice je sporadická, domky v ulici Americké chybí úplně. Především však postrádáme nový most.


http://goo.gl/bmGeRL
obr.1343 (1933 - 37)

Druhým panoramatem navštívíme léta třicátá (minulého století). Zde nám asi jako první padne do oka velká oplocená plocha vpravo od řeky. Po válce bylo toto prostranství užíváno SK Stříbro. Můžeme si povšimnout i stromořadí vpravo od zmíněného hřiště. Ona alej byla tvořena olšemi, čímž je i naznačeno, že lemovala náhon ku mlýnu dříve známému coby „Panský mlýn“ (dnes internát středoškolské mládeže). Další nápadnou skutečností je nepochybně opět nepřítomnost nového mostu a navazující silnice, jejichž stavba počátkem padesátých let právě zapříčinila zrušení ostrovního sportoviště. Oproti dnešku chybí i těleso silničního obchvatu (z roku 1972). Datování snímku se pokusme určit sami. Velký bílý dům vpravo byl v r.1931 vystavěn jako bytový dům pro české státní zaměstnance. Mojí generaci býval ale znám jako „Děcák,“ neboť tam skutečně po válce dětský domov byl (viz kapitola ulice Sokolské). Plovárna je data pozdějšího (otevření až 23.7.1933). Reálií určující horní časovou hranici pak může být neexistence malých pevnůstek - řopíků v mezi vlevo nad řekou. Ty byly stavěny až někdy v létě 1937. Čili sečteno a podtrženo - pohybujeme se v rozmezí letních měsíců roků 1933 až 1937.


http://goo.gl/acqkb3http://goo.gl/RJFVvR
             obr.1344 (1952 - 1954)                               obr.1345 (pol.60.let)

Stavba nového mostu poněkud změnila vzhled údolí Mže západně od Stříbra. Jelikož celou záležitost popisujeme obšírněji v kapitole ulice Plzeňské, připomeňme jen datum 19.11.1954, kdy byl po třech létech budování nový most otevřen. Zemní práce související s jeho stavbou přinesly četné archeologické nálezy vztahující se k počátkům zdejšího osídlení. Z období výstavby mostu pochází náš levý snímek.
Druhou fotografií pak je zachycena situace přibližně po desetiletém užívání mostu, tedy cca v polovině 60. let. V návaznosti na předešlé snímky podotkněme, že po zrušení zmiňovaného hřiště (někdy se mu prý říkalo „Na ostrůvku") byla sportu dočasně vyhrazena louka z tohoto pohledu vlevo za mostem, kde stříbrští sportovci zůstali až do zprovoznění nového stadionu v ulici Palackého.


http://goo.gl/rT2pcshttp://goo.gl/jygZJV
               obr.1346 (2007)                                     obr.1347 (2006)

Výhledy z kostelní věže, směrované údolím Mže k západu, prozatím v našem archivu časově uzavírá série fotografií z 15. července 2007. Nabízí se tak další možnosti srovnávání.
Snímkem z 21. dubna 2006 pak obracíme svoji pozornost k pravému úseku předchozích panoramat. Zde konkrétně ke kostelíku Nanebevzetí Panny Marie a k jeho okolí.


http://goo.gl/TFgnyXhttp://goo.gl/NjE8oP
               obr.1348 (1962)                                         obr.1349

V letních měsících roku 1962 nabídla komínová lávka čp. 127 patřičné pohodlí a tím i příjemný výhled k fotografování, prezentovaný zde lehce pošmourným levým záběrem. Jak se lze přesvědčit - po benzinovém čerpadlu v ohbí nové silnice zatím ani stopy. Bašta tou dobou setrvává v očekávání rozhodného rekonstrukčního zásahu. Jak již z předchozího dílu této knihy víme, konečného řešení se dočká teprve po dalších dvaceti pěti létech. V určeném mezičase má památekmilovná veřejnost dostatek prostoru k přemýšlení o historickém dědictví národa.
O něco dříve dojde ke změnám oslovující spíše veřejnost motoristickou. Ta se již v roce 1973 dočkala výstavby zmíněné čerpací stanice pohonných hmot, neboli „pumpy pod Smutečňákem.“ Její existenci máme doloženu snímkem p. Jiránka (foto vpravo).


http://goo.gl/E0Vwjlhttp://goo.gl/afxh3v
                obr.1350 (2008)                                      obr.1351 (2006

Letní snímek z 2. července 2008 připomíná to, co vidí v zátočině „U Penny“ pasažér autobusu cestující od Plzně do Stříbra. Osobně jsem byl při takové příležitosti svědkem zvolání jakési dámy: „podívej, to je krása.“ (Ovšem z pohledu věčných nespokojenců - trapné a neskutečně hnilobně maloměstské.)
Za stanoviště k pořízení přívětivé zimní fotografie pak posloužil 29. prosince 2006 prostor mezi dolním okrajem autobusového nádraží a tzv. „obchoďákem.“ Atmosféra zimních obrázků pana Lady převedená ve skutečnost.

«oOo»