Stříbro od jihu a východu

http://goo.gl/aV0AMfhttp://goo.gl/wrxox0
             obr.1352 (ok. 1800)                                   obr.1353 (1997)

Veduta neznámého autora bývá všeobecně datována: „okolo roku 1800.“ Vedle četných zajímavostí zde můžeme nalézt náznak polohy tzv Pražské brány (zboř. 1839), kterou identifikujeme podle stanové střechy, vyčnívající v levé části obrázku v prostoru mezi kostelní věží a věží na starém kamenném mostě (blíže k mostní věži). Žádné jiné vyobrazení brány zvané Pražská se z dob před jejím zbořením dosud nenalezlo. Zcela zřetelně je ale zachycena brána Chebská a brána mostní. Ze zmizelých staveb stojí za pozornost rovněž tzv. „Panský dům," neboli čp. 17. V původní podobě jej bylo naposledy možno spatřit v r. 1862. Jediné jeho vyobrazení je k nalezení pouze při podrobném prozkoumání právě této veduty, kde identifikujeme čp.17 při pravém okraji obrázku podle zdvojené sedlové střechy, orientované hřebeny kolmo do náměstí, nalevo od něj pak máme ruinu kostela sv. Máří. Ve stráni vlevo od města rozeznáme cosi jako zahradu - pravděpodobně vinici. Jinak je okolí vyobrazeno jako holé a lesuprosté.
Nevíme, zda vědomě či náhodou se panu Jiránkovi podařilo v červenci 1997 exponovat snímek téměř shodný se zde prezentovanou kresbou. Zřetelně přibylo zástavby, nepřehlédnutelná je i bujná vegetace. Ochránci přírody a zeleně vůbec by snad alespoň v případě našeho města mohli být spokojeni. Fotograf lovící konfrontační záběry k historickým snímkům už ovšem tak nadšen není.


http://goo.gl/3c7kkUhttp://goo.gl/bX7J9s
            obr.1354 (před 4.11.1901)                             obr.1355 (1910 - 1928)

Navzdory určitým náznakům rozrůstající se zeleně, ani pohlednice odeslaná ze Stříbra 6.8.1902 není reportáží ze světa lesních samot. Detailnějším průzkumem samotného snímku můžeme klást jeho vznik před 4.11.1901. Toho dne došlo totiž k zahájení terénních prací souvisejících s výstavbou Ústavu pro vzdělávání učitelů, tedy budoucího čp. 508, dnešní veřejností stále ještě nazývaného „Zet-té-eška.“ A jak vidno zmíněná pohlednice nezaznamenává v daném místě žádné známky stavebního ruchu.
Druhým obrázkem obracíme svoji pozornost ke komplexu stříbrského pivovaru. Vzhledem k zachycenému stavu některých budov můžeme pouze konstatovat, že přiložený záběr byl pořízen v rozmezí let 1910 - 1928. 


http://goo.gl/Wp4wtp               http://goo.gl/5MPwRU
                      obr.1356                                            obr.1357

I tato dvě lehce náladová zátiší možno podrobit zkoumání. V případě levého snímku lze uvažovat o druhé dekádě minulého století. Pro časové zařazení pravé fotografie je pak určující podoba čp. 269, přístavba jehož mansardy proběhla někdy v první polovině čtyřicátých let století dvacátého. Významnou vypovídací hodnotu pak má i souvislá fronta domů na Plzeňské ulici, k jejímuž zredukování došlo až v létech 1946 - 1947. Podařilo se nám tak výrazně zúžit dobu pořízení uvedeného snímku.


http://goo.gl/WkS8et
obr.1358 (před 1899)

Obrázek, který si skutečně zasluhuje velkého formátu. Máme totiž co do činění se skutečnou fotografickou „babičkou.“ Jediný záchytný bod pro přibližné datování tu poskytuje neexistence tzv. Velkých schodů a zároveň i absence čp. 106 (hudební škola).  Z uvedeného lze vyvodit pouze závěr: „před rokem 1899.“ Ulici Na Příkopech zde máme vyvedenou v plné kráse té doby, rovněž tak i ulici Ruskou. Zajímavé jsou i horní partie dnešní ulice Plzeňské.


http://goo.gl/d0pjj2http://goo.gl/Aznz1F
             obr.1359 (1963-64)                                   obr.1360 (1963-64)

