Alšova versus Alešova - jak to tedy doopravdy je?

"Pochybuji – tudíž jsem". V duchu tohoto hesla si svoji existenci potvrdil i autorský kolektiv těchto stránek. A jelikož je zákonitým jevem, že pokud dlouze přemýšlíte o tak košaté záležitost, jakou je gramatika našeho bohatého a tím i krásného českého jazyka … obrátili jsme se nakonec na instituci nejpovolanější. Z tohoto zdroje tudíž pochází i následující posudek (doslovná citace):

   U příjmení "Aleš" můžeme "e" vypouštět i ponechat. Druhý pád tohoto příjmení může tedy být "(bez) Alše" i "(bez) Aleše", manželka může být "Alšová" i "Alešová" a přivlastňovací přídavné jméno (které užíváme při pojmenovávání ulic) může být "Alšova( ulice)" i "Alešova (ulice)". Rozhodujícím faktorem je rodinný úzus konkrétního nositele příjmení. Je ovšem pravda, že v případě slavného malíře je obvyklé "e" vypouštět - "Alšova ulice" (Alšovy obrázky, vyobrazení Mikoláše Alše atp.). Z jazykového hlediska jsou tedy - ačkoli tradičně dáváme přednost tvaru "Alšova (ulice)" - možné oba tvary. Z hlediska úředního je však nutné znát úřední název ulice - jazyková poradna našeho ústavu však nemá k dispozici seznamy úředních názvů ulic ve všech obcích republiky. Takový seznam by měl být k dispozici na příslušném městském či obecním úřadu. A ten je pro konečný, úředně správný název ulice ve Stříbře rozhodující. Vhodné by samozřejmě bylo psaní názvu ulice jak v terénu, tak i na všech tištěných materiálech sjednotit (je-li to ovšem v moci města, mapu může např. vydávat soukromá nezávislá firma). 
S pozdravem Martin Beneš
Ústav pro jazyk český AV ČR
oddělení jazykové kultury - jazyková poradna