Cestující, který si zvolil k přepravě z bodu A (z Plzně) do bodu B (dejme tomu do Mariánských Lázní) železniční trať Plzeň - Cheb logicky nemůže naše město minout. Ten, který touto tratí jede poprvé bývá překvapen panoramatem, které se otevírá krátce před vjezdem do stříbrského nádraží. Ale i pasažéři znalí se rádi potěší malebnou scenérií. Nejčastěji bývá při takových příležitostech užíváno slovo „betlém.“ Zde použité záběry vznikly v létech 1963 či 1964 a přibližují onen zmiňovaný výhled z oken vlaku blížícího se ku Stříbru od Plzně. Návaznost obou snímků je zcela zřejmá.

         http://goo.gl/iV4ETu        http://goo.gl/pgVjC5
            obr.1361 (pol.40.let 20.st.)                             obr.1362 (1938)

Ve „vyhlídkovém“ úseku trati se rovněž nacházejí dva viadukty, kterými je vedena prašná cesta zajišťující přístup k pravobřežnímu okolí Červené lávky a dál podél řeky. Zvláště menší z obou oblouků posloužil nejednomu fotografovi k vytvoření působivé kompozice ještě více umocňující celkové vyznění pohledu na naše město. (Foto cca polovina 40. let 20. stol.)
Projdeme-li tunýlkem pod železnicí, můžeme přibližně na ose: tunýlek - Koubkova branka po krátkém pátrání objevit jednoho z reprezentantů tzv. Plzeňské čáry. Na hraně svahu nade Mží totiž narazíme na další řopík, oficiálně označený jako „objekt E-22 č. 20/A-140.“ Zatím co betonáž pevnůstky proběhla 13.8.1937, klikatý přístupový zákop byl dílem místního obyvatelstva podléhajícího pracovnímu nasazení v době mobilizace v roce 1938. Bohužel vojáci, kteří nastoupili na podzim 1938 k obraně pevnostních linií, asi neměli příliš pomyšlení na to, aby se kochali seberomantičtějšími scenériemi. Ostatně následným během událostí jim ony pohledy jaksi „zpelyňkovatěly.“ Zato příslušníci wehrmachtu mohli v klidu pořizovat optimistická vzpomínková fota z „vítězného“ tažení do Sudet, aniž by museli mít obavy, že je má na mušce některý ze dvou těžkých kulometů, kterými byla tato pevnůstka osazena. Jedním z mnoha „triumfujících“ záběrů je i náš pravý snímek.


http://goo.gl/hEpTX4http://goo.gl/NxCGby
              obr.1363 (1929-39)                                   obr.1364 (2008)

K černobílému vyobrazení můžeme pouze podotknout: „po roce 1929 - před rokem 1939.“ I tady si zasluhuje pozornost především viditelná část Plzeňské, Žižkovy a Ruské ulice.
Ve druhém případě se pohybujeme v dopoledních hodinách 18. září 2008.


http://goo.gl/zLfNsJ                  http://goo.gl/AWfMZx
                       obr.1365                                         obr.1366 (2010)

Snímek z doby těsně poválečné v konfrontaci s 23. březnem 2010. Všimnout si opět můžeme změn v ulici Plzeňské a Ruské.


http://goo.gl/eJ8t6nhttp://goo.gl/N0ulfY
               obr.1367 (1925-39)                                 obr.1368 (1925-28)

U levého snímku si troufneme doplnit dataci: „po roce 1925 - před rokem 1939. Vpravo pak lze rovněž uvažovat v dimenzích první republiky, a to mezi roky 1925 - 1928.


http://goo.gl/j0pK6fhttp://goo.gl/HcvcjR
                 obr.1369 (1928)                                      obr.1370 (2008)

Černobílý dálkový pohled byl pořízen v době přímo ideální. Zaznamenává totiž již dokončenou budovu nového poštovního úřadu (čp. 128) a zároveň čp. 642 ve fázi dokončené hrubé stavby. Pro oba jmenované objekty se zde nabízí, vzhledem k jejich zde zachycenému aktuálnímu stavu, datování k roku 1928. Pozn.: Pro snazší orientaci dodejme, že v povědomí stříbrských občanů je čp. 642 známo jako „U Trinklů.“ 
10. srpna 2008 nám pak kolega Víťa Šoltys pořídil další působivou leteckou fotografii, která skvělým způsobem uzavírá kapitolu jižních a jihovýchodních pohledů na naše malebné město.

«oOo»